Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se testovaly snowboardy

  21:06aktualizováno  21:06
Zatímco testy lyží přináší pravidelně nejen MF DNES, ale i specializavované časopisy, srovnávací test snowboardů byl u nás publikován zatím jen jednou - v MF DNES v roce 1998. Ti, kteří se rozhodují o koupi a sami nemají dostatek zkušeností, jsou odkázáni jen na to, co jim v obchodech poradí. Jasné je, že taková rada není vždy ta nejlepší.

Tento test má pomoci všem zájemcům o nákup nového zimního vybavení. Na reprezentativním vzorku běžně prodávaných snowboardů přiblíží a zhodnotí nabídku na trhu.

Co a pro koho testovat?

Z dlouhých debat o tom, co testovat, vyplynulo rozhodnutí: 12 freestylových snowboardů zakoupených za běžné maloobchodní ceny ve specializovaných prodejnách, s použitím určitých kritérií, typických pro modelového jezdce. Tedy pro mírně pokročilého snowboardistu, který již jednu sezónu odjezdil na prvním prkně, ví, že chce u snowboardingu zůstat a chce si pořídit nové vybavení, aby se zdokonalil. Takových lidí je totiž mezi zákazníky snowboardových obchodů nejvíc.

Náš modelový zákazník si bude chtít vyzkoušet jízdu řezanými oblouky, skákání, popřípadě i jízdu mimo upravený terén. Na nákup prkna má maximálně 10 000 korun. A protože si už užil bazarových nebo starších modelů, bude preferovat nákup nového snowboardu ve specializovaném obchodě.

Proč dá přednost freestylovému prknu před tvrdým snowboardem? Protože ví, že mu dá větší volnost při jízdě. Může s ním jezdit jak na upravených sjezdovkách, tak ve volném terénu, případně si vyzkoušet i U-rampu.

Kritéria výběru snowboardů

Cena - Snowboardy lze z cenového hlediska řadit do několika různých kategorií.
Například některé obchodní domy nabízejí komplety prkno+vázání za 7000 korun. Na druhé straně je možné koupit i špičkové modely renomované značky za 25 000 korun. Největší poptávka a nejvíce prodaných snowboardů je však v cenové relaci do 10 000 korun, která je určitou psychologickou hranicí. Proto jsme ji také zvolili pro náš test. Toto kritérium jsme ještě doplnili spodní hranicí 8 000 korun, která je považována za dolní minimum ceny takzvaného "dobrého vybavení". Kvalitní snowboard lze pořídit i za ceny nižší, většinou však jde o speciální nabídky jednotlivých výrobců nebo prodejců, případně o starší modely.

Dostupnost - Druhým kritériem pak byla dostupnost vybraných snowboardů v maloobchodních prodejnách do 14. listopadu. Jak se ukázalo, toto kritérium se stalo pro několik značek na trhu problémem (viz dále Jak jsme nakupovali...). Proč v maloobchodě a ne přímo u výrobců nebo dovozců? Náš modelový snowboardista nemá žádné známé nebo příbuzné v této oblasti, a proto ani nemá možnost získat svůj snowboard z velkoobchodu.

Velikost snowboardu - Třetím kritériem byla velikost snowboardu od 156 cm do 159 cm. Počítali jsme s tím, že náš model, přibližně 17-ti letý snowboardista, měří 165 - 174 cm a váží okolo 70 kilogramů.

Model pro sezónu 2001/2002 - Posledním důležitým kritériem byl požadavek, aby snowboard byl určen pro nadcházející sezónu. Kdybychom zařadili do testu starší modely, které nabízejí některé obchody, porušili bychom první kritérium cenové hladiny. Také zákazníci, kteří již požadují určitou úroveň vybavení, volí raději mezi novými modely. Navíc nákup sice nepoužitého, ale například rok starého typu může v sobě skrývat určité riziko.

Jak jsme nakupovali

Seznam vytipovaných "prken", která splňují všechna čtyři kritéria, je hotov a zdálo by se, že stačí vzít peníze a vyrazit do obchodů. Chyba lávky. Některé snowboardové shopy neměly v polovině listopadu vůbec žádná prkna a většina ostatních nabízela jen pár loňských zlevněných modelů.

Abychom do určeného data sehnali všech dvanáct typů, museli jsme vynaložit hodně sil. Navštívili jsme celkem pětadvacet specializovaných obchodů v Praze, Brně, Plzni a Vrchlabí, šest pražských obchodních domů a do další třicítky prodejen po celé republice jsme telefonovali.

Ukázalo se totiž, že pořídit si nové prkno před zimní sezónou je téměř nemožné. Zatímco všude jinde se snaží naplnit obchody po strop zbožím dlouho před Vánocemi, filosofie snowboardových obchodníků je zřejmě jiná.

Jak jinak si vysvětlit, že zákazník si může v době, kdy na pultech leží dokonalé katalogy s novými modely, vybírat jen z loňských typů. Jako by blížící se zimní sezónu zcela ignorovali. Jenže ta pro některé lidi začíná dlouho před tím, než v Čechách napadne sníh - na ledovcích. Kromě toho letošní zima ukazuje, že sezona nezačíná až v prosinci.

