Jak je to se zárukou v Evropské unii

  • 1
Dvouletá záruční doba na spotřební zboží by ve všech státech Evropské unie měla platit již jeden rok. Je to minimální požadavek na ochranu spotřebitelských práv, který vyžaduje směrnice Evropského parlamentu z roku 1999. Avšak zatím tomu tak není.

Například ve Velké Británii s ní zákazníci mohou počítat až od 31. března tohoto roku. Francie je na tom ještě o něco hůře. "Podle sdělení kompetentních osob se nyní příslušný zákon nachází ve fázi předběžného návrhu. Nikdo si netroufá odhadnout, kdy by mohl být přijat," vysvětluje situaci ve Francii zástupkyně obchodního rady českého velvyslanectví Radana Krulišová.

V jiných zemích mohou být zákazníci spokojeni ­ dvouletá záruční doba začala platit včas. Například v Německu či Rakousku od 1. ledna loňského roku. V těchto zemích s sebou přinesla některé novinky, které spotřebitelům při případné reklamaci skutečně ulehčí život. Pokud se totiž vyskytne u zboží vada do šesti měsíců od zakoupení, je na prodejci, aby dokázal, že se nejedná o skrytou vadu, tudíž že bylo zboží při koupi naprosto v pořádku. "Manželka říká, že je to o mnoho lepší než dříve," souhlasí novinář Jörg Schmidt. Zákazník se nemusí doprošovat a vysvětlovat, že vada opravdu nevznikla jeho přičiněním.

Pro prodejce se také stávají závaznými informace, které se o výrobcích objevují v reklamách či inzerátech. Jestliže produkt nemá uváděné vlastnosti, jedná se o vadu a je možné ho reklamovat.

Přestože však ještě všichni evropští členové směrnici nepřijali, nejsou zákazníci ani v těchto zemích výrazně poškozeni. S případnými reklamacemi v záruční lhůtě je zde stále mnohem méně potíží než v Česku. Pokud chce člověk v tuzemsku cokoli oprávněně reklamovat, nemá jistotu, že uspěje. V lepším případě mu vadné zboží opraví, v horším reklamaci zamítnou. V Evropské unii si však obchodník zákazníka váží, někdy ho dokonce i hýčká a o nevyřízené oprávněné reklamaci většinou nemůže být řeč. "V Británii je možné reklamovat vadné zboží i po vypršení záruční doby," uvádí příklad Radka Kolářová žijící v Londýně. "Angličané jsou zvyklí, že se v obchodě nemusí při reklamaci hádat ­ většinou přinesou vadnou věc, účtenku a dostanou to, co chtějí," dodává Radka Kolářová.

Spotřebitel má více práv

Německo

Dvouletá záruka vstoupila v platnost 1. ledna 2002. V Německu existuje zákonná záruka (ručení) a dobrovolná záruka.

Zákonná záruka

  • je zakotvena v občanském zákoníku
  • dává kupujícímu záruční práva jen tehdy, když vada existovala už v okamžiku koupě (ale mohla se projevit až později)
  • považuje za závazné informace v reklamách či inzerátech. Zboží musí mít uváděné vlastnosti, jinak jde o vadu
  • považuje za vadu také dodávku jiného než dohodnutého zboží, stejně jako nesprávný návod k montáži, podle kterého se vám například nepodaří sestavit skříň
  • má za to, že vada, která se objeví do šesti měsíců od zakoupení zboží, existovala už při koupi. Je na prodejci, aby tuto domněnku vyvrátil
  • říká, že může zákazník požadovat od prodejce i náhradu škody, která mu vznikla v důsledku vady zboží (náklady na opravu) nebo kterou vadný výrobek způsobil (zkažené jídlo v porouchané mrazničce)
  • neupravuje široce rozšířenou představu o tom, že v rámci určitého období (např. 3 dnů) je možné bez udání důvodu zboží vrátit; lze se na tom ale s prodejcem dohodnout
  • pro případ podomního prodeje a zásilkových obchodů stanoví, že zákazník může odstoupit od smlouvy bez udání důvodu do dvou týdnů; jestliže ho na to prodávající neupozorní, lhůta se prodlužuje na jeden rok
  • je u použitých věcí snížena až na jeden rok

Dobrovolná záruka

  • představuje pro zákazníky zpravidla výhodnější úpravu než zákonné ručení a výrobce ji často poskytuje na delší dobu
  • zákazník si během zákonné záruční doby může vybrat, jestli využije dobrovolnou záruku (většinou vůči výrobci), nebo zákonné ručení (vůči prodávajícímu)

Dvouletá záruka zatím neplatí

Francie

O dvouleté záruce se jedná. Nyní zde existují dva druhy záručních lhůt: zákonná a smluvní záruka. Zákazník by se měl vždy nejprve odvolávat na smluvní záruku (pokud byla uzavřena), teprve poté na záruku vyplývající ze zákona. Spory řeší občanské soudy.

Zákonná záruka

  • vyplývá z Občanského zákoníku a ze Zákoníku o spotřebě
  • vztahuje se na veškeré "skryté vady", které vznikly před zakoupením a znemožňují užívání předmětu k účelu, k němuž je určen
  • neplatí u "zjevných vad", které byly evidentní v době koupě a jichž si mohl zákazník všimnout
  • není časově omezena - rozhodující je, zda byla vada "skrytá"
  • stanoví, že reklamace musí být zahájena co nejdříve po objevení vady

Smluvní záruka

  • je doplňkovou zárukou, kterou může (nemusí) prodejce zákazníkovi nabídnout
  • musí mít písemnou formu (smlouva o záruce - contrat de garantie), která určí její dobu a rozsah
  • nikdy nemůže vyloučit nárok na zákonnou záruku (ve smlouvě to musí být uvedeno)

Státy Evropské unie, v nichž platí dvouletá záruka

Dánsko
Finsko
Itálie
Německo
Rakousko
Švédsko

(Ale například ve Velké Británii bude platit nová úprava až od 31. března tohoto roku.)

Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR