. Polovina z těchto projektů směřuje na sever Moravy a do severozápadních Čech," řekl generální ředitel Czechinvestu Martin Jahn.
Zahraniční firmy především oceňují kromě dostupnosti volných pracovních sil i jejich kvalitu, kombinovanou se stabilními dodávkami energie.
Již zatím schválené investiční projekty vytvořily na severní Moravě a v severozápadních Čechách o dva tisíce pracovních příležitostí více, než kolik jich tam vzniklo od začátku činnosti agentury pro zahraniční investice Czechinvest v roce 1993 do konce loňského roku.
Čím lze změnu vysvětlit? Lidé z Czechinvestu i zástupci měst a obcí v obou regionech tvrdí, že důvodů je několik. Tím hlavním je, že severočeská a severomoravská města v polovině devadesátých let, kdy do země přicházeli první investoři, zaspala.
Potřebné pozemky s inženýrskými sítěmi pro investory nabízí až v posledních měsících, zatímco například Plzeň nebo Kladno jsou aktivní už několik let. "Je to hodně o lidech, nakolik jsou aktivní a dokážou sami investory přesvědčit, že právě jejich město či obec je tou pravou lokalitou," říká Jahn. Za pravdu mu dává i zástupkyně starosty severočeských Loun Věra Mirvaldová.
Město nyní dokončuje novou průmyslovou zónu a má pro ni prvního investora - japonskou společnost Aisan Industry, která za patnáct milionů dolarů postaví továrnu na výrobu součástí pro automobily a zaměstná 105 lidí.
Na dotaz, proč město, které sužuje šestnáctiprocentní nezaměstnanost, nepřipravilo pozemky investorům dříve, Mirvaldová říká: "Možná dřívější vedení města čekalo zbytečně dlouho a až nedávno radnici dotlačil k rozhodnosti stále rostoucí počet lidí bez práce." Jsou však ještě další důležité důvody pro změnu v přístupu investorů. Tím prvním je, že od letošního května se spodní hranice investice, která má nárok na státní pobídky - tedy zejména na desetileté osvobození od daně z příjmu a bezcelní dovoz technologií - snížila z deseti milionů dolarů na polovinu. To však platí pouze pro regiony, kde je míra nezaměstnanosti o čtvrtinu vyšší, než je celostátní průměr za posledních šest měsíců. "Rozhodně jde o důležitý motiv. Severozápadní Čechy mají největší šanci získat právě menší investory. Infrastruktura v severočeských okresech se postupně zlepšuje, stavějí se nové silnice a menší továrny nemusí stát přímo u dálnic. Investoři v těchto regionech dostanou i větší státní pobídky a vzhledem k vysoké nezaměstnanosti si i lépe vyberou zaměstnance," doplnil Jahn.
Zatím vůbec největší investor, který v zemi plánuje postavit továrnu na zelené louce, nizozemský Philips, ale popírá i dosavadní zavedenou praxi. Továrnu na výrobu televizních obrazovek za šest set milionů dolarů pro více než tři tisícovky zaměstnanců postaví v severomoravských Hranicích: v místě, kam dosud nevede plnohodnotné dálniční spojení. Dálnice se však postupně od Brna staví a firma v regionu nalezne nejlépe připravenou pracovní sílu z celé země.
V okolí Hranic má totiž elektrotechnický průmysl dlouholetou tradici díky podnikům Tesla a příbuzné studijní obory nedávno otevřela i blízká ostravská technická univerzita. Celkem Philips posuzoval podle šéfa divize Philips Components Gerarda Kleisterleeho devadesát různých kritérií pro umístění investice. Hlavní priority výběru v nedávném rozhovoru pro MF DNES seřadil následovně: dostupnost pracovní síly, úroveň vzdělání, stabilní dodávky energií, podpora vlády, přístup k železnici a silniční infrastruktuře a blízkost odběratelů.
Ani dosavadní příchod investorů v problémových regionech nestačí ke snížení míry nezaměstnanosti, alespoň však zmírňuje její růst. Podle Roberta Frydrycha z Úřadu práce v Hranicích je i další pozitivní vliv investorské firmy Philips. V okrese Přerov se podle něj zvýší současná nízká úroveň mezd.
Přestože se investice již nevyhýbají ani problémovým okresům Chomutov, Teplice nebo Nový Jičín, do jedné části země investoři nemíří a podle zástupců agentury Czechinvest je velmi málo pravděpodobné, že se na tom v dohledné době něco změní. Jedná se o horské severomoravské okresy Jeseník a Bruntál. "Tam je silniční síť velmi špatná a napojení na zbytek země je kvůli horám problémové," vysvětlil Jahn.
