Budou muset hostinští a posléze i řemeslníci po zavedení elektronické evidence tržeb hlásit státu i spropitné? Odpověď zní - jak kdo.
Ministerstvo financí ujišťuje, že z hlediska zdanění se na spropitném nic nezmění. „Záleží na zvyklostech konkrétního zařízení. Na tom, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci, nebo zda zůstane podnikateli,“ říká mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Pokud spropitné skončí v kapse podnikatele, je to příjem z podnikání a pak evidenci tržeb podléhá. Mělo by se tedy objevit na účtence a zdanit. To platí už dnes.
„Spropitné si může majitel nastavit v pokladně jako jednu z položek, objeví se na účtence se sazbou DPH 21 procent,“ říká Martin Himl, daňový specialista z firmy Dotykačka, jednoho z výrobců elektronických pokladen.
Zda dnes podnikatelé přiznávají spropitné a daní ho, to je na zodpovězení příliš citlivá otázka.
„Spropitné nebývá zachyceno v účetnictví, takže otázka jeho zdanění, či dokonce zpojistnění je spíše akademického rázu,“ domnívá se Ladislav Minčič, ředitel pro legislativu Hospodářské komory ČR a bývalý náměstek ministra financí. „Zda EET změní vztah podnikatelů k vykazování spropitného, se nedá říct, záleží na zaměstnancích, kteří od hostů inkasují, a na zákaznících,“ dodává. Jediný případ, kdy spropitné zanechává stopu, je, když se hradí platební kartou. Pak by se podle Minčiče mělo odrazit v celkových výnosech provozovatele či majitele restaurace.
Příjem z podnikání
Jiná situace nastává, když je dýško určené pro zaměstnance, například pro obsluhu v restauraci. „Spropitné pro obsluhu je jako v současném režimu, nikde na to účet nedostáváte. Ostatně když nechá zákazník spropitné na stole a odejde, nemáte komu dát účtenku,“ říká Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací.
To potvrzuje i ministerstvo financí - tuzér je v tomto případě součástí mzdy a tu zpravidla daní za zaměstnance zaměstnavatel. Teoreticky by se tak dýško mělo objevit na konci měsíce na výplatní pásce personálu a mělo by se z něj zaplatit zdravotní a sociální pojištění a daň. To však také platí už dnes.
Zda si spropitné nechá obsluha, nebo majitel, záleží na domluvě. „Spropitné je chápáno jako nepovinná platba obsluze, která odráží míru spokojenosti s poskytnutou obsluhou, ale zákazník většinou neurčí, komu přesně je určeno. Záleží tak na konkrétních zvyklostech zařízení,“ říká Jitka Němečková, mluvčí Plzeňského Prazdroje.
Ten začal kvůli EET spolupracovat s dodavatelem pokladních zařízení a začal nabízet tisícovkám svých odběratelských hospod elektronické pokladny. Podle Stárka hospodské mnohem víc než přiznávání dýška trápí neoficiální konkurenti vesnických hospod. „Bude narůstat trend, kdy se bude chodit pít do hasičárny, do občerstvení na hřišti nebo do sokolovny - pokud je to vedené jako neziskovka, EET se jich netýká,“ říká.
Pokud spropitné skončí v kapse podnikatele, je to příjem z podnikání a podléhá elektronické evidenci tržeb.
