Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nová éra silné koruny: konec superlevných půjček a pád zájmu o dluhopisy

  1:00aktualizováno  1:00
Skončila éra superlevného půjčování a o státní dluhopisy už se investoři nebudou prát. I tak budou vypadat dopady ve čtvrtek zastaveného režimu devizových intervencí České národní banky. Na to, co intervence přinesly a co vzaly, se názory různí. Že by ekonomice vyloženě ublížily, ale netvrdí nikdo.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Exportérům, kterým intervence měly pomoci zvýšit odbyt jejich výrobků v zahraničí (zlevnily), jednoznačně pomohly. Podle propočtu Asociace exportérů za období od listopadu 2013 do ledna 2017 přinesly firmám přímo 687 miliard korun a­ nepřímo 590 miliard.

Vyšší poptávka po českém vývozu znamenala také vyšší poptávku exportních firem po pracovní síle, a tedy vyšší zaměstnanost a růst mezd.

Ukončení intervencí se vývozci nebojí, navíc ho ČNB avizovala dopředu. Naposledy mluvila o druhém čtvrtletí letošního roku, což splnila. „Hlavní exportéři to nepocítí, zajistili se proti měnovému výkyvu na rok a někdy i dva dopředu,“ říká Jiří Grund, šéf Asociace exportérů a výrobce koupelnových předložek.

Podle něj na to jsou zvyklí. Poradili si s nejsilnějším kurzem zhruba 23 korun za euro i s nejslabším téměř 30 korun za euro. Exportéři se nyní budou muset poprat s konkurencí levnějšího dovozu. Ukáže se, jestli se na to během posledních tří let připravili.

Intervence byly příležitostí pro spekulanty. Ti nakupovali koruny, aby si za ně koupili české státní dluhopisy.

Jak spekulace funguje? Zahraniční investoři za svá eura a dolary nakupovali nově vydané české koruny a za ně nakupovali ve velkém české dluhopisy - půjčovali českému státu. Byli dokonce ochotni platit za to, že půjčují, namísto aby český stát platil úroky jim. Celé to dělali s očekáváním, že po ukončení intervencí koruna posílí a ­oni si za ni koupí výrazně víc cizí měny, než předtím investovali, a­ vydělají.

Nevídaný balík peněz

Podle Davida Navrátila, hlavního ekonoma České spořitelny, ČNB uvedla na trh díky poptávce ze strany spekulantů neuvěřitelných 2,5­ bilionu korun. „Z toho byla poptávka z reálné ekonomiky zhruba 500 miliard,“ říká. Jinými slovy, tolik nově emitovaných peněz bude k ­obsluze české ekonomiky potřeba celkem za šest let.

Potíž se spekulanty po ukončení intervencí je ta, že jejich snaha zbavit se hromadně nakoupených korun může značně zahýbat kurzem. Bude záležet na tom, jak rychle budou chtít tuto operaci provést. Může to korunu dokonce dočasně oslabit a spekulanti tak mohou prodělat.

„To, jak investoři naloží se spekulativními penězi, může určovat kurzový vývoj v příštích dnech, ale i v dalších měsících,“ říká Marek Dřímal, analytik Komerční banky. Podle něj může kurz létat o ­jednotky korun nahoru i dolů, klidně mezi 25 a 28 korunami za euro.

Ukončení intervencí by kvůli tomu měla negativně pocítit státní pokladna a ministerstvo financí. Skončila éra superlevného (dokonce výdělečného) krátkodobého půjčování, o české státní dluhopisy už se nebudou investoři prát.

Státu tak hrozí, že bude muset zvednout úroky dluhopisů, aby výpadek zájmu ze strany spekulantů nahradil například tuzemskými bankami, které mu budou ochotny půjčit. ČNB je podle guvernéra připravena při velkých výkyvech koruny zasáhnout, aby nebylo přistání po intervencích příliš tvrdé. Prvních pár týdnů ale nechá působit trh. „Podle našich výpočtů bude ČNB v prvních měsících bránit koruně v opuštění pásma 25,5 až 28,5 koruny za euro,“ říká Navrátil.

