„Jediné, na co nejsme připraveni, je velké zemětřesení a jaderný výbuch,“ tvrdí Chris Hardin ze společnosti Exodus, které péči o svá data svěřily přední internetové společnosti jako Yahoo, Hotmail nebo eBay.
Ochránit obrovské množství údajů, jež internetové firmy získávají od svých uživatelů, před výpadky energie, přírodními pohromami nebo fyzickým útokem a zároveň zajistit rychlý přístup k příslušným webovým stránkám je finančně i technicky náročné. Proto ve většině případů přejímají starost o počítače specialisté v datových centrech.
Už vstup do takového centra jasně ukazuje, že bezpečnostní pravidla jsou velmi přísná. Ve strohé, holé místnosti s několika židlemi přivítá návštěvníka recepční sedící za neprůstřelným sklem. Ta po ověření totožnosti upozorňuje, že je zakázáno brát s sebou do budovy fotoaparáty a videokamery. „Naše přístroje jsou na to citlivé,“ omezuje se na stručné vysvětlení bodyguard, který aparáty odebírá.
Dveře vedoucí z vrátnice do útrob budovy hlídá kromě čtečky magnetických karet i přístroj kontrolující otisky pravé ruky. Teprve když se otisky prstů shodují se záznamem uloženým v databázi, zámek se uvolní. „Vnitřek centra i jeho vnější okolí nepřetržitě sleduje tři sta kamer a jejich záznamy se archivují,“ vypráví Hardin. Pro případ hackerského útoku, tedy pokusu probourat se do některého ze systémů po síti, je v záloze připravena spolupráce s FBI, která by se po stopách záškodníka vydala. Podle Hardina zatím nasazení agentů nebylo potřeba.
Výkonné počítače stojí v datových centrech ve velkých klimatizovaných halách. Každá z internetových společností má svou techniku uzamčenu ještě ve zvláštní kovové kleci. Jen podle malých cedulek na klecích lze rozlišit, které společnosti jednotlivé servery patří a zda je na nich uloženo zpravodajství USAToday.com, informace o počasí weather.com nebo katalog vyhledávače Google. Ve špičce přesahuje hustota internetového provozu deset gigabitů za vteřinu - za jedinou sekundu se přenese obsah zhruba dvou tisíc webových stránek.
Aby se internetový provoz zbavil stoprocentní závislosti na dodávce elektrického proudu od distribuční společnosti, jsou pro případ výpadků v síti připraveny záložní zdroje. Pokud se datové centrum ocitne bez proudu, přijdou na řadu baterie. „Třináct vteřin po výpadku se rozběhnou záložní generátory, které po minutě už jedou na plný výkon. Pak mohou centrum napájet po dobu 72 hodin,“ říká Hardin. Pro pohon generátorů je připravena nádrž s téměř čtyřiceti tisíci litry nafty.
Záložní zdroje energie jsou v Silicon Valley zapotřebí především v letních měsících, kdy běžící klimatizace ve firmách i domácnostech ještě zvyšuje nároky na zdejší beztak přetíženou rozvodnou síť. „Naposledy jsme zálohu využili v červenci a srpnu, kdy byly výpadky v celém regionu. Netrvaly dlouho, ale pro případ, že by se protáhly, máme pro generátory nasmlouvané průběžné dodávky nafty,“ uvedl Cory Dotson, šéfinženýr datového centra firmy Digital Island, která pečuje třeba o zpravodajské servery ft.com či cnbc.com.
S rychlým rozvojem internetu rostou i požadavky na datová střediska. Ještě před třemi lety považovalo vedení Exodu za dostačující budovy o velikosti 2500 metrů čtverečních, stavba v kalifornské Santa Claře dokončená před patnácti měsíci už je téměř čtyřnásobná. „Během devadesáti dní už zde budou všechna místa pro počítačové klece plná a budeme se muset přesunout do dalších objektů,“ říká Hardin. Poslední dvě centra, která firma otevřela v letošním třetím čtvrtletí už měla dohromady rozlohu přes padesát tisíc metrů čtverečních, tedy téměř osmi fotbalových hřišť.
A na kolik vybudování jedné takové pevnůstky přijde? Podle velikosti budovy něco mezi osmi sty miliony až dvěma miliardami korun.
