Informační kanceláře umí česky

Dovolenou v cizině bez cestovní kanceláře je potřeba dobře naplánovat. Dobrodružným povahám sice stačí batoh, spací pytel, karimatka, volné týdny a zvednutý palec u silnice, ale většina turistů chce předem vědět, kam přesně se mají podívat, kde budou spát a na kolik je to všechno přijde. V tom jim mohou pomoci informační kanceláře, které v Česku zřídily některé evropské státy či regiony. Pracují pro budoucí návštěvníky svých zemí zdarma a obvykle poskytují základní servis v češtině. Všichni jejich pracovníci mluví česky, brožury s nejpodstatnějšími údaji o jednotlivých zemích jsou vytištěné v češtině a některé státy vydávají česky i katalogy ubytování či propagační prospekty jednotlivých oblastí.

Takový ideální stav však panuje pouze u Rakušanů, Holanďanů, Francouzů, Italů a Chorvatů. Rakušané jdou dokonce tak daleko, že česky vydávají i pravidelný magazín o cestování. Maďaři stejně jako Němci však nabízejí vše jen v angličtině či němčině. Maďaři to dohánějí aspoň českou internetovou stránkou. Nedoženou však Holanďany, protože ti ji mají jednoznačně nejlepší. Obsahuje vyčerpávající informace o Nizozemsku, odkazuje na stránky cestovních kanceláří, které do něho z Česka vozí turisty, lze na ni najít fotografie i text k sebemenšímu městu, a navrch uvádí otvírací doby kdejaké kulturní instituce. Specializované materiály, jako například popisy kulturních památek, návrhy horských túr či detailní katalogy ubytovacích možností, jsou ve všech kancelářích k dispozici v anglické nebo německé verzi.

Nikdo se tedy nemusí prokousávat vlámštinou nebo třeba maďarštinou. Všechny informace i tištěné materiály lze všude získat osobně (kanceláře jsou umístěny v Praze), ale i poštou nebo po telefonu. Výsledky testu všech fungujících turistických centrál, který proběhl v minulém a předminulém týdnu, ukazují, že nejvíce materiálů a nejlepší informace dostane klient tehdy, když si předem rozmyslí, kam na dovolenou pojede, kolik za to chce asi zaplatit a zda dává přednost spíše sportovnímu vyžití, odpočinku, nebo by rád navštívil kulturní pamětihodnosti. Jinak se bude v informačním středisku cítit trochu jako nezvaný host, který se omylem objevil u výslechu. "Kdy pojedete, co byste rád viděl, berete s sebou děti, chcete bydlet v penzionech, nebo kempech...?" znějí otázky informačních pracovníků, na které je potřeba rychle odpovídat. Žádná kancelář totiž neslouží jako místo pro inspiraci, kam se vypravit.

Obvykle je to totiž malá místnůstka, kam se lze dostat jen přes vrátnici nebo jiné úřední prostory. O tom, že by zde byly vystavené propagační materiály a že by se jimi mohl volně probírat, si může klient nechat většinou jen zdát. Z tohoto pohledu je to lepší snad jen v nizozemské a chorvatské centrále a v zastoupení francouzských lyžařských středisek.

Oblasti, které mají v česku informační kanceláře

* francouzská lyžařská střediska
* Chorvatsko
* italské Dolomity
* Maďarsko
* Německo
* Nizozemsko a belgické Flandry
* Rakousko