Tyto dvě skupiny jsou nyní v první desítce okenářů nejsilnější a Francouzi své pozice dále posilují.
Výrobou oken se v Česku živí na dvě stě padesát společností, většina z nich jsou malé rodinné firmy. Zatím šlo o byznys hodně rozdrobený, ale poslední rok se začínají karty velmi rychle obracet.
"Sektor výroby a montáží oken se nyní konsoliduje," potvrzuje spolumajitel Wood & Company Vladimír Jaroš. Ten spolu se svými kolegy z Wood & Company, investiční a poradenské firmy, zakoupil jako soukromou investici už dvě okenářské společnosti, Vekru, jedničku na trhu s více než miliardovými tržbami, a o něco menší Otherm.
Poslední a zatím nezveřejněnou novinkou jsou nové investice zakladatele a šéfa developerské společnosti Orco Jeana-Françoise Otta. Ten začal, podobně jako čtyři finančníci z Woodu, investovat do oken své peníze mimo samotné Orco.
Transakcí, které se v posledních týdnech odehrály, je hned několik. Majitele právě mění například sedmá největší firma v oboru, společnost VPO Protivanov. Ta patří ze tří čtvrtin obchodní společnosti GJTC, kterou podle pátečního oznámení antimonopolního úřadu kupuje společnost Larenta Estates.
To je však pouze skořápka, za kterou stojí v Lucembursku registrovaná společnost Novy Windows SA. Jejím šéfem je podle výpisu z lucemburského rejstříku právě Ott, zakladatel a šéf společnosti Orco. Ten spolu s dalšími lidmi z Orca spravuje soukromé investiční fondy pod značkou Novy Fund, které investují mimo jiné do výrobců oken.
Že nejde o akvizice Orca, potvrdila v pátek i marketingová ředitelka Petra Zdeňková.
Většinovými majiteli výrobce VPO Protivanov jsou tři Češi – Marek Goliáš, Pavel Jirásek a Josef Julínek. "Nemám čas," reagoval v pátek na telefon MF DNES Marek Goliáš a ihned zavěsil. Další dva spolumajitele se v pátek nepodařilo zastihnout.
Výroba oken je nyní byznys na vrcholu a tomu odpovídají i ceny, které se za někdejší malé rodinné firmy platí. Novy Fund například za 80procentní podíl ve VPO Protivanov zaplatil téměř tři sta milionů korun.
Vyplývá to z propočtů zveřejněných fondem. To zhruba odpovídá polovině jeho ročních tržeb. VPO přitom není jedinou investicí Jeana-Françoise Otta.
Už loni šéf společnosti Orco ovládl třetí největší firmu na trhu, společnost AQ Okna – část vlastnil prostřednictvím fondu Novy fund, část přes Orco. Půlku ve firmě tehdy získal další Francouz, Willy Bernard, majitel okenářské firmy AB Fenetres Groupe, za 25 milionů eur (asi 650 milionů korun). Jeho firma se dostala do problémů a podíl od něj odkoupil Ott skrze svůj Novy fond. Dnes tak v AQ Oknech vlastní osmdesát procent.
Přitom právě Willy Bernard, v době, kdy zřejmě ještě měl dost peněz, plánoval i nákup Vekry, jedničky na trhu. Dokonce ho loni i oznámil na pařížské burze, kde se jeho firma obchoduje. Čeští majitelé však od jednání s ním cukli a firmu prodali lidem z Wood & Company. Bernard na žádosti MF DNES o interview nereagoval.
Okna znovu na prodej
Lidé ze společnosti Orco a Woodu mají jedno společné. Jsou to finančníci, kteří se nestarají o výrobu, ale o to, aby pro ně byl nákup oken dobrou investicí. "Pracujeme na prodeji buď části, anebo celého podílu ve společnostech. Očekáváme, že k němu dojde během pár měsíců," uvádí ve zprávě Ottův Novy fund.
Letos za AQ Okna a VPO plánují tržby přes jeden a půl miliardy korun. Doživotními majiteli nechtějí být ani finančníci z Woodu. "Do budoucnosti jsou otevřené všechny možnosti včetně vstupu na burzu," říká Jaroš s tím, že jejich cílem je vybudovat firmu, která bude atraktivní pro všechny typy investorů.
