Vojenská přehlídka v Teheránu s pistáciemi nesouvisí jen zdánlivě.

Vojenská přehlídka v Teheránu s pistáciemi nesouvisí jen zdánlivě. | foto: Reuters

Ořechový spor. Neshody mezi Íránem a USA prodražují pistácie

  • 11
V mezinárodních sporech je spousta obětí. Jednou z nich jsou i pistácie. Mezinárodní obchod s lahodnými plody exotického stromu je kvůli napětí mezi Íránem a USA ohrožen. Jak velkou mísu zelených ořechů budeme mít na Vánočním stole, proto do jisté míry ovlivní americký prezident Donald Trump.

Jak napsala BBC, v globálním pistáciovém průmyslu se ročně protočí několik miliard dolarů. S rostoucí popularitou pistácií roste i výnosnost byznysu. Světový obchod ovládají dvě země - USA a Írán. Tyto země během posledního desetiletí kolektivně kontrolovaly 70 až 80 procent roční produkce.  

Íránští pěstitelé se kromě klimatických problémů potýkají také s důsledky sankcí, mezi které patří například omezený přístup k mezinárodním finančním nástrojům. I když pistácie samy o sobě na seznamu zapovězených produktů nejsou, omezený přístup ke globálnímu bankovnictví obchodování íránských farmářů značně ztížil.

Vše změnila až v roce 2016 jaderná dohoda mezi Íránem, Spojenými státy a jejich spojenci, v důsledku které došlo ke zrušení sankcí. Kromě íránské ropy se na mezinárodní trh vrátily i pistácie. 

Trumpova hrozba

Tento pokrok je však nyní v ohrožení. Americký prezident Donald Trump nazval dohodu, kterou vytvořil jeho předchůdce, nejhorší dohodou, na kterou USA kdy přistoupily.

Pistácie z Alberta.

V říjnu dohodu zrušil. Tímto krokem přehrál odpovědnost Kongresu, na kterém teď je, aby zhodnotil a rozhodl, zda Írán dodržuje podmínky a zda by s ním USA měly i nadále spolupracovat.

Prezident ve svém projevu oznámil, že dohoda „hodila íránské diktatuře politické a ekonomické záchranné lano“, ale nedokázala zabránit íránskému „sprintu“ směrem k rozvoji jaderných zbraní.

Starověké kořeny

Pistáciový průmysl v Íránu má na rozdíl od toho amerického, který se rozmohl až ve třicátých letech s dovozem perských semen, tisíciletou tradici. Komerční pěstování pistácií se zde rozšířilo poté, co USA omezily vztahy s Íránem kvůli krizi rukojmích v roce 1979 a uložily Íránu sankce. 

Ty na několik desetiletí ztížily dovoz íránských pistácii i do zemí, kde byly vítány a značně to omezilo růst průmyslu. Pro americký trh s pistáciemi to byla příležitost. V USA začali pistácie pěstovat především zemědělci v Kalifornii.

Ale v roce 2014 západní Ameriku potrápila vedra a sucha, kvůli čemuž se produkce plodin snížila téměř na polovinu, stejně jako zisky za rok 2015. Ceny pistácií na celém světě to vystřelilo do výšin. Írán však dostal další šanci.

Cenová konkurence

Cena pistácií od roku 2002 neustále roste. Richard Matoian, výkonný ředitel obchodního sdružení American Pistachio Growers (APG), to připisuje zvýšenému povědomí o jejich zdravotních vlastnostech a globálnímu požadavku na zdravé občerstvení.

Čína se tlačí do Íránu. Za strategickou polohu nabízí peníze i zbraně

Klíčem k růstu odvětví byla také zvýšená poptávka Číny. Mezi lety 2008 a 2013 vzrostl podle APG čínský dovoz amerických pistácii o 146 procent. Sucha v roce 2014 ale raketově vystřelily cenu ořechů v Kalifornii ze tří dolarů za 453 gramů na pět dolarů. Silný růst cen zpomalil až úspěšný rok 2016, který pomohl obnovit americký trh. 

Írán má jednu další výhodu, která mu pomáhá v globálním obchodu - své umístění. „Írán má výhodu v dopravě. Určitě může exportovat a Čína je toho příkladem,“ říká Matoian. Výhody a nevýhody Íránu ale nejsou spojeny pouze se sankcemi. Írán tvrdí, že jeho pistácie mají lepší chuť.

Naopak nevýhodou je to, že USA uložily na íránské pistácie 241 procentní sazbu, čímž se americký trh stal pro Írán nedostupný i bez sankcí. Dalším problémem pro zemi je nedostatek vody. Podle odborníků je to „hlavní překážka růstu“ průmyslu.