Na posílení koruny papírově prodělá ČNB, která při jejich uvádění na trh nakupovala zahraniční měny - eura a dolary.

„Pokud by koruna v budoucnu hodně posílila, dostane se centrální banka do ztráty přes 200 miliard korun a více,“ říká ekonom a poradce ministra financí Aleš Michl.

S tím se však v případě ČNB, která funguje podle jiných pravidel než komerční banky, počítá a ekonomice by to nemělo ublížit. „Tyto peníze nebyly utraceny ani spotřebovány. Máme za ně pořízené nejkvalitnější cenné papíry zemí, jejichž měny držíme, a vynášejí nám zisk a­ budou dále sloužit ČNB a devizovým rezervám této země,“ vysvětloval včera guvernér Jiří Rusnok.

„Později než ideálně“

Cílem intervencí bylo nastartovat zdravou míru inflace, a tím i ekonomický vývoj. Obvykle banka inflaci povzbuzuje tím, že snižuje úrokové sazby, ale tady už nebylo kam - úroková sazba ČNB je na nule a jít až do záporných hodnot představovalo komplikace. Proto ČNB sáhla poprvé v historii k ovlivňování kurzu.

Cílené inflace dvě procenta by mělo Česko dosáhnout nejpozději za rok a půl po ukončení intervencí. „Jestli (ukončení intervencí) to bylo brzo, nebo pozdě, budeme s větší jistotou vědět až napřesrok. Většinou lze říci, že změny měnové politiky buď přicházejí trochu později než ideálně,“ říká bývalý exguvernér ČNB Miroslav Singer, za jehož éry se intervence odstartovaly.



Nejčtenější

Putinův poradce připravil nejbohatší Rusy během dne o miliardy dolarů

Ilustrační snímek

Nejzámožnější Rusové ztratili v jednom jediném dni přes tři miliardy dolarů. Může za to návrh ekonomického poradce...

Uhýbejte vpravo. Pravidla pro průjezd sanitek se změní od října

Nový způsob řazení v jízdních pruzích při průjezdu policie, hasičů a záchranářů.

Řidiči v kolonách budou muset nově uvolnit vozům policie, hasičů a záchranářů prostor mezi levým a přiléhajícím jízdním...



Šinkansenem z Prahy do Ústí nad Labem po nové rychlotrati už za 27 minut

Rychlovlak AVE - Španělsko

Obyvatelé Ústí nad Labem zřejmě nepřijdou o zastávku vysokorychlostních vlaků spojujících Prahu s německými Drážďany....

Konec nočních nákupů, hlásí Tesco. Obchody v Česku zkrátí otevírací dobu

Obchodní dům Tesco. Logo.

Desítky tuzemských supermarketů britského řetězce Tesco zkrátí od září svou otevírací dobu. Místo půlnoci budou obchody...

Turecká krize se přelévá do Evropy, stahuje s sebou i českou korunu

Současný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se prohlásil za vítěze...

Evropské akcie i euro zůstávají pod tlakem kvůli obavám z ekonomické krize v Turecku. Jednotná evropská měna během...

Další z rubriky

Minimální mzda má odpovídat polovině průměrné mzdy, míní ministerstvo

Ministr vnitra Jan Hamáček a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová...

Minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z...

Prodejna u bytu. Obchodní řetězce rostou společně s developery

Ilustrační snímek

Lidl, Penny Market, Billa či Tesco sice už mají po republice stovky prodejen, ale neúnavně přidávají další. Najít...

Musíme zatopit údolí řek, nabízí recept na boj se suchem hydrolog Jánský

Hydrolog Bohumír Jánský je profesorem na Přírodovědecké fakultě na Univerzitě...

V boji se suchem by se Češi měli vrátit k osvědčeným postupům svých předků. Kromě budování nových nádrží také obnovit...

Najdete na iDNES.cz