Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Inflace a PRIBOR: odtažité pojmy, které zajímají peněženku

  15:06aktualizováno  15:06
Ekonomické rubriky novin jsou denně plné údajů, které často mohou pro běžného čtenáře působit jako informace z jiného světa. K čemu je dobré vědět, jaká je míra inflace nebo jaké jsou sazby PRIBOR? Většina lidí nad podobnými údaji jen mávne rukou a řekne si: "Tomu stejně nerozumím, to mi k ničemu není." Omyl - právě tyto údaje mohou mít velký vliv na to, jak plnou budou mít peněženku nebo kam mají dát úspory.

O významu slova inflace většina lidí přece jenom představu má - odráží to, jak rostou ceny zboží či služeb. Jednoduše řečeno, když člověk nakoupí zboží za sto korun a o rok později nakoupí stejné zboží ve stejném množství za sto pět korun, je meziroční míra inflace pět procent. Z hlediska peněženky je tedy dobré, když je nízká, tedy když ceny nerostou.

Inflace snižuje úrokové výnosy
Jak může informace o inflaci ovlivnit praktický život? Když je vysoká inflace, dá se očekávat například růst mezd. Ceny zboží rychle stoupají, proto musí růst i mzdy. Jinak by si lidé mohli za své peníze koupit ve skutečnosti stále méně zboží. Proto bývá vysoká inflace také hlavním argumentem odborových předáků při vyjednávání vyšších platů. Při vysoké inflaci se dá očekávat i růst úroků v bankách.

Ten sice lahodí oku střadatelů, ale může jít jen o optický klam. Jestliže je úrok na termínovaném vkladu dvanáct procent, ale meziroční inflace dosahuje deseti procent, pak má ten, kdo spoří, jen o dvě procenta větší "kupní sílu" - může si koupit jen o dvě procenta více zboží a služeb. Proč?

Střadatel má po roce z každé uložené stokoruny sice dvanáct korun úroku, ale zboží, které před rokem stálo sto korun, teď stojí sto deset korun. Naopak, když klesne inflace třeba na dvě procenta ročně a úrok v bance na pět procent, mnoho lidí si zoufá naprosto zbytečně. Vidí jen pokles úroků, ale nepřemýšlejí o tom, že když inflace klesla na dvě procenta, jejich reálný výdělek jsou tři procenta. Takže přestože úroky jsou citelně nižší, střadatelé ve skutečnosti vydělávají - právě díky tomu, že inflace klesla ještě razantněji.

PRIBOR je o úrocích
Jestliže slovo inflace zní většině lidí ještě snesitelně, termín PRIBOR vyvolává podvědomě spojitost s příborem. Je to přitom klíčový ukazatel toho, jakým směrem se vydají v nejbližší době úroky na bankovních vkladech. Ani tyto údaje tedy nemají význam jen pro "bílé límečky". Sazby PRIBOR jsou úrokovými sazbami, které si mezi sebou nabízejí banky. Důležité pro běžného člověka je to, že při náhlém růstu úroků PRIBOR se dá později čekat růst úroků i na termínovaných účtech. Při významném poklesu sazeb PRIBOR je naopak pravděpodobné, že úroky klesnou, a to jak u vkladů, tak i u úvěrů.

Při rychlém zvýšení úroků PRIBOR je tedy dobré co nejrychleji zažádat například o dlouho plánovanou spotřebitelskou půjčku. Člověk má tak šanci, že stihne uzavřít smlouvu ještě s nižším úrokem - i když banky se v podobných případech jistí tím, že si vyhradí právo zvýšit úrok v případě významného růstu úrokových sazeb. Růst úroků se může odrazit také v nabídce leasingových společností. Proto i při plánované koupi na leasing je lepší uzavřít smlouvu ještě před zvýšením celkové částky, kterou klienti za zboží na leasing zaplatí. Teorie také říká, že při vyšších úrokových sazbách klesají kursy akcií a při jejich snížení jdou ceny vzhůru. Tato poučka ale na českém kapitálovém trhu příliš nefunguje - intenzivně se obchoduje jen s akciemi několika málo společností, které reagují spíše na jiné podněty než na úrokové sazby.

Co je PRIBOR
Banky si mezi sebou nabízejí peníze, které zrovna nepotřebují - jiným zase mohou přijít vhod. Samozřejmě to nedělají zadarmo, stejně jako u jiných klientů požadují za takovou půjčku úroky. Ty se v tomto případě jmenují PRIBOR a podle zájmu bank o peníze se stále mění - podobně jako hodnoty akcií na burze či kurs koruny k euru. PRIBOR je českou obdobou londýnských sazeb LIBOR.

Co je inflace
Míru inflace měří každý měsíc Český statistický úřad. Ten porovnává ceny takzvaného spotřebního koše. V něm jsou zahrnuty zboží a služby v množství, které odpovídá jejich významu pro běžného člověka. Jestliže je oficiální meziroční inflace pět procent, nemusí to tedy znamenat, že rohlíky, mléko i oprava automobilu jsou přesně o pět procent dražší. Jde o průměrný údaj, od kterého se konkrétní ceny v konkrétních obchodech mohou lišit. Ale pro orientaci v růstu cen je míra inflace rozhodně dobrým vodítkem.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Logo Účtenkovky tvoří barevná písmena na bílém podkladu
Účtenkovka zlobí. Skenování moc nefunguje a hráčům se do přepisování nechce

Už je to více než dva týdny, co se rozjela účtenková loterie. Cestu k hlavní ceně milion korun, autu či dalším peněžním výhrám však lidem ztěžují problémy s...  celý článek

Západní vstup do haly byl v den slavnostního otevření nazdoben prapory i...
Amazon před Vánoci hromadně nabírá, práci tu dostane 2 500 brigádníků

Americký internetový prodejce Amazon v tuzemsku v předvánoční sezoně nabere 2 500 nových sezonních pracovníků. V České republice aktuálně pro společnost...  celý článek

Na trh vstupuje další stravenka, digitální Benefitka.
E-stravenka Benefitka chce rozbít trh s poukazy. Restaurace nic nestojí

Na trh zaměstnaneckých benefitů ve středu vstoupil nový hráč. Nadnárodní společnost Neeco nabídla elektronickou stravenku, v podobě platební karty. S tou lze...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.