Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Inflace ohrožuje střední a východní Evropu

  13:32aktualizováno  13:32
Země bývalého komunistického bloku se potýkají s rostoucí inflací. Spolu se zpomalujícím se růstem ekonomik a s nadhodnocenými měnami zůstává centrálním bankám v tomto regionu malý prostor pro manévry. Díky poklesu cen u potravin v letních měsících se sice inflace snížila, přesto budou muset banky tvrdě bojovat o to, aby dosáhly svých inflačních cílů pro tento a příští rok. Takto hodnotí situaci organizace Economist Intelligence Unit na webových stránkách.

Letošní první pololetí znovu vzbudilo obavy v mnoha zemích střední Evropy. Vysoké ceny ropy a neobvykle nestálé ceny potravin vytlačily inflaci v celém regionu vzhůru. Zároveň rostly regulované ceny a působily směrem ke zvýšení inflačního tlaku. To není dobrá zpráva pro země střední Evropy, které doufají, že se připojí k Evropské unii a k eurozóně během několika let.

Maďarsko
Maďarsko například plánuje přijmout euro již v roce 2006. To by se ovšem vládě muselo podařit dostat míru inflace na úroveň zemí eurozóny. Rozdíl mezi maďarskou a západoevropskou inflací se zatím pohybuje okolo sedmi procent a snížit se jej daří jen velmi pomalu.

Inflace v Maďarsku zůstává stále na dvojciferných číslech, i když meziročně mírně klesla v červnu na 10,5 procenta. Maďarská centrální banka nedávno přijala ambiciózní plán, podle kterého by do konce roku měly ceny růst tempem okolo sedmi procent a v příštím roce dokonce okolo 4,5 procenta. 

Rozšíření pásma, ve kterém se může kurz forintu pohybovat, vedlo podle očekávání k posílení této měny. Tím se zlevnily dovozy a tlačily tak na pokles domácích cen. Odborníci z Economist Intelligence Unit předpokládají, že forint zůstane pevný i ve druhém pololetí. To by mohlo pomoci stlačit inflaci na úroveň osmi procent koncem letošního roku. Pochybují ale o tom, že by mohla v příštím roce dále klesat.

Česká republika
Obavy z inflace zastihly i Česko. Domácí centrální banka ohlásila na konci července revizi své předpovědi inflace pro letošek na 5,1 - 5,8 procenta z původních 3,3 - 4,4 procenta. Reagovala tak na meziměsíční růst červnových cen o jedno procento.

Nepříznivý vývoj cen přiměl banku zvednout ke konci července úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Někteří analytici však očekávají další zvýšení sazeb už v srpnu.

Deficit státního rozpočtu letos zřejmě dosáhne více než pěti procent hrubého domácího produktu (nebo deseti procent bez započtení příjmů z privatizace). Ekonomika tak směřuje k nestabilitě, kdy domácí poptávka roste rychle a zvyšuje hlad po dovozech, zatímco exporty kvůli slábnoucímu zájmu z EU zpomalují.

Inflace v České republice je tedy jen součástí rozsáhlého problému, který pramení z rozsáhlých vládních výdajů a z blížícího se předvolebního politického prostředí. Navzdory snaze centrální banky odborníci odhadují míru inflace ke konci roku na úrovni pěti procent a pro příští rok jen slabý pokles.
 
Polsko
Polsko naopak letos zaznamenalo větší úspěchy při potlačování inflace. V červenci minulého roku se její hodnota vyšplhala na 11,6 procenta, ale od té doby klesá rychleji, než se předpokládalo. V červnu činila pouhých 6,2 procenta.

Hlavním důvodem bylo drastické snížení spotřebitelských výdajů, které je výsledkem velmi pevné monetární politiky centrální banky a prudkého zhodnocení polské měny.

Reálné úrokové sazby v Polsku patří mezi nejvyšší v Evropě, přestože je centrální banka letos snížila už třikrát (celkem o 3,5 procenta). Jako v ostatních východoevropských zemích bude vývoj polské inflace z velké části záležet na tom, co se stane s cenami ropy a kurzem měny. Nedávno zlotý oslabil o deset procent ve vztahu k dolaru, což zvýšilo ceny dováženého zboží.
 
Na rozdíl od Maďarska a Česka, kde soukromá spotřeba působí jako hlavní tahoun růstu, je poptávka v Polsku slabá. To by mělo pomoci udržet inflaci na úrovni kolem šesti procent ke konci letošního roku. 

Slovensko
Příznivý trend působí také na Slovensku, kde ceny v červenci zůstaly stabilní. Reálné mzdy tam v současné době rostou, ačkoli pomalu. Tento faktor obecně působí proinflačně.

Na druhou stranu rostoucí konkurence v maloobchodě, očekávané reálné zhodnocení slovenské koruny, snížení dovozních cen a postupně klesající ceny ropy budou působit v opačném směru. Experti tedy předpokládají postupné snížení inflace z osmi procent v červenci na 7,8 procenta ke konci roku. V příštím roce by mohla dosáhnout sedmi procent.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
Chudoba či sociální vyloučení? V Česku hrozí nejméně ze všech zemí EU

Česká republika byla loni ve srovnání s ostatními 27 státy Evropské unie zemí s nejnižším procentem chudoby a sociálního vyloučení. Společně s Finskem, Dánskem...  celý článek

Vítězem regionálního kola soutěže EY Podnikatel roku se ve Zlínském kraji stal...
České firmy chtějí zvýšit růst pomocí inovací, světové více investují do lidí

Za největší problém do budoucna považují čeští podnikatelé nedostatek kvalitních lidí. Až dvě třetiny firem v něm vidí hlavní riziko pro další růst, ukázal...  celý článek

Lidé se snaží ušetřit za kouření, do cigaret balí doutníkový tabák
Tabák v „doutníkovém balení“ je levnější, stát na daních tratí stamiliony

Levné kouření láká a stát přichází o spotřební daň. Rozdíly ve zdanění tabáku v různých formách jsou i několikanásobné. Na trhu jsou například k mání doutníky,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.