Islandská premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová varovala, že odmítnutí dohody by mohlo vést k ekonomickému a politickému chaosu v zemi. "Byla zvolena nejhorší možnost. Hlasování rozdělilo národ na dvě části," upozornila.
Proti dohodě bylo v referendu téměř 60 procent hlasujících, pro bylo zhruba 40 procent, napsala agentura AP.
Premiérka uvedla, že otázku odškodnění nyní bude řešit evropský obchodní soud. Ten by mohl stanovit přísnější podmínky odškodnění, než zahrnovala dohoda odmítnutá v referendu. Podle ministra financí Steingrimura Sigfussona bude soudní řízení trvat minimálně rok.
Britové i Nizozemci jsou zklamaní, peníze chtějí
Icesave patřila společnosti Landsbanki, tedy jedné ze tří velkých islandských bank, které v roce 2008 zkrachovaly. Peníze v Icesave měli uloženy také Britové a Nizozemci. Těm ztracené vklady vyplatily jejich vlády, které pak začaly peníze vymáhat od Islandu.
Představitelé Británie a Nizozemska označili výsledek referenda za zklamání. "Čas pro jednání vypršel," řekl nizozemský ministr financí Jan Kees De Jager. "Island má stále povinnost splatit nám peníze. Nyní je to případ pro soudy," dodal.
Se soudem nyní počítá rovněž první náměstek britského ministra financí Danny Alexander. "Máme povinnost získat tyto peníze zpátky. Budeme o to usilovat, dokud se nám to nepodaří," řekl Alexander v rozhovoru pro BBC. "Naše země je v obtížné finanční situaci a tyto peníze by pomohly," dodal.
Vyřešení sporu o Icesave se považuje za nezbytný krok ke zlepšení islandské pozice v jednáních o vstupu do Evropské unie a k oživení nadále slabé ekonomiky. Vyřešení sporu je také podmínkou obnovení islandského přístupu na mezinárodní kapitálové trhy.
Referendum muselo být uspořádáno poté, co islandský prezident Ólafur Grímsson v únoru odmítl dohodu o odškodnění podepsat. Prezident tak odmítl podpis dohody již podruhé. Islanďané v prvním referendu loni v březnu dohodu drtivou většinou hlasů odmítli a vláda musela sjednat méně nevýhodnou smlouvu.
