Ekonomové zchlazují Jahnův optimismus o rychlém růstu, i když samotný plán chválí jako užitečný. Už jen proto, že udělal inventuru překážek svižnějšího růstu.
Česká ekonomika by ke splnění cíle musela růst průměrně o čtyři procenta rychleji než Unie a nesměl by ji brzdit nikdo zvenku – třeba recese v Německu. Na to je však těžké spoléhat, namítá například analytik Raiffeisenbank Michal Brožka pro ČTK, protože Česko je otevřená ekonomika, která je na dění v okolních státech velmi citlivá.
Strategie hospodářského růstu o 140 stranách ukazuje hlavní tahy, jak se k ambicióznímu cíli co nejvíce přiblížit. Počítá s velkými investicemi do infrastruktury, vědy a výzkumu a vzdělání. Po roce 2007 by totiž mělo do české ekonomiky proudit z evropských fondů odhadem až 160 miliard korun ročně.
Další peníze jdou z českého rozpočtu. "Neříkám, že když ty peníze nalijeme do ekonomiky, pak poběží. Jde o to, dát jim směr," popisuje Jahn smysl dlouhodobé strategie, kterou má země poprvé v novodobé historii.
Když Jahnův tým strategii před měsícem poprvé zkusmo představil, sklidila kritiku zejména politiků za svou liberálnost. Aby získala vládní podporu, musel Jahn škrtat.
Dnes je tak spíše politickým než ekonomickým dokumentem. "Zmizely z ní politicky citlivé věci jako školné nebo okamžitá deregulace nájmů, ale aspoň posloužila jako orientační bod pro nynější zákon o deregulaci," říká.
Jahn zdůrazňuje, že země nemá stavět konkurenceschopnost na levné pracovní síle nebo nízkých daních, ale na nových technologiích a vědě, kvalitní pracovní síle a schopnosti vyvíjet nové věci.
