Jak se žije ve městě bez supermarketu

  • 1
Jak se nakupuje v Mnichově Hradišti - desetitisícovém městě bez supermarketu? O sedmé večerní zavírá poslední ze čtyř samoobsluh. V sobotu mají otevřeno jen dopoledne. Navečer se po regálech často povalují už jen oschlé rohlíky, postarší jogurty, zbytky ovoce a zeleniny a zákazníci čekají na zítřek, kdy přivezou čerstvé zboží.

Na otázku po nejbližším otevřeném obchodě odpovídá na zšeřelém náměstí holohlavý mladík: "Kolik je hodin? Osm? Tak to už je všude zavřeno." Do něho zavěšená dívka s černými dredy ho opravuje: "Jděte do večerky, tam mají všechno." O kousek dál si přisazuje dlouhovlasý muž: "Supermarket? Ten tady nehrozí, musíte patnáct kilometrů do Boleslavi."

Před večerkou posedává na schodech parta upocených Ukrajinců, kteří právě dorazili z práce a vychutnávají si večer s lahví piva v ruce. Tu a tam někdo přijede na kole, občas vystoupí z postaršího, ale načinčaného auta mladík v teplácích a se zlatými šperky.

Uvnitř je malá místnůstka, poslední zbytky pečiva, trochu sýrů, zmrzlina, limonáda a dvě poličky ošoupaných videokazet nahrazujících videopůjčovnu. "Ještě máme pár housek," zní replika prodavačky na požadavek po rohlících. V deset zavírá a nechce, aby jí zbyly.

Pro obyvatele velkých měst zní popis reality v Mnichově Hradišti jako vzpomínka na zašlé časy bez obřích nákupních hal, ale lidé z okolních vesnic jsou na tom ještě hůř. Jsou rukojmími místních obchodníčků.

"Místní jednota na jedné straně vsi i soukromník na druhé zneužívají svého monopolu," je přesvědčena Ivana Novotná, která půl roku nakupuje u nich a půl roku v pražských supermarketech. Přes léto se totiž stěhuje na venkov se dvěma malými dětmi. "Během nákupu se o hygieně nedá moc uvažovat, staré mrazicí pulty ve vedru dost nechladí, limonády i pivo se kupují teplé, maso vozí jednou za týden a prošlé potraviny jsou na denním pořádku."

Majitele obou krámů ovšem nic nenutí ke zlepšování služeb. Dobře vědí, že do nejbližšího supermarketu v Mladé Boleslavi s levnými potravinami a kvalitními službami je jen pětadvacet kilometrů, ale pro jejich klientelu je to příliš. Autobus do Hradiště jezdí jen dvakrát denně na ranní šichtu a do školy. A navíc nenavazují na boleslavské spoje.

Po pádu mnichovohradišťského montážního závodu Liaz našla většina jeho řemeslníků a techniků práci v automobilce Škoda Auto. Také úředníků potřebuje nynější okresní město Mladá Boleslav více než bývalé okresní město Mnichovo Hradiště.

Ke každodennímu dojíždění mnohým zdejším lidem přibyly i starosti s uzavřenými obchody v době, kdy přijedou ze zaměstnání. "Chybí tady supermarket, který by měl otevřeno do deseti večer a přinutil místní obchodníky zavírat později nebo alespoň snížit ceny," vzdychají lidé.

V mladoboleslavských marketech kupují zákazníci levněji například o pět až sedm korun stolní oleje, ramu o tři koruny a litr mléka o čtyři koruny než v mnichovohradišťských obchodech. Potravinářský sortiment v Mnichově Hradišti nabízí více než dvacet obchodů různých velikostí, ale cenovou politiku ve městě diktují tři velké prodejny spotřebního družstva Jednota. "V porovnání s markety jsme dražší jenom v některých položkách," tvrdí Svatopluk Šilhán z vedení Jednoty.

O potřebě supermarketu se v Mnichově Hradišti již několik let mluví. Zdejší lidé tedy za levnějším nákupem stále jezdí do Mladé Boleslavi, kde jsou Kaufland, Interspar a Hypernova, nebo někteří i do dvakrát vzdálenějšího Liberce.

"Přestože tu jsou tři velké obchody, supermarket chybí," uvažuje starosta Jaroslav Myška. Zastupitelstvo proto v územním plánu vyčlenilo místo na jihu města. "Na výstavbu supermarketu máme na radnici nabídku jedné obchodní společnosti, s ní souhlasí i zastupitelstvo, ale nemůžeme nic dělat," lituje starosta.

Pozemky totiž před dvěma lety skoupila Jednota a výstavbu supermarketu blokuje. "Pozemek jsme koupili za deset milionů korun se záměrem vystavět v těch místech obchodní centrum. Ovšem až k tomu bude vhodná doba," uvádí Svatopluk Šilhán. Podle jeho slov si lidé ve vedení myslí, že Mnichovo Hradiště zatím žádný supermarket nepotřebuje.

"Lidé žijí v přirozené sociální komunitě, do níž patří i obchod v místě bydliště. Pokud malé obchody zanikají, cítí se mnozí odříznutí," nepřímo obhajuje existenci malých obchůdků psycholog Ivan J. Skalík. "Většině zákazníků neosobní přístup supermarketů k zákazníkovi nevadí," míní ředitel marketingové společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek.

Analytik společnosti Moderní obchod Tomáš Hájek k zahušťování sítě super- i hypermarketů dodává: "Při pohledu na mapu se zdá, že míst, kde je do hypermarketu dál než čtyřicet kilometrů, už moc nebude."