Nejvyšší veřejný dluh ve srovnání s hrubým domácím produktem má v rámci eurozóny Řecko, téměř 180 procent. Italská ekonomika, která je téměř devítinásobná, představuje pro eurozónu i investory potenciálně větší riziko. Dnes Italové dluží už 2,5 bilionu eur (téměř 65 bilionů korun), což představuje 130 procent tamního hrubého domácího produktu.
Mnozí ekonomové už během předvolební kampaně v Itálii na začátku letošního roku upozorňovali na populistické prvky programů stran Liga a Hnutí pěti hvězd, které dnes tvoří vládní koalici. Jejich přísliby vysokých výdajů na infrastrukturu a sociální péči, nebo snižování daní, provázela kritika italského „establishmentu“ tradičních stran. Ty však většinové voliče nezaujaly.
Aby se teď vládní strany vyhnuly obviněním z pokrytectví, musejí značnou část svých předvolebních slibů promítnout do rozpočtu na příští rok. I proto návrh, který kabinet předložil minulý týden, počítal s vysokým schodkem 2,4 procenta HDP, a to po dobu následujících tří let. Trhy návrh na správu veřejných financí přijaly značně negativně. Kurz eura či vybrané akciové tituly následně zamířily prudce dolů.
Rozhodnutí kabinetu je výraznou změnou směru předchozí středo-levé vlády. Jejím cílem bylo snížit příští rok rozpočtový deficit na 0,8 procenta HDP a v roce 2020 dosáhnout vyrovnaného rozpočtu.
Návrh na deficitní rozpočet kritizoval například předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, podle kterého může zásadním způsobem poškodit stabilitu celé eurozóny. V rámci ní je totiž Itálie zemí s druhým největším poměrem veřejného dluhu k HDP, hůř je na tom v tomto ohledu pouze Řecko.
Italská vláda chce odstranit chudobu, rozdá lidem předplacené nákupní karty |
„Takovéto prohloubení plánovaných deficitů výrazně zhorší dluhovou trajektorii. Navíc jsou odhady hospodaření podepřeny pravděpodobně nerealisticky optimistickými odhady růstu italské ekonomiky,“ komentoval italský rozpočet Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Nižší daně, univerzální příjem a dřívější důchod
„Itálie si hraje s ohněm. Veřejné finance jsou už dlouho za minovým polem, kde hrozí, že šlápne vedle a dojde k výbuchu,“ uvedl David Marek, hlavní ekonom Deloitte. Vysoká čísla na výdajové straně italského rozpočtu jsou způsobená zejména třemi hlavními pilíři, na nichž se nový vládní kabinet shodl.
Vláda obyvatelům slibuje snížení věku odchodu do důchodu, což by při současném demografickém vývoji znamenalo značný nárůst státních výdajů. Dále chce kabinet snižovat daně a zavést jednotnou sociální dávku pro nejchudší Italy, ve formě tzv. univerzálního příjmu.
Podle Bureše je právě tato dávka strůjcem největší „díry“ v italském rozpočtu. „Může sice jednorázově zlepšit finanční situaci nejchudších, bez dalších opatření a reforem může ale také zakonzervovat Itálii v pasti dnešní nízké zaměstnanosti,“ doplnil.
Napříč finančními trhy a evropskými zeměmi tak rostou obavy z toho, jakým způsobem bude italská vláda své sliby financovat. Tamní ministr financí Giovanni Tria podle deníku Financial Times uvedl, že kromě osekání zbytečných vládních výdajů přinese peníze i 1,6procentní ekonomický růst. Italské hospodářství však zatím letos roste 1procentním tempem, přičemž podle mnohých předpovědí by ani v příštím roste nemělo dojít k zásadnějšímu zrychlení.
„Problémy by vyřešila vlastní měna“
„S apokalyptickými kroky, které ještě prohlubují fiskální problémy Itálie, se vystavujeme riziku opakování evropské dluhové krize, kterou jsme tady měli před pěti, šesti lety,“ uvádí Marek. Itálie je však podle něj „jiný kalibr“ než Řecko či Portugalsko, protože je třetí největší ekonomikou Unie. „Pokud by se začalo spekulovat o odchodu z eurozóny nebo Evropské unie, tak by to byl trochu jiný tanec na finančních trzích, než byl okolo Řecka,“ tvrdí Marek.
Mnoho optimismu v tomto ohledu nepřináší ani prohlášení ekonomického experta strany Liga Claudia Borghiho, který v nedávném rozhovoru uvedl, že kdyby měla Itálie vlastní měnu, vyřešila by tím mnohé ze svých problémů.
„Zdá se, že italská vláda půjde do konfliktu s Evropskou unií, protože bude chtít splnit něco z těch podle mě nerozumných slibů, které dává svým voličům. Bude to mít nepochybně odezvu na finančních trzích,“ uvedl pro iDNES.cz zdroj z bankovního sektoru, který si nepřál být jmenován.
Řím však ve středu částečně projevil ochotu ustoupit některým bruselským požadavkům, když připustil postupné snižování deficitu rozpočtu v letech 2020 a 2021. Toto prohlášení trhy načas uklidnilo, teď bude záležet na finální podobě italského rozpočtu, který v polovině října poputuje do Bruselu.
Evropský komisař pro měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici včera úpravu rozpočtových plánů italské vlády přivítal. Poukázal však na přetrvávající riziko, že rozpočet na příští rok nebude v souladu s pravidly Evropské unie.
