Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Inflace s centrální bankou nepohnula. Zatím

  17:34aktualizováno  17:34
Riziko rychlejšího růstu cen v České republice se mírně zvýšilo. Konstatovala to ve zprávě ze zasedání bankovní rady z 28. června Česká národní banka. Tehdy rada nenašla žádné důvody k tomu, aby se změnou úrokový sazeb snažila pohyb cen ovlivnit. Ve středu zveřejněné statistiky ukázaly, že inflace překročila pětiprocentní hranici. Bankovní rada ale na svém zatím posledním zasedání proti růstu cen nezasáhla.

Zvýšení sazeb bezprostředně po zveřejnění červnových výsledků nepředpokládali ani ekonomičtí odborníci. Někteří se dokonce domnívají, že pro změnu úrokových sazeb nemá banka žádný důvod.

"Červencový výsledek inflace by měl obavy z nekontrolovaného růstu cen výrazně zmírnit," řekl ve středu Ivo Nejdl z Raiffeisenbank.

Ani zástupci centrální banky zatím o možnosti regulovat útraty Čechů ztížením přístupu k penězům na veřejnosti nehovoří. Ze zveřejněného zápisu z 28. června ale vyplývá, že řeč o zvyšování sazeb uvnitř banky už byla.

"Změna hladiny inflace ze tří až čtyř procent na pět procent může ovlivnit nepříznivým způsobem inflační očekávání ekonomických subjektů," píše se v zápisu. V zápětí je ale dodáno, že vývoj cen ovlivňují sezonní výkyvy cen, jejichž vliv na výši inflace postupně odezní.

Brambory vyhnaly inflaci vzhůru
Velké překvapení připravil ekonomickým odborníkům červnový růst cen. Inflace se přehoupla přes pětiprocentní hranici a v porovnání se stejným měsícem loňska dosáhla 5,5 procenta. Analytici přitom očekávali, že se tempo růstu cen udrží pod pěti procenty. Na vině jsou podle statistiků hlavně ceny základních potravin, především brambor a masa.

Červnový růst cen byl nejvyšší od prosince roku 1998, kdy inflace dosáhla 6,8 procenta. Jen za poslední měsíc stouply ceny o jedno procento, ekonomové přitom očekávali maximálně poloviční zdražení.

Největší díl viny stále většího tlaku na peněženky spotřebitelů nese podle statistiků zdánlivě neškodné zboží - brambory. Zatímco ještě v květnu stál kilogram této základní součásti českého jídelníčku kolem sedmi korun, červnová cena už překročila 24korunovou hranici.

Jak brambory zavinily vysokou inflaci

Ekonomická tragédie z brambor? Ne, jen sezónní výkyv. Klíč k téměř dvojnásobným cenám Kolumbova objevu pro Evropu je celkem prostý.
Jak se počítá: Tazatelé a tazatelky Českého statistického úřadu pracují tak, že každý měsíc vyrazí do terénu pro čerstvou várku údajů o cenách jednotlivých složek takzvaného spotřebního koše. Mezi ně patří i brambory. "Uzávěrka" sběru dat pro tuto plodinu je vždy k 20. dni daného měsíce. Data se zjišťují na třetiny (tři týdny měsíce=tři soubory cen), ze kterých se poté vypočítá průměrná měsíční cena.
Od dubna se při zjišťování cen na trhu počítá také s novými bramborami, jejichž cena je zpočátku vyšší, ale rychle klesá.
Co se stalo: Loni v květnu už bylo na trhu poměrně dost nových brambor s vyšší cenou cenou. Průměrná cena května 2000 byla kolem 11 korun za kilo. V červnu pak nové brambory prakticky vytlačily ty staré a  průměrná cena stoupla na 15 korun. Meziměsíční skok ale nebyl tak výrazný.
Letos byla situace jiná. Zřejmě hlavně špatné počasí zapříčinilo, že ještě v květnu se prodávali staré brambory z domácích zásob. Cena byla nízká, průměrně 7 korun za kilogram. Do 20. června, kdy byla uzávěrka šetření statistiků, se na trhu objevily nové brambory, navíc často dovozové, jejichž cena je ještě o pár korun vyšší. Průměr rázem stoupl na 24 korun. Protože metodický postup je pro ČSÚ závazný, nedalo se dělat nic jiného, než počítat s meziměsíčním zdražením o více než trojnásobek. Ve skutečnosti ale cena brambor na trhu koncem června opět prudce klesla. Fakt, že se dnes prodávají za cenu mezi 12 a 15 korunami za kilo, se ale projeví až v červencových statistikách.

Analytik Ivo Nejdl z Raiffeisenbank soudí, že nejspíš jde o druh statistické chyby.  "Ceny nových brambor letos poklesly později nebo k sběru dat došlo o něco dříve než vloni. Na konci června stály brambory už o deset korun (skoro 40 procent) méně," tvrdí Nejdl. Jeho verzi potvrzuje i postup Českého statistického úřadu při výpočtu růstu cen (viz tabulku).

Větší obnos si musí Češi připravit také na nákup masa a zeleniny, dražší je také návštěva u benzinové pumpy. O patnáct procent víc se platí za dovolenou v zahraničí. Na tom se podepsal i nepříznivý kurz amerického dolaru.

Podle Nejdla nemá Česká národní banka ani přes neklidný vývoj cen důvod zvyšovat úrokové sazby a omezit tak výdaje spotřebitelů, které mají inflaci na svědomí.

Jiný názor zastává Martin Kupka z Patria Finance. "Inflace byla v červnu dvojnásobná, než trh očekával a výrazně komplikuje inflační výhled pro centrální banku. Lze očekávat, že ČNB přikročí ke zvyšování sazeb dřív, než jsme očekávali," míní Kupka. Podle něj nelze vyloučit ani velmi rychlou reakci bankovní rady ještě během léta. 

"Kromě stabilního růstu cen masa lze většinu ostatních vzestupů považovat za dočasné. Ceny nových brambor rychle klesají, takže by měly pozitivně ovlivnit červencová data. Centrální banka by se proto ve svém hodnocení měla přidržet svého komentáře ke květnovým datům, kdy konstatovala dočasnost posledního zvýšení inflace," oponuje Marek Fér z ČSOB.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

banka UniCredit
Internetové bankovnictví UniCredit Bank má stále drobné potíže

Klienti UniCredit Bank, kterým minulý týden několik dní nefungovalo internetové a mobilní bankovnictví, se v pondělí opět potýkají s některými omezeními...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za hospodu kulturnější. Bývalí manažeři Prazdroje rozjíždějí novou skupinu

Bývalí manažeři Plzeňského Prazdroje rozjíždějí novou hospodskou skupinu, kterou pojmenovali Hospodska. Chtějí, aby hospoda byla místem setkávání a diskuzí....  celý článek

Průzkumný vrt v Cínovci.
Zatím bez reakce. Australská EMH analyzuje usnesení Sněmovny k lithiu

Australská společnost European Metals Holdings, se kterou ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o lithiu, bude tento týden...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.