Zahraniční firmy především oceňují kromě dostupnosti volných pracovních sil i jejich kvalitu, kombinovanou se stabilními dodávkami energie.
Již zatím schválené investiční projekty vytvořily na severní Moravě a v severozápadních Čechách o dva tisíce pracovních příležitostí více, než kolik jich tam vzniklo od začátku činnosti agentury pro zahraniční investice Czechinvest v roce 1993 do konce loňského roku.
Čím lze změnu vysvětlit? Lidé z Czechinvestu i zástupci měst a obcí v obou regionech tvrdí, že důvodů je několik. Tím hlavním je, že severočeská a severomoravská města v polovině devadesátých let, kdy do země přicházeli první investoři, zaspala.
Potřebné pozemky s inženýrskými sítěmi pro investory nabízí až v posledních měsících, zatímco například Plzeň nebo Kladno jsou aktivní už několik let. "Je to hodně o lidech, nakolik jsou aktivní a dokážou sami investory přesvědčit, že právě jejich město či obec je tou pravou lokalitou," říká Jahn. Za pravdu mu dává i zástupkyně starosty severočeských Loun Věra Mirvaldová.
Město nyní dokončuje novou průmyslovou zónu a má pro ni prvního investora - japonskou společnost Aisan Industry, která za patnáct milionů dolarů postaví továrnu na výrobu součástí pro automobily a zaměstná 105 lidí.
Na dotaz, proč město, které sužuje šestnáctiprocentní nezaměstnanost, nepřipravilo pozemky investorům dříve, Mirvaldová říká: "Možná dřívější vedení města čekalo zbytečně dlouho a až nedávno radnici dotlačil k rozhodnosti stále rostoucí počet lidí bez práce." Jsou však ještě další důležité důvody pro změnu v přístupu investorů. Tím prvním je, že od letošního května se spodní hranice investice, která má nárok na státní pobídky - tedy zejména na desetileté osvobození od daně z příjmu a bezcelní dovoz technologií - snížila z deseti milionů dolarů na polovinu. To však platí pouze pro regiony, kde je míra nezaměstnanosti o čtvrtinu vyšší, než je celostátní průměr za posledních šest měsíců. "Rozhodně jde o důležitý motiv. Severozápadní Čechy mají největší šanci získat právě menší investory. Infrastruktura v severočeských okresech se postupně zlepšuje, stavějí se nové silnice a menší továrny nemusí stát přímo u dálnic. Investoři v těchto regionech dostanou i větší státní pobídky a vzhledem k vysoké nezaměstnanosti si i lépe vyberou zaměstnance," doplnil Jahn.
Zatím vůbec největší investor, který v zemi plánuje postavit továrnu na zelené louce, nizozemský Philips, ale popírá i dosavadní zavedenou praxi. Továrnu na výrobu televizních obrazovek za šest set milionů dolarů pro více než tři tisícovky zaměstnanců postaví v severomoravských Hranicích: v místě, kam dosud nevede plnohodnotné dálniční spojení. Dálnice se však postupně od Brna staví a firma v regionu nalezne nejlépe připravenou pracovní sílu z celé země.
V okolí Hranic má totiž elektrotechnický průmysl dlouholetou tradici díky podnikům Tesla a příbuzné studijní obory nedávno otevřela i blízká ostravská technická univerzita. Celkem Philips posuzoval podle šéfa divize Philips Components Gerarda Kleisterleeho devadesát různých kritérií pro umístění investice. Hlavní priority výběru v nedávném rozhovoru pro MF DNES seřadil následovně: dostupnost pracovní síly, úroveň vzdělání, stabilní dodávky energií, podpora vlády, přístup k železnici a silniční infrastruktuře a blízkost odběratelů.
Ani dosavadní příchod investorů v problémových regionech nestačí ke snížení míry nezaměstnanosti, alespoň však zmírňuje její růst. Podle Roberta Frydrycha z Úřadu práce v Hranicích je i další pozitivní vliv investorské firmy Philips. V okrese Přerov se podle něj zvýší současná nízká úroveň mezd.
Přestože se investice již nevyhýbají ani problémovým okresům Chomutov, Teplice nebo Nový Jičín, do jedné části země investoři nemíří a podle zástupců agentury Czechinvest je velmi málo pravděpodobné, že se na tom v dohledné době něco změní. Jedná se o horské severomoravské okresy Jeseník a Bruntál. "Tam je silniční síť velmi špatná a napojení na zbytek země je kvůli horám problémové," vysvětlil Jahn.
