1. Potraviny je možné skladovat jen určitou dobu
Datum spotřeby na obale platí pro neotevřené potraviny. Na to, jak dlouho se mohou uchovávat po otevření, neexistuje jednoduchá rada. Záleží na složení, na způsobu zpracování, na přítomnosti konzervačních látek i skladování. V žádném případě nejezte potraviny, které projevují jakékoliv změny vzhledu, barvy, nebo dokonce pachu.
2. Některé ovoce nepatří do lednice
Exotické ovoce (např. banány, karambol, avokádo, mango...) je velmi citlivé na nízké teploty, při teplotě kolem 6 stupňů plody změní barvu, proto nepatří do lednice.
3. Zavařeninu snězte do tří dnů
Jádrové ovoce vydrží v chladničce 10 až 20 dní, peckové 3 až 10 dní, bobulové od 2 do 10 dní. Pozor! Otevřené zavařeniny maximálně 3 dny.
4. Oddělujte potraviny, které se mohou ovlivnit
Největší riziko kontaminace mikroby hrozí mezi potravinami syrovými (například neočištěná zelenina nebo syrové kuře, ryby, maso) a potravinami připravenými k jídlu (třeba chlebíčky nebo saláty...). Uchovávejte je zvlášť.
5. Co nedávat do mrazáku
Do mrazničky nepatří: potraviny bez obalu, již jednou rozmrazené nebo potraviny s pachem, který by mohl ovlivnit ostatní uložené jídlo, ani pokrmy, které dostatečně nevychladly.
6. Sucho, temno...
Sušené ovoce uchovávejte v suchu a temnu. Jedině tak lze zabránit vzniku nebezpečných plísní. Sypké potraviny, jako například koření, mouku, sůl a cukr, patří do čistých, dokonale těsnících dóz.
7. Nekupujte obaly z PVC
Při nákupu fólií nebo sáčků dbejte na to, aby byly z polyetylenu (PE), a nikoliv z PVC. U fólie z PVC existuje riziko, že z plastu budou některé částice přecházet do jídla (obzvlášť hodně tučného), navíc odpady z PVC škodí životnímu prostředí.
8. Jak dlouho vydrží v lednici
Potraviny je nutné uchovávat na správném místě a při správné teplotě. Většina čerstvých potravin vyžaduje teploty do 5 °C, tedy v chladničce (viz tabulka).
| druh potraviny | při teplotě | dny |
| Vepřová kotleta, hovězí zadní | 2-5 °C | 3 |
| Chlazené kuře nebo ryba | 2-5 °C | 3 |
| Hovězí guláš | 2-5 °C | 3 |
| Hrozny | 5-9 °C | 3 |
| Krémové zákusky | 4-8°C | 3 |
| Víno červené (otevřené) | 5-9 °C | 3 |
| Salám šunkový (krájený) | 4-8°C | 3 |
| Balená voda (otevřená) | 5-9 °C | 3-4 |
| Rajčata | 5-9 °C | 5 |
| Salám Poličan (krájený) | 4-8°C | 10 |
| Eidamská cihla (krájená) | 5-9 °C | 10 |
| Pomeranč. šťáva (otevřená) | 5-9 °C | 7 |
Zdroj: Centrum hygieny potravinových řetězců Brno
Máme se bát hliníku?
Je známo, že kyselým potravinám nesvědčí hliníkové nádobí. Když uvaříte a necháte přes noc stát v hliníkovém hrnci rajčata, ze 100 gramů se uvolní až 6,5 miligramu hliníku. Sto gramů vařené rebarbory "vypustí" čtyři miligramy a 100 gramů meruněk víc než sedm miligramů hliníku. Podle francouzského spotřebitelského časopisu Que choisir může jít uvolňované množství až do 17 mg na 100 gramů kyselé potraviny. Zvýšený příjem hliníku je dáván do souvislosti se vznikem Alzheimerovy nemoci. Proto Světová zdravotnická organizace stanovila maximální týdenní přijatelnou dávku hliníku na sedm miligramů na kilo tělesné hmotnosti. To znamená, že dospělý člověk vážící šedesát kilo by měl za den přijmout nanejvýš šedesát miligramů hliníku. Potraviny nejsou jediným zdrojem hliníku, který člověk přijímá. Objevuje se i ve vodě, v některých léčivech a vakcínách nebo v deodorantech. I proto je dobré příjem hliníku z potravin pokud možno omezit. Máme se tedy vzdát citronu nebo bílého vína, které dodává výtečnou chuť rybám pečeným nebo grilovaným v hliníkové fólii? Někteří odborníci říkají ano, jiní ne, protože množství uvolněného hliníku je velmi nízké. V každém případě bychom neměli do hliníkové fólie balit potraviny kyselé, tedy takové, které mají vysoký stupeň kyselosti (rajčata, olivy, rebarbora...) nebo jsou naloženy v kyselém prostředí (v tomatové omáčce, majonéze, v octové zálivce..) Pro takové potraviny jsou vhodnější plastové obaly.
Třebaže se alobal používá i k uchovávání potravin, lépe se hodí ke kulinářské úpravě - na grilování nebo zapékání.
