Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jahn: Čeká nás rok reforem, ale bude dobře

  1:00aktualizováno  1:00
V novém roce se budeme mít dobře, říká v rozhovoru pro MF DNES vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Ale rok před volbami by měla vláda alespoň odstartovat tři velké a nepopulární reformy. Jak vidí českou ekonomiku?

Jak se bude letos dařit lidem a ekonomice?
Dobře. Počítáme se 4 a půl procentním růstem hrubého domácího produktu, růstem mezd kolem šesti procent jako vloni, slušnou tříprocentní inflací a nižší nezaměstnaností.

Vládě zbývá poslední rok, kdy může před volbami něco udělat. Co se dá od ní letos čekat?
Rozdělil bych to do několika balíků a jedním z nich jsou tři reformy - sociální, zdravotní a penzijní.

Která z nich je nejpalčivější?
Z dlouhodobého hlediska je to penzijní reforma. Když se nestane, systém se za deset patnáct let zhroutí. Ze střednědobého pohledu pak reforma zdravotnictví a z krátkodobého hlediska sociální reforma, která může přinést úspory už v příští roce a mít pozitivní dopad na trh práce. Ale nejde jen čistě o úspory. Například penzijní reforma bude mít v první fázi na rozpočet dokonce negativní vliv a v případě zdravotnictví půjde jen o zastavení růstu dluhu.

Takže už letos by se dalo počítat třeba s tím, že si začneme u lékaře připlácet?
Ta spoluúčast pacientů je jedním z kroků, které mohou omezit plýtvání, ale o tom zatím jednáme.

Podaří se některá z těch reforem vůbec letos prosadit?
V průběhu roku by měla být dokončena sociální reforma. Změní se systém výplaty a možná i objem dávek jak v nemocenské, tak v nezaměstnanosti. V podstatě jde o dvě věci: snížit nebo nastavit dávky tak, aby se vyplatilo pracovat. A pak ztížit možnost zneužívání dávek, to znamená zvýšit kontrolu. Hlavní změny už proběhly na základě nového zákona o zaměstnanosti, který platí od loňského října.

Tedy se máme připravit na častější kontroly práce načerno a v budoucnu přísnější postihy nemocných, kteří se nebudou léčit.
Pro nezaměstnané bude komplikovanější si o dávky žádat, bude to kombinováno s veřejně prospěšnými pracemi a větší kontrolou z úřadu práce. U nemocenské by měly mít firmy možnost kontrolovat nemocné a spolupracovat se zdravotními pojišťovnami. Ale některé firmy už jsou dnes schopny toto zvládnout systémy bonusů. Ve stejném městě má pak jedna firma podobného typu nemocnost čtyři procenta a druhá deset.

Jak jsou na tom další dvě reformy?
U reformy zdravotnictví je nutné se v prvním čtvrtletí roku dohodnout na její podobě a pak ji spustit. U reformy penzí se počítá, že letos začne debata o tom, co je politicky schůdné. První kroky by mohly vést k reformě už ve druhé polovině roku nebo v první polovině roku 2006.

Nepřiklání se expertní skupina, která na reformě pracuje, už k nějakému modelu? Třeba tomu, který je na Slovensku?
Já myslím, že ta skupina sama o sobě se nepřiklání k ničemu. Dostala zadání od pěti politických stran a snaží se ukázat, který systém je ekonomicky schůdný.

Takže o reformě rozhodnou čísla?
Čísla ukážou přijatelný a dlouhodobě udržitelný směr, ale politika rozhodne.

Představy politických stran jsou odlišné, existuje alespoň shoda na nutnosti současný systém změnit?
To určitě ano. Ze strany vlády zaznělo jasné prohlášení, že se nebude privatizovat ČEZ, ani jeho část, že se výnosy z jeho budoucí privatizace uchovají pro potřeby penzijní reformy. Vláda je odhodlaná začít reformu co nejdřív, ale důležitější bude nalezení politické shody. Nechci předbíhat, ale je jasné, že penzijní připojištění bude hrát důležitou roli.

Bude povinné, nebo dobrovolné?
To je předčasné říct. Když to shrnu, letošní rok máme čekat politické pře o podobu penzijní reformy a zahájení změn ve zdravotnictví a dokončení změn v sociálním systému. V podstatě ano.

Co se bude dít ještě? Co třeba daně? ODS půjde do voleb s takzvanou rovnou daní pro všechny.
U daní jsme si dali za úkol je výrazně zjednodušit. Myslím, že by stálo za to, začít se bavit o daňovém systému úplně znova. S tím, že bychom si řekli, dobře, chceme mít podnikovou daň 24 nebo 22 procent, chceme mít zrychlené odpisy a k tomu třeba tři nebo čtyři důležité odpisové skupiny, a tím to končí. Prostě zákon jakoby znova postavit. Jinak platí, že v novém roce jsou zrychlené odpisy plus nové odpisy na výzkum a vývoj. A to přitáhne další investory.

