Podle rozhodnutí soudu se regulačnímu úřadu EU nepodařilo dokázat, že dodatečná státní pomoc poskytla nizozemské finanční skupině výhodu nad konkurenty.
ING dostala v roce 2008 na vrcholu úvěrové krize státní pomoc zhruba deset miliard eur, asi 246,8 miliardy Kč, a Evropská komise tuto podporu podmínila masivní restrukturalizací a prodejem majetku. Když pak ING získala v roce 2009 výhodnější podmínky pro splacení podpory, EK rozhodla, že je to dodatečná podpora od státu v objemu dvou miliard eur. Soud však rozhodl, že toto dodatečná státní podpora nebyla.
EK mimo jiné nařídila ING oddělit aktiva v bankovnictví a pojišťovnictví. ING rovněž slíbila, že prodá některý majetek, jako internetovou spořitelnu ING Direct USA a nizozemskou banku WestlandUtrecht a sníží do roku 2013 hodnotu majetku o 45 procent.
Podle pravidel EU rozsah restrukturalizace závisí na výši statní pomoci, kterou ING obdržela. Soud nyní rozhodl, že výše státní pomoci byla menší, než plánovaná restrukturalizace. ING tak po rozhodnutí soudu nebude muset provádět tak rozsáhlé škrty a prodeje.
ING rozhodnutí soudu přivítala a uvedla, že nyní bude studovat jeho důsledky, napsala agentura Reuters.