"Bohužel nevíme, zeptejte se za týden, za dva týdny, v prosinci," takové byly nejčastější odpovědi na otázku, kdy přijdou nová prkna. To byl také důvod, proč se do konečného výběru nedostal snowboard jednoho známého českého výrobce.

Jistě bychom byli uspěli, kdybychom oslovili přímo výrobce nebo distributory. Tím bychom však porušili pravidla testování v MF DNES. Ta říkají: vzorky do testu nakupovat vždy přímo v obchodech jako běžný zákazník a nepřijímat je od výrobců.

Jen tak je možné zachovat objektivitu testu, stejnou startovní pozici pro všechny testované výrobky. Jen tak se lze vyhnout tomu, že by výrobce do testu dodal kvalitnější výrobek. Z dvanácti vybraných prken se nám do rozhodujícího dne před vlastním testem nakonec podařilo sehnat jen devět snowboardů.

Do testu jsme se rozhodli přidat ještě několik prken neznámých značek, která nabízejí obchodní domy. Byli jsme zvědavi, jak obstojí v konkurenci téměř dvojnásobně drahých značkových výrobků. Při vlastním nakupování bylo zajímavé sledovat, jak moc se liší způsob prodeje v jednotlivých obchodech.

Jisté je, že ve specializovaných shopech vědí o prknech mnohem více než v obchodních domech, kde jsou snowboardy jen okrajovým artiklem. Například v pražském Gigasportu se prodavač omezil jen na strohou informaci, že prkno je z Rakouska a je dřevěné.

Více informací neprozradil ani připojený česko-slovensko-maďarský návod k použití, který budil spíš úsměvy ("...toto sportovní nářadí nepoužívat pod vlivem alkoholu a jiných omamných látek"). Stálo v něm totiž: "O výběru se vždy poraďte s odborníkem."

Podobná situace se opakovala i v Tesku. A v Carrefouru jsme se nedověděli ani to, odkud prkno pochází a kdo jej vyrobil. Typický noname. Jenže ani ve snowboardových shopech není všechno tak, jak by zákazník od specialistů očekával. Ne všude se k prodávanému zboží chovají tak, jak by si zákazník, který má z peněženky vytáhnout několik tisíc, představoval.

Odejít z obchodu s prknem zabaleným v ochranné fólii, bylo spíš výjimkou.
Dva opačné extrémy: zatímco v prodejně Bugaboo v Praze 1 nám k dokonale zabalenému prknu (zřejmě již od výrobce) přibalili ještě vosk, ve firmě 3. Princova v Praze 5 prodavač neváhal před zraky zákazníka desetitisícovým výrobkem drhnout kachlíkovou podlahu a nakonec ho s velkým třeskem upustit na zem.

Nakonec se tedy do testu "probojoval" tento vzorek: devět snowboardů sezóny 2001/2002 známých značek v cenách od 8 do 10 tisíc korun a tři "noname" prkna z obchodních domů v cenách od 3500 do 5400 korun.

Jak jsme vybírali testéry

Každé posuzování lyží nebo snowboardů je hodně subjektivní. Objektivitu lze zajistit jen tím, že budou zvolena jasná pravidla pro zkoušející a jednotná metodika samotného pousuzování.

Na počátku rozhodování, kdo by měl snowboardy testovat, byly tyto úvahy: na jednu stranu test je určen pro laiky, nikoliv pro závodníky, prkna by tedy měli testovat ti, co na nich budou jezdit. Zkušenosti však říkají, že laici často nejsou schopni postihnout všechny rozdíly mezi jednotlivými výrobky.

Závodníci zase jezdí většinou na snowboardech dražší kategorie a mají na prkna větší nároky. Protože už "pár" prken poznali, jsou lépe schopni rozeznat rozdíly v jízdních vlastnostech.

Abychom skloubili oba požadavky, vybrali jsme komisi smíšenou:  stejný počet "profesionálů", tedy snowboardistů, kteří aktivně závodí, a stejný počet "amatérů", v našem případě snowboardistů, kteří mají určité zkušenosti, znalosti, zvládají techniku, ale neúčastní se vrcholových závodů.

Mezi profesionály jsme chtěli vybrat ty nejlepší české jezdce a jezdkyně, abychom vám zprostředkovali jejich názory. Nikdo z těch, které jsme oslovili, neodmítl přímo se testu účastnit, mnozí ale museli odmítnout z časových důvodů. Prostě v tu dobu byli jinde, na jiných prknech. Závodní sezona už začala.

Amatérští testeři byli vybráni z lidí, kteří se tomuto sportu aktivně věnují ve svém volném čase a tráví většinu času během zimy na horách. Vybírali jsme tedy mezi profesionálními instruktory nebo prodavači snowboardů.

Jak jsme testovali

Základní koncept celého testu vychází z obdobných testů prováděných každoročně americkým časopisem Transworld, který již několik let vydává totální buyersguide, tedy jakousi příručku pro nakupování snowboardů, včetně jejich hodnocení podle určitých kritérií. Ta jsme jen mírně upravili pro naše potřeby.

