Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Itálie prý kvůli přijetí eura skrývala své dluhy

  0:01aktualizováno  0:01
(Od zpravodaje MF DNES) - Jedna země sáhla k tajným finančním operacím, aby skryla výši schodku státního rozpočtu v době, kdy se rozhodovalo o její účasti na jednotné měně, euru. Tvrdí to v pondělí vydaná studie, kterou pro Mezinárodní sdružení akciových trhů (ISMA) vypracoval italský expert Gustavo Piga. Listy Financial Times a Guardian tvrdí, že tou zemí je Itálie.

Sdružení přitom upozornilo, že podobné operace mohly podobně využívat i další státy při své přípravě na euro, aby tak zakryly díry ve státním rozpočtu, a že tato praxe může dále pokračovat. Podle Pigy využila jedna z vlád unie nejasných pravidel pro "výměnné" transakce (swap), aby zamaskovala své úroky a tím snížila deficit státního rozpočtu.

Swap je operace, při níž jedna strana výměnou za dočasné snížení úroků slibuje zaplatit v budoucnu jistou částku na základě plovoucích kurzů. Za to druhá strana pokryje náklady na přislíbené úroky. Tohoto opatření využila podle britských listů italská vláda. Ta prý roku 1997 odsunula úroky za obligace vydané v roce 1995.

Podle Pigovy zprávy však šlo o emisi cenných papírů ve výši jen asi 1,1 miliardy dolarů. To není příliš vysoká částka u rozpočtu zemí, které jako Itálie počítají s desítkami a stovkami miliard dolarů a kde i dluhy se pohybují v řádu desítek a stovek miliard.

Údaje ze zprávy ISMA zatím v unii nikoho nevzrušují. "Prostý fakt, že této operace bylo použito, neznamená podvádění. V principu swap není špatná věc. Může být i pozitivní. Cílem těchto operací je odstranit úrokové výdaje," tvrdil mluvčí Evropské komise.

V čele tohoto "vládního" orgánu Evropské unie stojí Romano Prodi. Ten byl italským premiérem právě v době, kdy se měla uvedená operace odehrát. Jeho velkým úspěchem bylo, že se Itálie vzdor všem očekáváním expertů dostala mezi zakládající země eurozóny.

Ještě v roce 1996 přesahoval schodek italského státního rozpočtu 6,5 procenta, což bylo dvakrát více, než povolují kritéria pro připojení k euru - o tři roky později byl tento schodek na hranici dvou procent. Piga však varoval, že takové "výměny" úroků narušují přehlednost státních účtů.

Státy se tím vystavují hrozbě vydírání také ze strany partnerů, kteří mohou hrozit zveřejněním údajů o těchto tajných operacích. Nebezpečí podobných kroků spočívá i v tom, že by po nich mohly sáhnout i země, které se budou chtít dostat do eurozóny. Tedy zejména dnešní zájemci o vstup. Mezi nimi je i Česká republika.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řetězce do kontejnerů vyhazují i potraviny, které jsou naprosto v pořádku.
Evropané nejvíc plýtvají zeleninou, ročně vyhodí jídlo za 143 miliard eur

Miliarda lidí na celém světě trpí nedostatkem jídla, přesto třetina potravin, které za rok lidstvo vyprodukuje, skončí v koši a posléze na skládkách. V...  celý článek

Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha porovnával kvalitu stejných výrobků...
Brusel za 52 milionů prozkoumá, jestli v kvalitě zboží padla železná opona

Evropská komise chce jasné důkazy o tom, že výrobci potravin a drogerie některé trhy šidí na kvalitě. Přinést je mají testy „dvojí kvality“, na které Brusel...  celý článek

Ministerstvo průmyslu a obchodu v ulici Na Františku. Stavba byla dokončena v...
Tři ministerští úředníci připravili podle policie stát a EU o miliardy

Policie navrhla obžalovat tři úředníky ministerstva průmyslu a obchodu, kteří podle vyšetřovatelů způsobili svým jednáním při čerpání evropských dotací škodu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.