Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Němci se zlobí na Italy, že zachraňují banky na úkor daňových poplatníků

  11:14aktualizováno  11:14
Desítky miliard eur, jež dává italský stát na záchranu krachujících bank, jsou podle Berlína riziko. Italská vláda před pár dny rozhodla o prodeji problémových bank na Benátsku za symbolické euro. Sanaci ztrát však bude hradit z velké většiny italský daňový poplatník.

Ilustrační snímek | foto: Evropská komise

Itálie, po odchodu Velké Británie třetí největší země Evropské unie, má stále více problémů. Nejde jen o migrační krizi, v níž se stala hlavním cílem rostoucího migračního proudu z Afriky. Ještě více vrásek dělá Unii její problematický bankovní sektor.

Itálie zachraňuje dvě problémové banky. Prodává je za jedno euro

Italský stát převzal počátkem týdne kontrolu nad dvěma dalšími regionálními bankami z Benátska. Na jejich záchranu uvolnila vláda 5,2 miliardy eur (13,7 miliardy korun), přičemž celkové náklady mohou dosáhnout až 17 miliard (asi 450 miliard korun). „Tato státní pomoc je důležitá pro zdraví našeho bankovního systému,“ prohlásil po oznámení záchranné operace italský premiér Paolo Gentiloni.

Plán italské vlády na státní pomoc bankám musela schválit Evropská komise. A souhlasila s ním poté, co Evropská centrální banka oznámila, že oba bankovní ústavy jsou na pokraji insolvence a nejsou schopny se vypořádat s vysokým objemem nesplácených úvěrů. Italská vláda to následně doplnila tvrzením, že pokud by došlo k neřízenému krachu bank, ohrozí to ekonomiku na hospodářsky důležitém severu země. To Bruselu stačilo.

Je to přitom už druhá velká státní záchranná pomoc bankovnímu sektoru v posledních týdnech. Už na začátku června schválil Brusel návrh italské vlády na rekapitalizaci velké banky Monte dei Paschi di Siena, která požádala stát o dodatečný kapitál ve výši 8,8 miliardy eur.

Způsob řešení insolvence dvou italských bank je podle komentátora agentury Bloomberg Ferdinanda Giugliana však výsměchem plánům Evropské unie na vytvoření „bankovní unie“. Sanaci ztrát bude hradit z velké většiny italský daňový poplatník, což je v rozporu s požadavkem Unie, aby se náklady státu na tyto akce omezily.

Neobcházejme pravidla

Podobně se na to dívá i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Stávající unijní pravidla pro restrukturalizaci bank měla zajistit to, co chtěly všechny politické skupiny – aby daňoví poplatníci už nikdy nenesli rizika bank,“ prohlásil šéf financí největší unijní ekonomiky. Podle něj by se do budoucna měla Evropská komise držet pravidla, které by v obdobných případech omezilo možnost, aby to jednotlivé státy obcházely.

Schäuble má v Unii pověst „zlého muže“, který se snaží zbytku eurozóny ordinovat tvrdá německá rozpočtová pravidla, jimiž dovedl státní rozpočet Spolkové republiky Německo k přebytkům. U německých voličů je kvůli tomu naopak v oblibě. Zřejmě si nechce několik měsíců před volbami pokazit pověst tím, že připustí možnost, že se na řešení problémů italského bankovního sektoru a zadluženosti vůbec budou muset nějak podílet i němečtí daňoví poplatníci.

Itálie je ale v úplně jiné hospodářské situaci než Německo, které pokračuje v ekonomické konjunktuře. Její hospodářský růst se už několik let drží pod jedním procentem HDP a zadlužení je ve výši 132 procent hrubého domácího produktu, což je po Řecku v poměru k celkové výkonnosti ekonomiky nejvíce v Unii. Uklidňující zprávou sice je, že deficit rozpočtu se daří držet pod třemi procenty HDP nařízenými pravidly eurozóny. Naopak problém s bankovním sektorem je obrovský a může zemi brzy finančně zcela vyčerpat.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řetězce do kontejnerů vyhazují i potraviny, které jsou naprosto v pořádku.
Evropané nejvíc plýtvají zeleninou, ročně vyhodí jídlo za 143 miliard eur

Miliarda lidí na celém světě trpí nedostatkem jídla, přesto třetina potravin, které za rok lidstvo vyprodukuje, skončí v koši a posléze na skládkách. V...  celý článek

Příznivci Svbodných se sešlo na Klárově, aby upozornili na směrnici EU, která...
Prostě to zregulujeme. Bruselské předpisy jdou na hranici zákonů fyziky

Prodejci elektroniky nakupují od výrobců a distributorů poslední neúsporné vysavače. Ty po rozhodnutí Evropské unie časem zmizí i z regálů obchodů. Požadavky...  celý článek

Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha porovnával kvalitu stejných výrobků...
Brusel za 52 milionů prozkoumá, jestli v kvalitě zboží padla železná opona

Evropská komise chce jasné důkazy o tom, že výrobci potravin a drogerie některé trhy šidí na kvalitě. Přinést je mají testy „dvojí kvality“, na které Brusel...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.