Například nadějná firma STRV, která vyvíjí mobilní aplikace, se po nových talentech poohlíží až v Kolumbii. Její šéfové v zemi uspořádali několik náborových seminářů a zpátky si do svých karlínských kanceláří přivezou nejméně šest čerstvých inženýrů.
„Říkali jsme si, že tu buď budeme přesívat český píseček a s dalšími firmami si navzájem přetahovat lidi, nebo se podíváme do zahraničí, kde pracovníci s potřebným vzděláním jsou,“ říká šéf HR a náboru STRV Matěj Matolín.
Virtuální realita se chytá v českých firmách. Používá se i při náborech |
Jižní Amerika jim vyšla jako nejzajímavější volba. I díky tomu, že jsou nám kulturně blízko. „Důvodem, že se díváme tímto směrem, rozhodně není levná pracovní síla, ale že je tam alespoň nějaká,“ dodává Matolín. Na Kolumbii padla první volba, protože už tam jeden kontakt měli. S náborem jim pomáhal kolumbijský vývojář iOS aplikací Matheo Fiebiger, který v STRV pracoval tři roky a nyní je zpět v rodné zemi. Mladým programátorům vyprávěl o zkušenostech a životě v Česku.
„Já sám jsem už na studiích věděl, že chci nějaký čas pracovat v zahraničí. Nabídka ze STRV mě zaujala, dali mi příležitost začít od začátku. To u nás není běžné, firmy hledají jen lidi, kteří už mají znalosti. Mí spolužáci z univerzity buď pracují v bankách, nebo mají nenáročné pozice v IT,“ říká Fiebiger. A dodává, že Praha je pro ně zajímavá z mnoha pohledů. Proti západní Evropě tu není tak draze a v řadě žebříčků, které srovnávají kvalitu života, se umisťujeme poměrně vysoko.
Talenty ze zahraničí lákají i další IT firmy, včetně těch velkých. A to nejen kvůli doplnění odborníků, kteří na českém trhu nejsou. „Vytváří to multikulturní prostředí, které podporuje inovace, komunikační schopnosti a urychluje osobní rozvoj,“ říká ředitel brněnského vývojového centra Red Hat Czech Radovan Musil.
Jiné firmy, jako třeba centra sdílených služeb, zase cíleně hledají rodilé mluvčí se specifickými znalostmi, protože z Prahy obsluhují zahraniční trhy. A znalost jazyka je v takovém případě obrovskou výhodou.
Cizinci tvoří pětinu zaměstnanců
Proč prostě nenajmou vývojáře v zahraničí a nenechají ho pracovat na dálku? „Chceme, aby splynuli s kulturou firmy, protože právě to je může u nás udržet. Kdybychom se znali jen přes Skype, přijde jiná firma, nabídne o pár dolarů víc a toho zaměstnance nám jednoduše přetáhne,“ říká Matolín.
STRV, kde cizinci tvoří zhruba pětinu ze všech 150 zaměstnanců, zaplatí nově přijatým vývojářům cestu do Prahy, pomůže jim s přestěhováním i s prvními kroky. Matolín říká, že všechno ztěžuje několikaměsíční proces získání víza. Kvůli tomu má třeba mnohem menší šance získat nové zaměstnance ze zemí, které jsou těsně za hranicemi Unie.
„Měli jsme jednoho kandidáta z Turecka. Když jsme mu říkali, že české úřady mají 90 dní na to, než rozhodnou o vízu, tak nám odpověděl, že německé firmy mají speciální programy a potřebné papíry vyřídí za tři týdny,“ říká Matolín. Firmy z Německa navíc mohou nabídnout vyšší platy.
„A v Rusku či na Ukrajině to ani nezkoušíme. Byť jsou tam šikovní lidé a o Prahu by měli zájem, je to všechno komplikované. Může trvat i rok, než vůbec dostanou pohovor na ambasádě,“ dodává.
Hlad po lidech v IT se podle něj bude ještě zvětšovat, a to nejen kvůli tomu, že stále větší podíl byznysu se odehrává digitálně. „V Česku je navíc specifikum, že kolem roku 2000 se rodilo málo dětí. Do tří let klesne počet absolventů asi o čtvrtinu a bude několik let trvat, než se to vrátí k dnešní úrovni,“ říká Matolín. Už teď plánuje cestu do Brazílie, kde chce najít další talenty.
