„Nové kapacity, které nyní přicházejí na trh, nebudou dostatečné, aby dokázaly vyrovnat úbytek uhelných a jaderných elektráren,“ varuje šéf Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW) Stefan Kapferer. „To podstatné je, že musíme stavět a stavět a stavět,“ dodává.
KVÍZ: Kdo je průkopníkem elektrifikace a kde jsou největší soláry |
Aktuálně je ještě v provozu sedm jaderných elektráren, které svou výrobou pokryjí celou českou spotřebu (a ještě něco zbude). Přírůstek obnovitelných zdrojů je sice poměrně rychlý, podle Kapferera však nemusí stačit.
Zatímco v roce 2002 se v jaderných elektrárnách vyrobila téměř třetina německé elektřiny, nyní jejich podíl na energetickém mixu dosahuje zhruba 13 procent. Výpadek převzaly obnovitelné zdroje, z největší části větrné elektrárny.
Roste ovšem i výroba ve fotovoltaikách a ze zdrojů na biomasu. Plánované uzavírání jaderných – a o 16 let později i všech uhelných – elektráren a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů navíc zčásti ohrožují německou energetickou bezpečnost. „Chybí konzistentní strategie pro řízení energetické soustavy jako celku,“ říká André Wolf z Hamburského institutu pro mezinárodní ekonomiku (HWWI).
Odchod země od jádra, nebo-li energiewende (německý termín pro přechod na obnovitelné zdroje energie, pozn. red.) podle něj však nebyl předčasný. „V Německu existuje široký odpor k jaderné energetice, zejména pokud jde o rizika, která jsou s ní spojena. Nevidím mnoho alternativ k současnému postupu,“ dodává Wolf.
Jeho slova potvrzuje nedávný průzkum německého spotřebitelského webu Verivox mezi více než pěti tisíci respondenty. Polovina z nich považuje za správné uzavřít nejdříve jaderné a až následně uhelné zdroje. Jinými slovy, rizika spojená s jádrem považují za větší hrozbu než emise ze spalování uhlí.
Emocionální rozhodnutí
Představitelé německé odnože ekologického hnutí Fridays for Future tvrdí, že jakýkoliv návrat k jaderné energii nepřipadá v úvahu. Byť Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který je považován za autoritu v této oblasti, vydal loni na podzim zprávu, že je třeba spíše zvyšovat než snižovat podíl jaderné energie, aby se podařilo udržet oteplování planety v přijatelných mezích.
Přes 44 procent Němců nicméně tvrdí opak – podle nich by bylo vhodnější uzavírat dříve uhelné elektrárny. Jde především o voliče stran, které se nacházejí na pravé straně politického spektra, tedy aliance CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, liberální FDP a Alternativy pro Německo.
Například Tilman Kuban, nový předseda Junge Union, mládežnické organizace CDU/CSU, považuje urychlené rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny za chybu. „Po Fukušimě se přijalo emocionální rozhodnutí, třebaže bezpečnost německých elektráren se nezměnila,“ řekl Kuban listu Die Welt. O úplném odmítnutí jádra by se podle něj mělo v souvislosti s uhelným exitem ještě debatovat.
Podobně mluví bavorský premiér Markus Söder (CSU) – totiž že nejde zároveň opustit jádro i uhlí. Jenže současný kabinet se hodlá držet aktuálního plánu. A to znamená, že Německo bude stále závislejší na plynových elektrárnách. Už nyní posiluje přímé propojení s Ruskem, plynovod Nord Stream 2 má být hotov do konce roku.
Aktuálně pokrývá plyn zhruba osm procent německé spotřeby elektřiny a tento podíl se dlouhodobě příliš nemění. Plynové elektrárny jsou nyní využívány spíše jako záloha, pokud se zrovna do vrtulí v Severním moři neopírá dostatečně silný vítr. Jenže ani plynové elektrárny nejsou bez emisí, tudíž je brzy může potkat podobný osud jako ty uhelné.
Elektřina z nich je navíc dražší. Němečtí energetici proto volají po tom, aby vláda jejich výstavbu podpořila. Podle kritiků to však povede k dalšímu růstu ceny elektřiny. Už dnes platí německé domácnosti jedny z nejvyšších cen v Evropě – kdežto tamní průmysl má úlevy, přičemž zdražení by ovlivnilo i české spotřebitele.
„Velké podniky s energeticky náročnou výrobou preferují stavět své nové továrny v ‚levnějších‘ zemích poblíž Německa, kde dokážou vyrobit až o 70 procent levnější elektřinu. Ty menší, které nemohou uniknout šílenství německé energetické politiky, to však odskáčou,“ uvedl v Die Welt šéf elektrotechnického koncernu OBO Bettermann Ulrich Bettermann.
Slabinou německé energetiky zůstává i nedostatečné propojení mezi severem a jihem země. Jde o sítě, které dopraví elektřinu z větrníků na moři ke spotřebě, což mohou být právě průmyslové podniky v Bavorsku nebo Porúří. Plány na výstavbu linky mají už několik let zpoždění. I to by mohlo dopadnout na Česko, elektřina by se mohla valit přes jeho síť.
