Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konec intervencí zvedne úroky, které stát platí za svůj dluh

  5:12aktualizováno  5:12
Doba záporných úroků se blíží ke konci – její konec závisí na rozhodnutí ČNB o uvolnění kurzu koruny. Ministerstvo financí a příští vláda budou muset najít jiný způsob, jak udržet nízké úroky ze státního dluhu.

Centrála České národní banky v Praze. | foto: archiv ČNB

„Očekáváme, že sazby budou záporné ještě do léta. Trh má setrvačnost a nedojde k prudkému výprodeji dluhopisů,“ odhaduje vývoj Marek Dřímal, analytik Komerční banky.

Česko má aktuálně napůjčováno přes 1,6 bilionu korun. V posledním roce a půl si půjčuje mimořádně výhodně. Věřitelé ministerstvu financí platí za to, že mu mohou půjčit. Od dubna 2015, kdy záporné úroky začaly, si ministerstvo financí půjčilo za minusový úrok 244,4 miliardy korun a vydělalo na tom 1,2 miliardy korun.

„Česká republika je z hlediska mezinárodních investorů mimořádně bezpečným přístavem,“ uvádí jako důvod záporných úroků Petr Pavelek, náměstek ministra financí pro rozpočet a dlouholetý šéf oddělení pro řízení státního dluhu.

Záporné výnosy jsou anomálie

Interpretace ministerstva se s analytiky neshoduje. „Nejde o důvěryhodnost ČR, ale pouze a jen o spekulaci na posílení koruny,“ říká Dřímal. „Nízké záporné výnosy českých dluhopisů jsou anomálií, kterou vyvolaly intervence,“ souhlasí šéf úseku finančních trhů v České spořitelně Libor Vošický.

Na druhou stranu ekonom Jan Bureš z Patria Finance připouští, že Česko patří k zemím, které mají veřejné finance v poměrně dobrém stavu a kde centrální banka drží inflaci na uzdě. Výnosy českých dluhopisů tak kopírují ty německé.

I když se ministerstvo financí chlubí, že investoři oceňují, jak vláda hospodaří, na hodnocení ratingových agentur se to zatím neprojevilo. Od roku 2011 totiž ani jedna agentura z velké trojky (Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch) Česku hodnocení nezlepšila – naposledy šly známky nahoru, když se Nečasová vláda snažila stav veřejných financí vylepšovat úsporami a vyššími daněmi. „Od té doby ticho po pěšině. Agentura Moody’s naopak uvádí, že například zrušení penzijní reformy naznačuje nezájem politiků dělat systémové změny k lepšímu,“ říká Dřímal.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok minulý týden zopakoval, že oslabování koruny skončí s největší pravděpodobností v polovině roku, a slíbil, že dřív než ve druhém čtvrtletí banka korunu posílit pod 27 korun za euro nenechá (rozhovor s Rusnokem čtěte zde). Dá se čekat, že ochota věřitelů platit Česku za to, že mu mohou půjčit, skončí.

„Výnosy dluhopisů se po posílení koruny posunou do lehce kladných hodnot. Ale neměly by se nějak výrazně odtrhnout od vývoje v eurozóně a v Německu,“ domnívá se Bureš. Pro stát tak bude stále méně výhodné si půjčovat.

Jak spekulace s českými dluhopisy funguje?

Spekulativně nakupují české dluhopisy především zahraniční investoři, kteří si kvůli tomu měnili eura na koruny. Sázejí na to, že jakmile skončí devizové intervence a ČNB nechá korunu posílit, oni dluhopis prodají na trhu nebo počkají do jeho splatnosti a následně utržené koruny vymění zpátky na eura ve výhodnějším kurzu. A doufají, že jejich zisk na kurzu bude vyšší než prodělek na záporném úroku, který platili za dluhopis.

Ne všichni však musí vydělat. „Je tam hodně lidí, co mají tyto dluhopisy nakoupeno, a bojí se, že bude problém vybrat budoucí zisky. Po posílení koruny může být problém dluhopisy se ziskem prodat, výnosy půjdou nahoru,“ říká Dřímal.

Velká nabídka dluhopisů na trhu a odpadnutí části zájemců z řad zahraničních investorů dotlačí stát k tomu, aby za dluhopis nabídl vyšší úrok. A ve státním rozpočtu bude ministr financí hledat, z čeho vyšší úroky zaplatit. Nebo bude muset Česko přesvědčit investory, že s půjčenými penězi skutečně hospodaří rozumně. Pak by úroky tolik růst nemusely.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vítězem regionálního kola soutěže EY Podnikatel roku se ve Zlínském kraji stal...
České firmy chtějí zvýšit růst pomocí inovací, světové více investují do lidí

Za největší problém do budoucna považují čeští podnikatelé nedostatek kvalitních lidí. Až dvě třetiny firem v něm vidí hlavní riziko pro další růst, ukázal...  celý článek

Vinařský oblek
Vinaři budou mít vlastní kroje, jeden vyjde na 16 tisíc korun

Nejen rybáři, myslivci nebo hasiči mají na jižní Moravě speciální obleky. Svůj slavnostní oděv budou mít také vinaři. Několik desítek se jich už šije.  celý článek

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.