Už máte nějaké ohlasy?
Mluvil jsem o tom s řediteli několika firem, ale bylo by předčasné něco říkat. V každém případě to povede k dalšímu nárůstu produktivity práce, k výrobě s vyšší přidanou hodnotou a opět k vyššímu vývozu, který letos navíc podpoří od března automobilka TPCA v Kolíně. Ale zvedne se i vývoz služeb, a to také díky zahraničním investorům. Česká republika kráčí ke službám a výrobě s vyšší přidanou hodnotou, orientovanou na export. Máme zájem, aby tady bylo všechno od výroby komponentů přes následnou montáž až po poskytování služeb k produktu. K tomu spějeme.

Jak dlouho tu však vydrží investoři typu DHL nebo ExxonMobil? Mají smlouvy na pár let, zaměstnance shánějí stále hůř a nic jim nebrání jít později dále na východ.
Někteří možná odejdou, ale to budou spíše ti menší. Kdo viděl budovu DHL a co tady vytvořila, chápe, že se stěhovat nebude. Navíc ta konkurence není v ostatních zemích tak velká.

Ty firmy sem přišly za levnou pracovní silou a té přestane být postupně dostatek. Jak dlouho můžeme ještě lákat na lacinou práci?
To období už pomalu končí, ale kromě toho sem přišli i za kvalitní infrastrukturou. Jako příklad mohu uvést firmy na výrobu solárních panelů nebo třeba výrobce luxusní elektroniky Bang & Olufsen. Tady se všechno představuje jako hrozba, ale ona je to výzva. Pro nás je to spíše příležitost rozvíjet technické školství v těch oblastech, které tyto firmy potřebují, a získávat experty ze zahraničí.

Jak chcete nalákat lidi do technických škol?
Třeba úspěchem českých firem. Dneska sem přichází i zahraniční vývojáři, protože tady mohou dělat to co nikde jinde. Například vývoj dieselových motorů u Bosch Diesel v Jihlavě, co dělá Honeywell v Brně nebo Matsushita v Plzni, to jsou věci, které se v daném oboru dělají jen tady, a to jsou velká lákadla. Samozřejmě chvíli potrvá, než to lidi pochopí. Byly doby, kdy všichni chtěli být právníky a manažery, ale snad nové nabídky na trhu práce přesvědčí.

Nestrádají drobní podnikatelé vedle těchto velkých investorů, kterým stát čistí a umetá cestu?
Velké společnosti pak dávají malým poměrně hodně pracovních příležitostí, ať už na výrobu komponentů nebo hlídání budov. Navíc dneska mohou menší firmy daleko více čerpat z evropských fondů a banky jsou k nim vstřícnější než dříve.

Čili stát už nemusí podnikatelům nijak pomáhat?
Stát pro ně může udělat to, že schválí novelu zákona o úpadku, což dá bankám větší odvahu půjčovat malým a středním firmám, dále udržet co nejnižší úrokové sazby, což je věcí centrální banky.

A co usnadnit podnikání?
Ano, ten projekt už běží, je otázka, nakolik snížit počet úřadů, na které podnikatelé chodí, a jak ho ještě více zjednodušit.



Nejčtenější

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...



10 LET OD KRIZE: Místo práce jsme stříleli vrtulníky, říká bývalý bankéř Lehmanů

Nik Storonsky, zakladatel a šéf britského bankovního start-upu Revolut.

Před deseti lety oběhly celý svět fotky bankéřů, jak s papírovými krabicemi vyklízejí své kanceláře na Wall Streetu....

ČSA se vracejí do minulosti. Aerolinky vymění flotilu airbusů za boeingy

Ilustrační snímek

České aerolinie čeká během následujících měsíců velká výměna provozovaných letadel. Do dvou let mají ve flotile...

KVÍZ: Maturita z piva. Vyzkoušejte se, jak znáte značky, hospody i pijany

Šikovný hospodský umí načepovat hladinku, šnyt i mlíko.

V předchozím pivním kvízu jsme vás zkoušeli hlavně z výroby piva, tentokrát to bude více ze života - co pijeme, jak to...

Další z rubriky

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...

Podvodné stránky úřadu práce klamou nezaměstnané, varuje ten skutečný

Desítky nových pracovních míst přibude na Ostravsku a Karvinsku pro úředníky....

Klamavé weby nabízejí rekvalifikaci zdarma pro každého a volná pracovní místa, zdánlivě garantovaná úřadem práce....

Obce dostanou třikrát víc peněz. Na hřiště či silnici se přidá i těm malým

Na fotbalovém hřišti ve Větrném Jeníkově řádí krtci. Travnatou plochu rozryli...

Ministerstvo pro místní rozvoj rozdělí příští rok výrazně víc peněz na národních dotacích než letos. Především do...

Najdete na iDNES.cz