Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Itálie zachraňuje dvě problémové banky. Prodává je za jedno euro

  10:51aktualizováno  10:51
Italská vláda ořezává dvě suché větve v podobě problémových bank na Benátsku. Banky Popolare di Vicenza a Veneto Banca se vyčistí od špatných půjček a prodají za symbolické euro konkurenci. Vláda do toho dá 12 miliard eur, tedy 318 miliard korun.

Italská banka Popolare di Vicenza | foto: Reuters

Italský premiér Paolo Gentiloni záchranu označil za nutnou k tomu, aby ochránil střadatele a zajistil dobrou kondici celého bankovního systému. Krokem chce vláda předejít možnému „runu“ na banky a masovému vybírání vkladů, které by hrozilo přelitím problémů i do zdravých bank.

Souhlas se záchranou dala Evropská komise. Udělala to poté, co Evropská centrální banka podle očekávání oznámila, že obě instituce jsou na pokraji insolvence a nezískaly dostatek nového kapitálu.

Aktiva dvou předlužených benátských bank převezme konkurenční Intesa Sanpaolo. Získá tak síť poboček včetně jejich zaměstnanců. Vláda jí zároveň poskytne garance za rizikové úvěry ve výši 12 miliard eur. Prostředky mají sloužit ke krytí případných ztrát. Intensa za banky zaplatila symbolické jedno euro.

„Ti, kdo nás kritizují, by zároveň měli nabídnout lepší alternativu. Já žádnou nevidím,“ citoval list BBC ministra hospodářství Piera Carla Padoana. Podle listu La Repubblica současně se záchranou bank přijde o práci na čtyři tisíce lidí.

Vláda na likvidaci dvou bank uvolní okamžitě 5,2 miliardy eur (13,7 miliardy Kč). Celkové náklady operace pro italský stát však mohou dosáhnout až 17 miliard eur. Peníze spolknou nesplácené úvěry, právní rizika a náklady na restrukturalizaci.

Itálie drží třetinu špatných úvěrů v EU

V centru debat o problémech italského bankovního sektoru však dosud stála především nejstarší banka na světě a čtvrtý největší finanční dům v zemi Monte dei Paschi. Na začátku června se Evropská komise dohodla s italskou vládou na záchranné brzdě, která obnáší seškrtání nákladů, ztráty pro část investorů a snižování odměn vedení. Banka dopadla nejhůře v posledních unijních zátěžových testech, které zkoušely odolnost bank.

Italský bankovní sektor je jedním z největších rizik v evropské ekonomice, která má velmi vysoký dluh a velké množství rizikových půjček v bankách. Italská ekonomika má problémy dlouhodobě, zhoršily se však v souvislosti s finanční krizí, kdy Evropská centrální banka snižovala úrokové sazby na minimum. Nedostatek příjmů z úroků si banky vynahrazovaly mimo jiné investicemi do vyššího rizika.

Bankovní sektor v zemi zatěžují špatné úvěry ve výši až 350 miliard eur, tedy téměř 9,3 bilionu korun. To je zhruba třetina celkových špatných úvěrů v eurozóně.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rastislav Velič, člen představenstva finanční skupiny Arca Capital
Arca kupuje rakouskou Wiener Privatbank, chce expandovat do ČR

Česko-slovenská finanční skupina Arca Capital kupuje většinový podíl v soukromé rakouské bance Wiener Privatbank a plánuje s ní expandovat do Česka. Transakce...  celý článek

(Ilustrační snímek).
Pivovary Lobkowicz prohloubily ztrátu na 106 milionů, kvůli akvizici závodu

Jedna z největších pivovarských skupin v Česku Pivovary Lobkowicz Group (PLG) loni prohloubila ztrátu na 106 milionů korun proti předloňským 83 milionům. Čistý...  celý článek

Generální ředitel finanční skupiny J&T Patrik Tkáč
Číňané smí získat polovinu v bankách J&T, rozhodla ECB

Čínská skupina CEFC může získat významnější podíl v československé bankovní skupině J&T Finance Group, rozhodla Evropská centrální banka. Jde o první úřední...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.