Ministr financí Ivan Pilný (8. července 2017).

Ministr financí Ivan Pilný (8. července 2017). | foto: Michal Šula, MAFRA

Ministr Pilný: Až evropské dotace skončí, problémů se zakázkami ubude

  • 247
Ministr financí Ivan Pilný má tři priority: sestavit rozpočet, dokončit nový zákon o daních z příjmů a připravit podklady pro boj s šedou ekonomikou. Po ministerstvu financí se šušká, že s novým šéfem se zvolnilo tempo a nikdo už uprostřed noci nedostává SMS s úkoly, co má ráno dodat.
Reklama

Příprava rozpočtu je v plném proudu. Jak vám do ní zasahují kolegové ve vládě?
Do státního rozpočtu mi zasahují všichni – vláda, Senát, Sněmovna. Aktuálně se jedná o návrhu snížit spotřební daň na pivo, což znamená o 800 milionů korun méně do státní kasy. Každé zasedání vlády mi upraví státní rozpočet. Nevím, které její usnesení mám brát vážně – jestli dodržet padesátimiliardový deficit pro příští rok, nebo vládou schválené návrhy, které vedou k jeho překročení. Pro mě je však zásadní to první.

Ivan Pilný

  • Ministr financí Ivan Pilný (72) vystudoval Elektrotechnickou fakultu na ČVUT, ve státních podnicích se pak zabýval výpočetní technikou.
  • Od sametové revoluce podniká. Založil českou pobočku Microsoftu, kterou v letech 1992–1998 vedl. Byl šéfem představenstva Českého Telecomu.
  • Spoluzakládal stranu Občané. cz, ale do Sněmovny se dostal až v roce 2013 jako nestraník za ANO 2011. Jeho členem se stal v roce 2014.
  • Post ministra financí zastává od 24. května 2017.

V rozpočtu pro rok 2018 vláda dlouhodobě plánuje schodek 50 miliard korun. Mezitím se však objevily nové mandatorní výdaje ve výši nejméně 50 miliard (dávky, platy), a navíc jednotlivá ministerstva mají další požadavky v řádu sto miliard. Co budete dělat? Přifouknete odhady daňových příjmů, aby to aspoň na papíře vyšlo?
To bych dělal nerad, ministr financí by se měl chovat jako řádný hospodář. Řekněme, že vzhledem k tomu, co hrozí na výdajové straně, budeme vytvářet trošku optimističtější předpoklady ve výběru daní a vývoji ekonomiky. Ale jen nepatrně, jinak by to bylo velmi nezodpovědné.

Co se týká letošního rozpočtu – dodržíte plánovaný schodek 60 miliard?
Jsem zatím mírný optimista, myslím, že deficit bude menší. Bude záležet na čerpání evropských peněz – stejně to vypadalo loni při přebytku rozpočtu. Ale je tu i další faktor. Během necelých dvou měsíců, co jsem ve funkci, obrovsky narostly platy hned v několika sférách – učitelům, zdravotním sestrám, sociálním pracovníkům, policistům, vojákům – většinou s platností od 1. července nebo dřív. Padla na to státní rezerva a úspora z obsluhy státního dluhu. Zvýšení platů se promítne i do rozpočtu na rok 2018. Navíc odbory přišly s požadavkem na zvýšení platů od 1. listopadu, se kterým mám obrovské problémy. Chtějí 10 procent – plošně, pro všechny.

Co se týká investic – na konci června se z rozpočtu vyčerpala jen polovina toho, co loni touto dobu. Jinými slovy váznou. Jak to?
Když jsme u evropských peněz, záleží na tom, na základě jakých kritérií se čerpají jednotlivé programy. Někde jsou podmínky nastavené tak, že nejde najít projekty, za které by šlo peníze utratit, anebo uchazeči o dotace nejsou schopni kritéria splnit. Ovládají to úředníci a ti se na základě předchozích zkušeností bojí opustit zavedená kritéria, protože jim za to hrozí důsledky včetně trestního postihu.

