Materiál, který má MF DNES k dispozici, zpracovalo ministerstvo dopravy a ve středu o něm bude rozhodovat vláda. Mimo jiné z něj vyplývá, že první nadrozměrné náklady pro výstavbu jaderných bloků se na českých silnicích objeví koncem roku 2029.
Za nejlepší cestu, jak velké kusy dostat do Dukovan, považují experti cestu po Labi z Hamburku až do Týnce nad Labem, odkud se má pokračovat po silnici. Do Temelína se má nadměrný náklad přepravit po Labi a Vltavě až do Týna nad Vltavou, kde se přeloží na silnici.
Příprava za desítky milionů korun
Zatím však není jisté, na kolik peněz celá akce vyjde. Jen na přípravu opatření se počítá s desítkami milionů korun, finanční prostředky mají jít ze Státního fondu dopravní infrastruktury. „V současném stavu přípravy není možné finanční náročnost jednotlivých opatření přesně vyčíslit. Řádově se bude jednat o částky ve stovkách milionů korun,“ dodává mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Pokud vláda materiál schválí, nedá tím podle něj zelenou k realizaci či financování úprav ze státních zdrojů, pouze souhlas se zahájením a financováním přípravných prací. A o tom, kdo bude platit samotné úpravy, se rozhodne až podle zvoleného modelu výstavby jaderného zdroje.
„Je nevhodné ponechat přípravu a realizaci stavebních opatření trvalého charakteru na veřejné dopravní infrastruktuře na dodavateli jaderného projektu,“ uvádí materiál. Nejen, aby se vše stihlo, ale i kvůli tomu, že modernizované a upravené cesty bude možné využívat i k běžnému provozu.
To je však sporné. K navrhovaným opatřením patří třeba i objezdy tří přehradních hrází – Slapy, Kamýk a Orlík – na vltavské kaskádě. A to přesto, že stát na nich plánuje vybudovat zbrusu nová lodní zdvihadla, ty však budou pro přepravu nadrozměrných komponent nedostačující.
Úřad však tvrdí, že i tyto objezdy najdou své využití. „Například pro přepravu větších turistických lodí na podvalnících, dále cesty slouží a budou lépe sloužit i běžnému provozu, ať už silničnímu, nebo i dopravě cyklistické,“ říká Neřold.
Příliš malé cesty
Ačkoliv v obou lokalitách už jaderné zdroje stojí, současné cesty přepravě elektrárenských dílů nedostačují. Jednotlivé komponenty nově plánovaných bloků mají totiž být výrazně větších rozměrů než ty současné, protože se počítá s reaktory o vyšším výkonu.
Takto kdysi probíhala doprava reaktoru na Temelín. Foto: archiv ČEZ
Přes všechny úpravy však pro velké součástky, jako třeba tlakovodní nádoby reaktorů a parogenerátory, zůstanou limity – například do Dukovan kvůli plavebním komorám a rozestupům mostních pilířů na Labi bude maximální šířka devět metrů a výška 7,5 metru.
„Rozhodnutí o výstavbě nových bloků již bylo učiněno schválením Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice, jde o strategický dokument schválený vládou v červnu 2015,“ upřesňuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.
Jaderný výbor nyní jedná o možných obchodně-investičních variantách výstavby bloků. Na stole jsou tři možnosti. Má je postavit dceřiná společnost buď pod taktovkou ČEZ, nebo pod vedením státu, který by ji předtím odkoupil. V úvahu přichází také varianta, kdy ČEZ projde větší transformací, během níž se zcela oddělí jaderná část.
O tom, který model bude nakonec zvolen, by ale měla rozhodnout až vláda, která vzejde z nadcházejících voleb. Stát chce podíl jádra postupně zvyšovat, namísto nynější třetiny by v roce 2040 měla z jaderných elektráren pocházet až polovina vyrobené elektřiny.
Strategické plány počítají s výstavbou nejméně dvou bloků, po jednom u každé z nyní provozovaných elektráren. Ve hře je i varianta dvou nových bloků v každé lokalitě. Prioritou je přitom nový blok v Dukovanech, které jsou starší, než Temelín.
