Irák: lidé opět podnikají

  • 10
Privatizace státních podniků, daňová reforma a třeba i elektronická burza. USA plánují vytvořit v Iráku tržní hospodářství podle svého vzoru. Americká Agentura pro mezinárodní rozvoj (AID), která má obnovu Iráku na starosti, má během roku utratit 70 milionů dolarů za plán, který řekne, jak na to.

Kontrakt pravděpodobně získá americká firma BearingPoint, dříve známá jako KPMG Consulting. Ta zpracovala podobnou studii za 40 milionů po válce v Afghánistánu.

"Nový systém v Iráku bude vzorem a inspirací pro ostatní národy v této oblasti," doufá jeden z úředníků AID.

Obnova tržního hospodářství v Iráku však bude velmi obtížná. Husajnův diktátorský režim totiž soukromé podnikání jen trpěl. Ti, kteří našli odvahu podnikat, museli platit velmi vysoké daně a občas jim byl konfiskován celý jejich majetek, jak napsal Wall Street Journal Europe.

To se částečně změnilo po první válce v Zálivu v roce 1991, hlavně v Kurdy obývaném severním Iráku. Tato část, kterou Saddám Husajn po prohrané válce kontroloval nejméně, se stala rychle oázou podnikání. Alespoň na tehdejší irácké poměry.

Během pár let zde vznikly první soukromé obchody, zejména díky přílivu peněz od Kurdů žijících v zahraničí a dostupnosti zboží ze sousedního Turecka. Nyní, když diktátor definitivně zmizel, se zdá, že se právě kurdská část Iráku stane vzorem pro zbytek země.

Na ulicích místního centra, města Sulajmáníja, se už prohání několik automobilů značky BMW, občas je možné potkat místního obyvatele se švýcarskými hodinkami na zápěstí. V obchodech se prodávají pirátské kopie starších amerických filmů, jako jsou například Žhavé výstřely, kde si zahrál i Saddámův dvojník.

Ve městě prosperuje i několik rychlých občerstvení, která se specializují na hamburgery. Téměř všechny jsou nápadně podobné americkému originálu. Amin, který provozuje jedno z nich, už plánuje, jak spojí své síly s McDonald's. Až sem "konečně" dorazí.