V současné době je největší hrozbou pro majitele platebních karet kromě ztráty karty možnost okopírování údajů z magnetického proužku. Banky a odborníci varují, aby lidé nedávali kartu z ruky a neplatili ani nevybírali peníze na podezřelých místech. Situace by se měla zlepšit s postupnou penetrací čipových karet a vybavováním akceptačních míst čipovou technologií. Tato migrace ovšem proběhne postupně v dlouhodobém horizontu. V kratší době však může toto nebezpečí zmírnit alespoň částečně (tam, kde operace na terminálu běžně neprobíhaly před zákazníkem) právě radioterminál.
Hledáte informace o platebních kartách? Navštivte naši speciální sekci. |
Například ve Francii nebo Itálii jsou tyto terminály v restauracích běžným jevem.
Padělání platebních karet, respektive kopírování záznamu magnetického proužku platební karty se nazývá skimming.
Jaké je riziko okopírování záznamů z magnetického proužku vaší platební karty - kolik případů evidují naše banky a jak v takových případech postupují? Banky k detekci neobvyklých transakcí s platebními kartami provádějí svými systémy monitoring transakcí – o podezřelých operacích tedy ve většině případů informují klienta právě ony. Pokud banka zaznamená platební transakce, které jsou neobvyklé svou výší nebo frekvencí, případně které jsou neobvyklé vzhledem k dlouhodobému užívání platební karty jejím držitelem, je klient (držitel karty) kontaktován a skutečnosti jsou s ním ověřovány. Pokud jde opravdu o zneužití karty, je tato zablokována a vydána nová – s novým číslem a PINem. Transakce je však vždy dokončena až na úroveň zaúčtování - z pohledu asociací Visa a MasterCard nelze transakci odmítnout jen na základě podezření, i když se toto následně potvrdí. Následuje reklamační řízení. Podobně je postupováno v případě, že podnět na reklamaci neoprávněné transakce podá sám držitel karty. Pokud se prokáže, že klientova karta byla zneužita bez jeho zavinění, je mu finanční ztráta nahrazena. Prošetřování reklamací však probíhá na individuální bázi.
Některé banky nabízejí možnost nastavení autorizačních SMS zpráv, které klienta informují o pohybech na účtu, tedy i o transakcích provedených platební kartou. Klient tak může zjistit užívání padělané karty dříve než banka a zabránit tak jejímu dalšímu zneužívání.
Podle představitelů deseti českých bank je případů zneužití karty pomocí okopírování magnetického proužku platební karty spíše zanedbatelné množství. Suma případů zaznamenaných těmito bankami by podle zveřejněných údajů těchto bank neměla dosahovat ani 100 případů ročně, což je vzhledem k počtu uskutečněných transakcí velice malé procento. ČSOB a Raiffeisenbank hlásí, že k podvodným transakcím dochází obvykle mimo území České republiky – Malajsii, Indonésii, Thajsku, Honkongu, ale i Brazílii, Mexiku, Španělsku nebo Bulharsku.