Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak v restauraci platit kartou bez obav

aktualizováno 
Bojíte se pustit svou kartu z dohledu, a proto nechcete platit v restauracích kartou? Váš problém může být brzy vyřešen. Na trh byly totiž uvedeny rádiové mobilní platební terminály. Pokud navštívíte restauraci vybavenou tímto přístrojem, nezmizí vám karta z očí – pracovník provede platbu přímo před vámi u stolu.

V současné době je největší hrozbou pro majitele platebních karet kromě ztráty karty možnost okopírování údajů z magnetického proužku. Banky a odborníci varují, aby lidé nedávali kartu z ruky a neplatili ani nevybírali peníze na podezřelých místech. Situace by se měla zlepšit s postupnou penetrací čipových karet a vybavováním akceptačních míst čipovou technologií. Tato migrace ovšem proběhne postupně v dlouhodobém horizontu. V kratší době však může toto nebezpečí zmírnit alespoň částečně (tam, kde operace na terminálu běžně neprobíhaly před zákazníkem) právě radioterminál.

Hledáte informace o platebních kartách? Navštivte naši speciální sekci.

Rádiový mobilní terminál pracuje na  podobném principu jako bezšňůrový telefon, dosah má 90 metrů. Jeho největší potenciál spočívá zřejmě ve využití v restauracích, kde typicky transakce probíhá většinou za barem a zákazník se tak vystavuje nebezpečí zneužití karty. Odstranění tohoto nebezpečí zde tedy zákazníci zcela jistě přivítají. Radioterminály umožňují akceptaci jak karet vybavených magnetickým proužkem, tak i karet vybavených čipem.  V současné době běží pilotní provoz u cca 4 restaurací, od července bude instalováno cca 400 ks radioterminálů zejména do restaurací, zahrádek, barů a klubů v nejzajímavějších lokalitách Prahy a dalších turisticky atraktivních míst. 

 

Například ve Francii nebo Itálii jsou tyto terminály v restauracích běžným jevem. V České republice mohou prozatím obchodníci (restaurace) o tento terminál požádat pouze u ČSOB. Ta uvádí, že zájem o tyto radioterminály je velký a očekává jeho nárůst. Obchodník musí mít s ČSOB uzavřenou smlouvu o akceptaci platebních karet a pevnou telefonní linku. „Cena“ terminálu se podle představitelů banky neliší od ceny terminálu běžného, jeho rozšíření by tedy nemělo stát nic v cestě. Rádiový mobilní terminál je nutno odlišit od mobilního terminálu GSM, kdy je provozovatel spojen přes síť GSM,  tedy spojení mezi terminálem a autorizačním centrem zajišťuje mobilní telefon. Tento byl na trh uveden již dříve a je používán například v některých taxících nebo asistenčními službami. Do budoucnosti je plánováno využití terminálu na bázi GPRS.

Padělání platebních karet, respektive kopírování záznamu magnetického proužku platební karty se nazývá skimming.

Jaké je riziko okopírování záznamů z magnetického proužku vaší platební karty - kolik případů evidují naše banky a jak v takových případech postupují? Banky k detekci neobvyklých transakcí s platebními kartami  provádějí svými systémy monitoring transakcí – o podezřelých operacích tedy ve většině případů informují klienta právě ony. Pokud banka zaznamená platební transakce, které jsou neobvyklé svou výší nebo frekvencí, případně které jsou neobvyklé vzhledem k dlouhodobému užívání platební karty jejím držitelem, je klient (držitel karty) kontaktován a skutečnosti jsou s ním ověřovány. Pokud jde opravdu o zneužití karty, je tato zablokována a vydána nová – s novým číslem a PINem. Transakce je však vždy dokončena až na úroveň zaúčtování - z pohledu asociací Visa a MasterCard nelze transakci odmítnout jen na základě podezření, i když se toto následně potvrdí. Následuje reklamační řízení. Podobně je postupováno v případě, že podnět na reklamaci neoprávněné transakce podá sám držitel karty. Pokud se prokáže, že klientova karta byla zneužita bez jeho zavinění, je mu finanční ztráta nahrazena. Prošetřování reklamací však probíhá na individuální bázi.

Některé banky nabízejí možnost nastavení autorizačních SMS zpráv, které klienta informují o pohybech na účtu, tedy i o transakcích provedených platební kartou. Klient tak může zjistit užívání padělané karty dříve než banka a zabránit tak jejímu dalšímu zneužívání. 

Podle představitelů deseti českých bank je případů zneužití karty pomocí okopírování magnetického proužku platební karty spíše zanedbatelné množství. Suma případů zaznamenaných těmito bankami by podle zveřejněných údajů těchto bank neměla dosahovat ani 100 případů ročně, což je vzhledem k počtu uskutečněných transakcí velice malé procento. ČSOB a Raiffeisenbank hlásí, že k podvodným transakcím dochází obvykle mimo území České republiky – Malajsii, Indonésii, Thajsku, Honkongu, ale i Brazílii, Mexiku, Španělsku nebo Bulharsku.

Máte zkušenosti se zneužitím platebních karet? Uvítáte rozšíření radioterminálů? Napište nám, těšíme se na vaše příspěvky. 

 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Víčka, plastová, plast
Některé firmy už nekupují víčka na charitu. Zájem lidí nepolevuje

Některé společnosti v Česku končí s výkupem plastových víček či snižují jejich výkupní cenu. Jejich sbíráním lidé pomáhají zejména rodinám s handicapovanými...  celý článek

Ilustrační snímek
Ministerstvo chystá překotné změny v ČSSZ. Jde o stamilionové IT zakázky

V České správě sociálního zabezpečení se chystají personální škatulata. Vznikne nová mocná sekce, která zkombinuje IT a veřejné zakázky. Dosavadní ředitelé...  celý článek

Nesprávné provedení okna, tvar ostění neumožňuje obtékání teplým vzduchem. Na
Kupujete nemovitost? Pozor na skryté vady, na reklamaci máte 5 let

Každý rok v Česku proběhne převod zhruba půl milionu bytů a rodinných domů. Technický stav nemovitosti se smluvně mezi kupujícím a prodávajícím přitom řeší jen...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.