Zároveň Jaroš připouští, že nákupem Vekry a Othermu jejich investice do oken končit nemusí. "Budeme se chovat oportunisticky. Když bude příležitost něco koupit, tak můžeme," říká Vladimír Jaroš, největší spolumajitel Vekry a Othermu, podle maltského obchodního rejstříku největší podílník obou firem.
Na Maltě registrovanou Window Holding Limited, která podíly v oknech drží, spoluvlastní podle rejstříku se svými třemi kolegy z firmy a původním společníkem Othermu.
A co je na českých plastových oknech tak lákavého? Jde o byznys, který v posledních letech čile roste. S tím, jak se stavějí nové byty a hlavně opravují staré, zejména panelové domy. Většině společností se proto daří a dosahují slušných zisků, což je vidět i na jejich reklamní aktivitě.
V hokejové extralize jsou hned dva týmy s hlavním sponzorem z oboru: RI Okna Zlín a Geus Okna Kladno. Například na trhu největší Vekra s tržbami mírně přes miliardu korun je na dresech fotbalové Slavie a Bohemians. Firma vydělala za poslední známý rok končící loňským březnem sto třináct milionů korun čistého.
Pěkné zisky mají i další firmy na trhu. Těch jsou zatím desítky, ale majitelé podniků z první dvacítky potvrzují, že kolem nich neustále krouží zájemci o koupi, ať už z řad českých nebo zahraničních firem.
"Víme o tom, o české výrobce oken je zájem. Nedávno jsme odmítli dvě nabídky, jednu z ciziny a jednu domácí," říká Olga Jandlová, spolumajitelka Okno Zlín. A dodává: "O prodeji uvažujeme, je to ale všechno otázka jednání. Nic nás netlačí." Loni měli obrat čtvrt miliardy korun.
Správný čas na prodej
"I my jsme před necelým rokem dostali nabídku na prodej, od místní české firmy," říká další výrobce oken, spolumajitel společnosti Stavona, Antonín Sychra. Zatím prodat nechce, ale do budoucna to vyloučit nemůže.
Majitelé českých firem si totiž uvědomují, že právě teď je zřejmě ta nejlepší doba na prodej, pokud nechtějí v byznysu vytrvat. "Navíc majitelé jsou často už dost vyčerpaní, často v předdůchodovém věku, už dál firmu nechtějí řídit. Tak ji prostě dobře prodají," zmiňuje další důvod Jandlová z Okna Zlín.
Profesionál na koupi a prodej firem, Vladimír Jaroš z Wood & Company, vidí i jiný důvod kromě únavy majitelů. "Dochází ke zlomu, kdy si management těchto firem uvědomuje, že je nelze řídit dál jako rodinné podniky," dodává.
Zájem investorů lze očekávat ještě minimálně rok či dva. Boom v oboru totiž bude ještě několik let trvat. Podle odhadů má totiž ještě zhruba polovina bytů stará dřevěná okna. "Dobrou perspektivu plastových oken vidím tak ještě na tři roky," říká i šéf dalšího výrobce, firmy Ideal Fenster, Vladimír Machulda.
Už teď proto přemýšlí, že poté přesedlají na jiný sortiment. "Plastová okna jsou nejvyhledávanějším artiklem na trhu s okny. Jsou totiž stále levnější než dřevěná eurookna," potvrzuje i jednatel stavební společnosti Jumar Jiří Rudolf. Sám odhaduje, že majitelé rodinných domů budou výměny požadovat ještě tak pět let. Lidé v panelácích pak ještě o pět let déle.
Dotací ubyde
Letos však byznys možná mírně zpomalí stát, který bude na opravu panelových domů dávat menší dotace. Zásluhu na tom bude mít i zvýšení daně z přidané hodnoty, které letos nové byty prodraží.
Z jedné třetiny až poloviny jsou pro okenářské firmy odbytištěm i novostavby. Loni se například podle odhadů postavilo téměř čtyřicet tisíc nových bytů, což je zhruba o třetinu více než o rok dříve.
Ceny plastových oken jsou nyní podle lidí z oboru víceméně stabilní. Jejich výroba probíhá na zakázku, takže ceny se vždy liší podle její velikosti a dohodě s výrobcem na slevách proti oficiálním ceníkům. Ty mohou dosahovat až čtyřiceti procent.
Většina firem se navíc živí nejen prodejem oken, ale i jejich montáží. Jen za koupi oken totiž zákazník zaplatí 19procentní daň z přidané hodnoty, zatímco když si je nechá i namontovat, platí nižší sazbu, od letošního roku devět procent.