Pilný hájil deficit 50 miliard. Nestydatě vysoké číslo, vyčetl mu Kalousek

Co máte na mysli?
Přestože zákon o veřejných zakázkách umožňuje soutěžit i podle jiných kritérií než podle ceny, tak se neustále soutěží cenou. A do toho se vám každý obuje s kritikou, že to šlo udělat levnější. Když v jedné obci uděláte chodník a v druhé ho postaví za polovinu, tak někdo podá na starostu či zastupitelstvo obce trestní oznámení. Přijde jim tam sedm kontrol, každá rozhodne jinak. To vše samozřejmě brzdí čerpání dotací.

Reklama

Takže byste doporučil vybírat vítěze veřejných zakázek nejen podle ceny, ale nasadit i další kritéria?
Nezní to sice jako dobrá zpráva pro Českou republiku – ale řešením bude konec dotací. Nevím však, z čeho pak budeme stavět a udržovat silnice, nevím, z čeho se udrží těch několik desítek center excelence (vědecko-výzkumná centra, pozn. red.), která byla za dotace postavena a která jsou pastí na peníze. Jejich fungování je bez další podpory neudržitelné. Několik takových institucí mě žádá, ať jim dám peníze ze státního rozpočtu, jinak budou muset vracet evropské dotace.

A z čeho se podle vás budou stavět a udržovat silnice, podporovat věda a výzkum, až evropské dotace vyschnou?
Jsou dvě možnosti – zvýšit silniční daň a vybírat mýto ve větším rozsahu, zpoplatnit víc silnic a zvýšit poplatek za dálniční známku. Dnes za ni platíte míň, než stojí plná nádrž auta. To je dlouhodobě neudržitelný stav. Do budoucna se také budou muset víc zapojit PPP projekty, tedy společné investiční akce státu a soukromé sféry. Umím si představit, že někdo postaví kus dálnice nebo most a bude tam vybírat. Pokusů o PPP je zatím málo a selhávají – napadá je antimonopolní úřad většinou na podnět konkurence – najde se administrativní pochybení a řízení se zablokuje.

Ve funkci jste necelé dva měsíce. Co kromě přípravy rozpočtu reálně můžete stihnout, než prezident po volbách jmenuje novou vládu?
Chtěl bych dotáhnout přípravu nového zákona o daních z příjmů. Dnešní je strašně složitý a má spoustu výjimek – měl by být jednodušší, výjimek co nejméně a měl by být pro lidi. Nejde jen o to, že dostanete vyplněné daňové přiznání a jenom ho podepíšete.

Máte vlastní představu o výši daní pro zaměstnance, živnostníky, firmy?
Rozhodně by se neměly dělat pokusy jako zvyšovat korporátní daň nebo ji diferencovat podle obratu firmy. Neměly by se znovu zavádět progresivní daně, jak navrhuje sociální demokracie. Sazby bych sjednotil na rozumné výši včetně DPH. A hlavně by to celé mělo vydržet déle než dva roky. V první řadě ale potřebujeme analýzu. Ta by nám řekla, jak je rozumné nastavit daně, aby to nemělo negativní vliv na podnikání a na jejich výběr. Zatím nemáme ani to. Stát shromažďuje data od kdekoho a přitom s nimi neumí zacházet.

Babiš už mluví o tom, že upraví EET. Vánočního kapra koupíte bez účtenky

Jak si představujete zdanění živnostníků?
Je to otázka stanovení paušální daně pro malé podnikatele. To nemůžete udělat tak, že jednáte s každým jednotlivým subjektem, to finanční úřady nemohou zvládnout. Až budeme mít dost dat, která se nám postupně scházejí (z EET, pozn. red.), půjde daň stanovit na základě srovnání, aniž bychom do toho museli zapojovat kontroly. Stejnou daň by tak platily například hospody v podobně velké lokalitě, s podobnou kapacitou, ve kterých se buď vaří, nebo nevaří.