Aby se celý test ještě více přiblížil objektivitě, použili jsme princip takzvaného testování naslepo. Aby nikdo nebyl ovlivněn designem snowboardů, všechna prkna jsme potáhli samolepicí folií jednotné barvy. Testéři tedy hodnotili prkna s číslem a logem MF DNES a nikoliv se značkami, které znají.

Spodní skluznice jsme pochopitelně zakrýt nemohli, někteří tedy mohli v průběhu testu odhalit, jaké značce prkno patří. Přesto - jak se všichni na závěr shodli - to byl dobrý tah, startovní pozice byly pro všechna prkna stejné. Nikdo nemohl být předem ovlivněn designem, který hraje u snowboardů velkou roli, ani apriori odsoudit outsidery testu, prkna neznámých značek.

Hodnocení v testu bylo prováděno pomocí pětibodové školní stupnice: 1 – výborný, 2 – dobrý, 3 – průměrný, 4 – podprůměrný a 5 – nedostatečný.

Celý test probíhal během dvou dnů. V prvním kole měli testéři k dispozici každý snowboard tak, aby zhodnotili jeho kvality podle kritérií, která si prostudovali již předem. Každý používal na prkno své vázání i postavení, které mu nejlépe vyhovuje. Znamenalo to vždy po každém jezdci přemontovat vázání.

Po prvním kole byly výsledky sečteny a šest prken, která se umístila na prvních místech, se potom ještě kvalifikovalo do užšího výběru. Ty pak podrobili profesionálové ještě jednou důkladnému hodnocení.

Kritéria hodnocení snowboardů

Jízda po hranách (carvability) – u tohoto kritéria budete hodnotit torzní tuhost snowboardu. Jakékoliv negativní chování snowboardu při jízdě po hranách, jako je ustřelování hran, zakusování hran byste měli správně podchytiti. Sledujte, jak se prkno chová při dlouhých řezaných obloucích, přejíždění terénních nerovností, atd.

Stabilita – budete hodnotit podélnou tuhost, tedy jak se snowboard chová při jízdě jak ve vysoké, tak pomalé rychlosti, jak se prkno ve velké rychlosti rozvibruje.

Točivost – zde budete testovat nasazování oblouků, jak se prkno chová při změnách oblouku, při přehranění.

Jízda mimo upravený terén – zaměříte se na to, jak se prkno chová při jízdě mimo urolbovanou sjezdovku, zda se potápí špička, jak na vás působí výrobcem nadefinované postavení , jak je to s backstance.

Fakie control – toto kritérium je zařazeno proto, že spousta mladých jezdců, kteří začínají, si bude určitě chvílemi zkoušet jízdu na fakie. Pro vás je úkol vybrat v tomto kritériu prkno, které se chová co nejvíce neutrálně při jízdě pozadu. Půjde vlastně o samostatné hodnocení všech předchozích kritérií při jízdě na fakie.

Freestyle chování – do tohoto obsáhlého kritéria jsou zařazeny všechny prvky chování jako jsou, chování při olie, dopadech po skocích, atd. Zhodnoťte prkno i po této stránce, neočekávejte zázraky, ale na druhou nebuďte až příliš shovívaví.

Celkový dojem – vemte v úvahu všechna kritéria hodnocení a vlastní názor na souhrn všech jednotlivých výsledků  a prknu přidělte známku podle toho, jak se vám zdálo. Může se stát, že prkno může být ve všech sledovaných kritériích vyrovnané, toto byste měli zhodnotit jednoznačně pozitivně. Naopak prkno s některými výtečnými hodnoceními a částí silně podprůměrnou by nemělo obdržet u tohoto kritéria pozitivní ohodnocení.

Test snowboardů - foto 1

Test snowboardů - foto 2

Test snowboardů - foto 3

Polepování snowboardů fólií, aneb výroba "noname" prken.

Polepování snowboardů fólií, aneb výroba "noname" prken.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Cena vajec prudce roste, protože slepic je málo kvůli aféře s fipronilem

Vejce v obchodech letos zdražují. Podle údajů Českého statistického úřadu nyní jedno stojí 3,6 koruny, na začátku roku bylo o dvacetník levnější. Podle...  celý článek

Nový produkt společnosti McDonald´s pro zákazníky - vegany
McDonald´s zvažuje nasadit veganský burger. Testuje ho ve Finsku

Pokus o veganský burger ve finském Tampere byl u McDonald´s natolik úspěšný, že se fastfoodový řetězec rozhodl nabídnout McVegan celostátně. V jiných státech...  celý článek

Ananas z Lidlu. Češi, Slováci a Maďaři kupují jiný než Němci a Rakušané. Je...
PŘEHLED: Další šizené potraviny. Sýrová náhražka, jablko místo pomeranče

Rozdíly v kvalitě potravin jsou i v privátních značkách řetězců. Test, který zpracoval Ústav konzervace potravin Vysoké školy chemicko-technologické, srovnával...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.