Rakušany dráždí maďarské reaktory z ruských peněz, stavbu chtějí zarazit

  19:32aktualizováno  19:32
Rakouská vláda táhne do právní bitvy proti maďarské jaderné elektrárně Paks II. Nejhlasitější evropští odpůrci atomu si chtějí stěžovat u Evropského soudního dvora na loňské rozhodnutí Evropské komise. To totiž výstavbu dvou nových obřích reaktorů posvětilo.

Jaderná elektrárna Paks v Maďarsku | foto: Profimedia.cz

Co Rakušanům vadí? Komise jde prý proti vlastním pravidlům v oblasti energetiky i hospodářské soutěže, když dovolila dostavbu maďarského jádra s využitím státních peněz.

Turecko je o krok blíž první jaderné elektrárně. Postaví ji s Rusy

Maďaři uzavřeli mezivládní dohodu s Ruskem, podle níž dva bloky v elektrárně sto kilometrů na jih od Budapešti postaví ruský Rosatom.

Ruská vláda navíc poskytne Maďarům úvěr do výše 10 miliard eur, tedy přes 250 miliard korun, což má pokrýt až 80 procent investičních nákladů. Rakušané budou před soudem argumentovat, že podpora není ve společném zájmu. „Jaderná energetika pro nás není ani udržitelným způsobem dodávek elektřiny, ani to není odpověď na klimatickou změnu,“ říká rakouská ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová.

Turbíny dodají Američané

Maďaři se zatím nenechali vyvést z míry a v projektu chtějí pokračovat podle plánu. Od poloviny ledna je například znám dodavatel turbín - za téměř 800 milionů eur je poskytne americký koncern General Electric. Stavební práce mají začít už tento měsíc, první elektřina má téct do sítě v roce 2025.

Fotogalerie

„Komise se do toho sama zamotala. Má ráda jadernou energii, ale nedůvěřuje Rusku. A raději by nechala investiční rozhodování na trhu, ne na vládách. Ale zároveň ví, že jen obtížně napadne jakoukoliv jadernou dohodu,“ říká Steve Thomas, expert na energetiku z University of Greenwich.

Kdyby totiž Komise prohlásila, že je státní pomoc nezákonná, porušila by dva základní stavební kameny Unie. Smlouvu Euratom, která po členských státech požaduje, aby podporovaly jadernou energii, a Lisabonskou smlouvu, podle níž mají země Unie právo určit si energetický mix.

Česko by mělo zpozornět

Bez ohledu na výsledek právní bitvy mezi evropskými institucemi může být maďarský případ poučný i pro českou vládu, která se letos chystá rozhodnout o dalších „jaderných“ krocích. „Pokud by dotační schéma bylo podobné, je pravděpodobné, že si Česko vyslouží také žalobu ze strany nějakého státu či konkurence,“ myslí si energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

ČEZ, který (zatím) připravuje projekty na nové reaktory v Česku, je však v klidu. „Situaci kolem Pakse bedlivě sledujeme. Půjde o rozhodnutí soudů, ale nepředpokládáme zásadní vliv na výstavbu v Česku,“ říká mluvčí firmy Ladislav Kříž.

„Případ Paks“ přesto potvrzuje, že výstavba nových jaderných zdrojů se bez nějaké formy zapojení státu neobejde. Vedle maďarského modelu je nejznámější britský postup - garance ceny za elektřinu, kterou plánované reaktory vyrobí. I ten odsouhlasila Komise, a také v tomto případě se Vídeň vytasila se žalobou.

Finský model je postaven na principu Mankala, kdy je investorem sdružení velkých spotřebitelů. V USA je financování zajištěno státními zárukami a zákonem zajištěna návratnost investice. V českých podmínkách však přichází v úvahu prakticky jen maďarský či britský model.

Tři cesty na výběr

Už v březnu by mělo být jasno, o jakém investorském modelu se bude na vládě dál mluvit. Jaderný výbor vybírá mezi třemi variantami: Zaprvé, dceřiná firma ČEZ se státním garančním modelem. Zadruhé, státní dceřiná firma. A za třetí, hlubší transformace ČEZ.

Proti státním garancím opakovaně vystoupil premiér Andrej Babiš s tím, že ČEZ má na nový reaktor dost peněz. Teoreticky tak zbývá právě maďarská cesta. Domácí politici počítají s vyhlášením tendru na výběr dodavatele. A s vítězem by se dalo jít i cestou mezivládní dohody.

Taková situace by nahrála nejvíc Rusům. Velká část energetiků totiž má za to, že hlavním favoritem tendru je právě Rosatom. U zbývajících uchazečů je totiž vždycky nějaký zásadní problém - ať už to, že jejich reaktory jsou zatím v Evropě bez licence, nebo to, že nejsou zcela finančně zdravé.



Nejčtenější

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...

Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...



Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

Mileniálové všech zemí, spojte se. Mladá generace se odvrací od kapitalismu

Socha Karla Marxe v německém Trieru

Popularita kapitalismu mezi mladými Američany klesá. Přibližně polovina z nich by raději žila v socialistické zemi,...

Zůstane huť bez proudu? Ústup Mittalu z Ostravy připomíná taktiku spálené země

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Pozvolné odpoutávání společnosti ArcelorMittal od ostravské hutě připomíná ty nejdrsnější pohádky bratří Grimmů, kde se...

Další z rubriky

Evopská komise začala prověřovat možný střet zájmů Babiše kvůli Agrofertu

Sídlo společnosti Agrofert na pražském Chodovci.

Evropská komise začala prověřovat možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše v souvislosti s dotacemi pro...

Vepřové ze států s morem prasat se bude kontrolovat, rozhodl stát

Ilustrační snímek

Příjemci vepřového ze států, kde se vyskytuje africký mor prasat, musejí nechat zkontrolovat maso na tuto nemoc....

Evropské technologické firmy chtějí přísnější zákony pro internetové giganty

Ilustrační foto. Apple

Spotify, Deezer a další evropské technologické firmy apelují na vlády členských zemí Evropské unie, aby zpřísnily...



Najdete na iDNES.cz