Jaké další věci byste v krátké době chtěl zvládnout?
Na ministerstvu financí funguje odborná skupina, která se zabývá bojem proti šedé ekonomice. Chtěl bych připravit podklady příštímu ministrovi pro případnou změnu legislativy. Šedá ekonomika není jen otázka elektronické evidence tržeb, ta řeší následky, nikoliv příčiny.

Co je tedy příčinou existence šedé ekonomiky?
Velké množství hotovostních plateb. To by se mělo řešit například dotováním platebních terminálů – zapojit do toho Apple nebo Google, které mají platební systémy.

Váš předchůdce se snažil v rámci boje proti daňovým podvodům prosadit zvláštní režim výběru DPH, takzvaný reverse charge. Při něm se daň z daného zboží platí až na konci řetězce odběratelů, a tak se neztrácí v neoprávněných vratkách mizících u dodavatelů. Pokračujete v jeho prosazování?
Řadu karuselových podvodů na DPH odhalilo kontrolní hlášení. Abychom v Česku mohli na omezenou dobu zavést režim reverse charge na všechny komodity (Dnes se to týká pouze vybraných komodit – například zlata, šrotu, elektřiny nebo stavebních prací. Ministerstvo financí usiluje režim rozšířit na všechny transakce mezi plátci DPH nad 10 tisíc korun, pozn. red.), potřebujeme souhlas Evropské unie. Zatím nás blokuje Slovensko a hlavně Francie, ale jsou ochotny dál jednat.

Většinu povinných výdajů státu představují důchody, které se za této vlády štědře valorizují. Jaká je vaše představa o důchodovém systému? Mělo by jeho součástí být i povinné soukromé spoření na penzi?
Že bude možné důchodové zabezpečení financovat z vybraných peněz, je iluze, populace stárne. Rostou nároky na důchody, ale i na zdravotnictví a zmenšuje se počet lidí v produktivním věku. Tento systém je naprosto neudržitelný. Lidé budou muset myslet na zadní kolečka a spořit si sami – to byl druhý pilíř, který se zrušil. Když nastupující vláda prohlásila, že ho stejně zruší, tak tam samozřejmě lidé peníze nedávali. Další opěrnou nohou je účast firem – místo rozdávání stravenek a placení fitcenter by firmy měly zvážit poskytování benefitů na zabezpečení ve stáří. V neposlední řadě by se děti měly postarat o své rodiče, jako se to ve všech vyspělých společnostech děje. Jenže místo toho dochází k tomu, že je spíš o důchod připravují.

Dnes už některé firmy přispívají zaměstnancům na spoření ve třetím pilíři. To je málo?
Jde jen o některé firmy a při pohledu na rozměr problému to je málo. Mělo by to probíhat pod státní kontrolou, aby lidé na spoření neprodělali. Ten pokus tu byl a ztroskotal – kvůli komunikaci. Lidé nevěděli, jestli jim peníze příští vláda nesebere.

Ministerstvo financí za vašeho předchůdce neustále zdůrazňovalo, jak levně si půjčuje, dokonce za záporný úrok a také že se státní dluh snižuje. Když se na to ale podíváme s odstupem – o čem v Česku vypovídá výše státního dluhu?
Pokud jsou levné peníze, vyplatí se půjčit a vykašlat se na to, že roste státní dluh. Ale pak je musíte proinvestovat, ne projíst. Bez toho mantra snižování státního dluhu a deficitu nedává smysl. Zatím se vlády chovají krajně nezodpovědně. Vždy jsme to projedli, ne proinvestovali s návratností. Se státním dluhem na tom nejsme špatně, z hlediska jeho poměru k HDP splňujeme kritéria pro přijetí eura. Ale když se podíváte na země s dluhem v podobné výši jako Finsko, tak to vypadá úplně jinak – fungují tam silnice, digitální infrastruktura.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

247 příspěvků v diskusi