John Pierpont Morgan na snímku z roku 1933, kdy se rozhodl odejít na odpočinek...

John Pierpont Morgan na snímku z roku 1933, kdy se rozhodl odejít na odpočinek do Anglie a svou banku předal synovi Gillonovi. | foto: Profimedia.cz

J. P. Morgan zachránil americkou burzu. Poté vytvořil ocelářského obra

  • 16
V roce 1895 pomohl zachránit státní finance USA a pár let na to odvrátil pád amerického bankovnictví. John Pierpont Morgan bývá označován za jednoho z největších amerických finančníků všech dob. Jeho portfolio bylo široké - stál i u zrodu korporace U.S. Steel, tehdy největší akciové společnosti světa a financoval i loďařskou společnost, jejíž pobočka vlastnila Titanic.

John Pierpont Morgan se narodil 17. dubna 1837 v Hartfordu ve státě Connecticut do rodiny bankéře Junia Spencera Morgana. Navštěvoval matematicky zaměřenou školu v Bostonu, která mladého Pierponta, jak preferoval být nazýván, připravila na budoucí kariéru obchodníka. Morgan byl v roce 1852 přinucen studium přerušit kvůli onemocnění revmatickou horečkou, která patnáctiletého mladíka zanechala v tak silných bolestech, že se nedokázal postavit na nohy. Otec ho proto poslal na roční ozdravný pobyt na Azorské ostrovy.

Po složení středoškolské zkoušky přesídlil Morgan do Švýcarska, kde se naučil plynně francouzsky. Vzdělání zakončil v německém Göttingenu s titulem historie umění.

Od pušek k půjčkám

Jako bankéř začínal ve dvaceti v Londýně v bance svého otce. Rok nato odjel do New Yorku pracovat pro bankovní dům Duncan, Sherman & Company.

J. P. Morgan výběr citátů

  • Nechci právníka k tomu, aby mi řekl, co nemohu udělat. Najímám ho, aby mi řekl jak udělat to, co chci udělat.
  • Člověk má zpravidla dva důvody k tomu něco udělat. Jeden, který zní dobře a ten skutečný.
  • Pokud se musíte ptát na cenu, nemůžete si to dovolit.
  • Bohatství jsou úspory mnohých v rukou jediného.
  • Když očekáváte, že se něco stane, stane se to.
  • Milionáři nevěří v astrologii. Miliardáři ano.

Během americké občanské války Morgan nakoupil 5 tisíc vadných pušek, po 3,5 dolarech, aby je následně prodal polnímu generálovi za 22 dolarů kus. Přímo do války se mu ale chtělo. Jeho místo ve vojenské službě zaujal náhradník, kterému zaplatil 300 dolarů.

V roce 1871 spoluzaložil banku Drexel, Morgan & Company, která se po smrti Anthonyho Drexela přejmenovala v roce 1895 na J. P. Morgan & Company. O pět let později byl Morgan už pevně ukotven v jedné z nejvlivnějších bankovních organizací na světě. J. P. Morgan & Co se soustředila především na reorganizace a konsolidace, které byly tak úspěšné, že Pierpontovi vysloužily dobrou pověst a zájem investorů. Procesu přivedení ztrátového podniku k zisku se v USA následně začalo familiárně říkat „Morganizace“.

Zlato i centrální banka USA

Vliv finančníka z východního pobřeží se ale neomezoval jsem na soukromé firmy a banky. Morgan zachránil i list New York Times, ze kterého se následně stal standard americké žurnalistiky. Ve spojení s mocným rodem Rothschildů zazásobil výměnou za 30leté dluhopisy americkou státní pokladnu téměř sto tunami tehdy nedostatkového zlata.

Někteří z Morganových kritiků však „zlatou půjčku“ označili za původ Paniky roku 1907. Americká burza tehdy ztratila 50 procent, což téměř paralyzovalo celou ekonomiku. J. P Morgan následně sestavil krizový tým, díky kterému se podařilo zachránit velké americké banky a potažmo celou Wall Street před krachem. Plán spočíval v přesměrování finančních toků mezi velkými bankami, zajištěním mezinárodních financí a nákupu klesajících akcií jinak zdravých firem. Aby se podobná situace nikdy neopakovala, Spojené státy zřídily v roce 1913 Federální rezervní systém, tedy centrální banku USA.

Morgan stál také u zrodu ocelového konglomerátu United States Steel Corporation, který vznikl v roce 1901 spojením Carnegie Steel Company, Federal Steel Company a několika dalších ocelářských a železářských podniků. U.S. Steel byla s tržním hodnocením 1,4 miliardy dolarů největší společností své doby.

Investor, sběratel, filantrop

Ne všechny Morganovy obchodní kroky byly ale úspěšné. Chorvatsko-americký vynálezce Nikola Tesla Mograna přesvědčil k financování trans-atlantického bezdrátového komunikačního systému, který měl být efektivnější než telegrafní systém postavený na krátkých rádiových vlnách.

Investice ve výši 150 tisíc dolarů nakonec zkrachovala. Nadšenec Tesla chtěl ve své vizi projekt přebudovat na bezdrátový systém zásobování energií, ve kterém viděl budoucnost proudu. Když Morgana požádal o dodatečné financování, bankéř odmítl a ambiciózní projekt skončil u ledu.

Morgan pohořel i v námořní dopravě, když zafinancoval vznik International Mercantile Marine Company (IMMC). Američanovou vizí bylo kombinovat námořní dopravu mezi dvěma kontinenty a zároveň ji skrz kontrakty propojit s americkou železnicí. To se však nepodařilo kvůli hůře plánovatelné návaznosti moře na železnici. Svoji roli sehrála i britská vláda a americký antimonopolní úřad.

Posledním hřebíčkem v rakvi Morganova dopravního byznysu bylo ztroskotání lodi Titanic, která patřila dceřiné společnosti White Star Line spadající do Morganova impéria. IMMC byla tři roky pro tragédii donucena vyhlásit bankrot.

Po charismatickém bankéři, který vždy tvrdohlavě šel za svým cílem, byl v roce 1910 pojmenován i minerál morganit. Morgan byl též vášnivým sběratelem umění, zejména rukopisů a knih, které se v roce 1924 staly základem Morganovy knihovny a muzea v New Yorku.

Řadu uměleckých předmětů daroval též Metropolitnímu muzeu umění v New Yorku, jehož byl i v letech 1904 až 1913 ředitelem. Morgan byl patronem vysokých škol a zálibu našel také ve fotografii a sbírání drahých kamenů. Jeho sbírka nakonec skončila jako součást Amerického přírodovědného muzea v New Yorku.

John Pierpont Morgan zemřel 31. března 1913 ve spánku v hotelu v Římě. V otcově byznysu pokračoval syn J. P. Morgan mladší, který byl ale Morganovo impérium pod vlivem americké legislativy nucen rozpustit do tří menších entit. Slávy ani moci J. P. Morgana nikdy nedosáhl.