Rakušany dráždí maďarské reaktory z ruských peněz, stavbu chtějí zarazit

  19:32aktualizováno  19:32
Rakouská vláda táhne do právní bitvy proti maďarské jaderné elektrárně Paks II. Nejhlasitější evropští odpůrci atomu si chtějí stěžovat u Evropského soudního dvora na loňské rozhodnutí Evropské komise. To totiž výstavbu dvou nových obřích reaktorů posvětilo.

Jaderná elektrárna Paks v Maďarsku | foto: Profimedia.cz

Co Rakušanům vadí? Komise jde prý proti vlastním pravidlům v oblasti energetiky i hospodářské soutěže, když dovolila dostavbu maďarského jádra s využitím státních peněz.

Turecko je o krok blíž první jaderné elektrárně. Postaví ji s Rusy

Maďaři uzavřeli mezivládní dohodu s Ruskem, podle níž dva bloky v elektrárně sto kilometrů na jih od Budapešti postaví ruský Rosatom.

Ruská vláda navíc poskytne Maďarům úvěr do výše 10 miliard eur, tedy přes 250 miliard korun, což má pokrýt až 80 procent investičních nákladů. Rakušané budou před soudem argumentovat, že podpora není ve společném zájmu. „Jaderná energetika pro nás není ani udržitelným způsobem dodávek elektřiny, ani to není odpověď na klimatickou změnu,“ říká rakouská ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová.

Turbíny dodají Američané

Maďaři se zatím nenechali vyvést z míry a v projektu chtějí pokračovat podle plánu. Od poloviny ledna je například znám dodavatel turbín - za téměř 800 milionů eur je poskytne americký koncern General Electric. Stavební práce mají začít už tento měsíc, první elektřina má téct do sítě v roce 2025.

Fotogalerie

„Komise se do toho sama zamotala. Má ráda jadernou energii, ale nedůvěřuje Rusku. A raději by nechala investiční rozhodování na trhu, ne na vládách. Ale zároveň ví, že jen obtížně napadne jakoukoliv jadernou dohodu,“ říká Steve Thomas, expert na energetiku z University of Greenwich.

Kdyby totiž Komise prohlásila, že je státní pomoc nezákonná, porušila by dva základní stavební kameny Unie. Smlouvu Euratom, která po členských státech požaduje, aby podporovaly jadernou energii, a Lisabonskou smlouvu, podle níž mají země Unie právo určit si energetický mix.

Česko by mělo zpozornět

Bez ohledu na výsledek právní bitvy mezi evropskými institucemi může být maďarský případ poučný i pro českou vládu, která se letos chystá rozhodnout o dalších „jaderných“ krocích. „Pokud by dotační schéma bylo podobné, je pravděpodobné, že si Česko vyslouží také žalobu ze strany nějakého státu či konkurence,“ myslí si energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

ČEZ, který (zatím) připravuje projekty na nové reaktory v Česku, je však v klidu. „Situaci kolem Pakse bedlivě sledujeme. Půjde o rozhodnutí soudů, ale nepředpokládáme zásadní vliv na výstavbu v Česku,“ říká mluvčí firmy Ladislav Kříž.

„Případ Paks“ přesto potvrzuje, že výstavba nových jaderných zdrojů se bez nějaké formy zapojení státu neobejde. Vedle maďarského modelu je nejznámější britský postup - garance ceny za elektřinu, kterou plánované reaktory vyrobí. I ten odsouhlasila Komise, a také v tomto případě se Vídeň vytasila se žalobou.

Finský model je postaven na principu Mankala, kdy je investorem sdružení velkých spotřebitelů. V USA je financování zajištěno státními zárukami a zákonem zajištěna návratnost investice. V českých podmínkách však přichází v úvahu prakticky jen maďarský či britský model.

Tři cesty na výběr

Už v březnu by mělo být jasno, o jakém investorském modelu se bude na vládě dál mluvit. Jaderný výbor vybírá mezi třemi variantami: Zaprvé, dceřiná firma ČEZ se státním garančním modelem. Zadruhé, státní dceřiná firma. A za třetí, hlubší transformace ČEZ.

Proti státním garancím opakovaně vystoupil premiér Andrej Babiš s tím, že ČEZ má na nový reaktor dost peněz. Teoreticky tak zbývá právě maďarská cesta. Domácí politici počítají s vyhlášením tendru na výběr dodavatele. A s vítězem by se dalo jít i cestou mezivládní dohody.

Taková situace by nahrála nejvíc Rusům. Velká část energetiků totiž má za to, že hlavním favoritem tendru je právě Rosatom. U zbývajících uchazečů je totiž vždycky nějaký zásadní problém - ať už to, že jejich reaktory jsou zatím v Evropě bez licence, nebo to, že nejsou zcela finančně zdravé.

Nejčtenější

V příštím roce přijde ekonomická krize, řekl ekonom Pikora v Rozstřelu

Ekonom Vladimír Pikora v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (4. prosince 2018)

„O tom, že krize přijde, nemusíme pochybovat. Podle mého názoru k tomu dojde v příštím roce,“ uvedl ekonom Vladimír...

Světové burzy rychle ztrácejí, propad akcií může přivolat recesi i v Česku

Newyorská burza (24. 8. 2015)

Finanční trhy zachvátila „blbá nálada“. Burzy po celém světě již několik dnů v řadě ztrácejí a ani vyhlídky nejsou...

Štědrá nadílka ve Škodovce, zaměstnanci dostali bonus i prémii 12 tisíc

Ilustrační snímek

Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky Škoda si před letošními Vánocemi výrazně finančně polepší. Společnost totiž...

Protesty drtí francouzskou ekonomiku, šokovaní turisté ze země odjíždějí

Hnutí žlutých vest opět demonstruje v Paříži a dalších francouzských městech...

Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum tržeb...

Finanční správa si kvůli EET došlápla na soukromé kluby, padaly pokuty

Příběh elektronické evidence tržeb

Zátah ve 24 provozovnách, označených jako soukromé kluby, kde se místní scházejí za zábavou a za pitím, uskutečnili v...

Další z rubriky

Realitní krize naruby. V Japonsku se na venkově rozdávají domy zdarma

Ilustrační foto

Japonsko čelí neobvyklému realitnímu problému. Vzhledem k masivnímu přesunu obyvatelstva do měst se vyprazdňují vesnice...

Farmaceutický megaobchod za 1,4 bilionu. Japonci kupují britský Shire

Ilustrační foto

Britové prodávají farmaceutickou společnost Shire japonské firmě Takeda. Historicky největší zahraniční obchod Japonska...

Bílý dům chce zrušit podporu elektromobilů. Neví ještě, kdy tak učiní

Americký prezident Donald Trump

Trumpova správní rada chce zrušit Obamovy dotace na elektromobily a další ekologické iniciativy. Trump tímto krokem...

Najdete na iDNES.cz