Benátky. Ilustrační snímek

Benátky. Ilustrační snímek | foto: František Dvořák, iDNES.cz

Investoři přestávají věřit Itálii a Španělsku

  • 83
Ekonomické vyhlídky Itálie a Španělska se v posledních dnech zhoršily. Obě země mají velké dluhy a půjčují si na trzích za čím dál větší úroky. V minulosti se přitom o obou jižních zemích spekulovalo jako o možných kandidátech na mezinárodní pomoc. Situaci se snaží uklidnit šéf Evropské komise José Barroso.

Itálie má po Řecku nejvyšší dluh ve srovnání k HDP (119 %), Španělsko je v tomto směru na polovině cesty, jenomže jeho ekonomika neroste a v zemi nemá práci pětina obyvatel. Navzdory dočasnému odvrácení platební neschopnosti USA trhy v posledních dnech velmi znervózněly. Obávají se totiž, že Italové ani Španělé své dluhové problémy vyřešit nedovedou.

Tomu odpovídá vývoj na trzích s dluhopisy. Rostoucí úroky ukazují, že investoři začínají na Itálii a Španělsko pohlížet jako na periferní trhy, což může situaci dál jen zhoršit. Náklady na obsluhu italského a španělského dluhu rostou, výnosy u dluhopisů se dostaly na rekord vůči bezpečným německým dluhopisům.

Výnos italských desetiletých vládních dluhopisů se v červenci dostal přes šestiprocentní hranici, na začátku měsíce se přitom dluhopisy obchodovaly s úrokem 4,9 procenta. Rekordně draze si půjčuje i Španělsko. Úroky u dluhopisů atakovaly hranici 6,5 procenta a sáhly si na strop z roku 1997.

"Při vzestupu nad tuto úroveň hrozí, že se události v těchto zemích dají do pohybu jako jsme to viděli v Řecku, Irsku nebo Portugalsku," řekl agentuře Bloomberg Harvinder Sian, ekonom londýnské Royal Bank of Scotland, který se zabývá dluhopisy.Výbor italských představitelů nicméně tvrdí, že díky rychlému opatření na posílení kapitálu a likvidity bank je italský bankovní a finanční systém pevný.

INFOGRAFIKA - Státy ohrožené dluhovou krizí

Situaci uklidňuje i šéf Evropské komise José Barroso. Atmosféra na trzích s dluhopisy je podle něj velmi znepokojivá, ale neodráží hospodářskou a ekonomickou situaci, která v jižanských zemích panuje.

O situaci ve středu jednal také italský ministr financí Giulio Tremonti s předsedou takzvané euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Jeanem-Claudem Junckerem. Tremonti a Juncker uvedli, že jednali o problémech v eurozóně. Jednání označili za "plodné", neposkytli však žádné podrobnosti.

K nejistotě ohledně situace v Itálii přispívá nestabilita vládní koalice. Itálie má ambiciózní plán, chce v rozpočtu ušetřit 43 miliard eur (1,04 bilionu Kč), rostou však pochybnosti, zda se vládě podaří škrty prosadit.

"Politici ujišťují, že Itálie nebude potřebovat pomoc, stejně jako ujišťovali, že pomoc nebude potřebovat Irsko nebo Portugalsko. Takže čím více o Itálii mluví, tím větší je pravděpodobnost jejího kolapsu a la Řecko," myslí si analytik Next Finance Vladimír Pikora. Podle něj investoři hledají bezpečná aktiva, kterým je teď švýcarský frank. Ten od začátku roku posílil o 11 procent k euru a o 17 procent k dolaru.