Kdo si pečlivě prohlédl i zadní stranu některého kosmetického výrobku, určitě znejistěl: proč je v uvedeném složení tolik nesrozumitelných názvů, co vlastně znamenají a jsou tam vůbec nutné? A nebudou spíš škodit než pomáhat?
Obecně obsahují kosmetické prostředky jak látky syntetického, tak přírodního původu. O konzervantech, které zabraňují zkažení výrobku, se například říká, že škodí organismu i životnímu prostředí. Ale namažeteli se plesnivým krémem, utrpí vaše pokožka daleko víc. Všechny parfémové složky zase mohou způsobit dráždění kůže či alergii, proto i tady platí: čím méně, tím lépe.
Nejvíce je vody
Základní složkou většiny kosmetických přípravků je voda. Název Aqua proto bývá hned za slovem Ingredients, které znamená složení. "Jednotlivé složky výrobku jsou totiž uvedeny v pořadí podle klesající koncentrace, takže na prvních místech jsou látky, kterých je ve výrobku největší množství, a na konci ty, kterých je nepatrně," říká Dagmar Jírová ze Státního zdravotního ústavu v Praze.
I u tenzidových výrobků, jako jsou šampony, výrobky do sprchy nebo do koupele, je hlavní složkou voda. A tady je namístě otázka: nekupujeme tedy hlavně vodu?
"Ne, protože její obsah umožňuje docílit takovou koncentraci látek s povrchově čisticím účinkem na kůži a vlasy, aby byly zajištěny optimální vlastnosti výrobku při použití."
Správné tuky pomáhají
Hned za vodou jsou uvedeny tukové složky. Podle francouzského spotřebitelského časopisu Que choisir, který se rozborem složení kosmetických výrobků zabýval v letošním dubnovém čísle, jsou dobré takové krémy, které obsahují ricinový olej, glycerin, avokádový olej nebo látky získané z rostlinných olejů.
Naopak špatnou známku by dostaly výrobky, kde se na prvních místech nachází vazelína (Petrolatum) nebo parafínový olej (Paraffinum liquidum), protože vytvoří na pokožce nepropustnou vrstvu, její póry se zanášejí a zaněcují. Kůže by měla být hebká a prodyšná.
Emulzní výrobky, kterými jsou krémy, mléka, ale i pleťové vody, vznikají tedy spojením vody a oleje, a aby vše drželo pohromadě, je nutné použít pomocné látky, takzvané emulgátory.
Proč se konzervuje
Protože kosmetické výrobky obsahují vodu a další výživné látky (tuky, cukry, rostlinné výtažky, vitaminy), jsou živnou půdou pro množení bakterií a plísní. Aby se nekazily, musí se do nich přidávat konzervační látky.
"Při správném dodržení čistoty výroby jich nemusí být moc," podotýká Dagmar Jírová. Mikrobi se ale dostávají do výrobku i pouhým dotykem rukou v průběhu používání, proto musí být na obalu uveden symbol otevřené nádobky s údajem, za kolik měsíců po otevření by měl být výrobek spotřebován.
Je to doba, po kterou výrobce garantuje účinnost konzervačního systému proti pomnožení mikroorganismů.
Velké množství škodí
Dagmar Jírová upozorňuje, že konzervanty obecně jsou látky vysoce účinné proti bakteriím i plísním, ale mají, pokud by byly přidávány ve vyšší koncentraci, i některé možné nežádoucí účinky, jako je dráždivost kůže nebo možnost navodit alergii. Jejich přípustný obsah v kosmetice je proto přísně regulován.
Často diskutovanými konzervačními látkami jsou parabeny, a to z hlediska jejich bezpečnosti. Časopis Que choisir uvádí, že výsledky studie karcinogenity prováděné na zvířatech dosud neexistují.
"Bezpečnost methyl-, ethyl- i propylparabenů, které se nejčastěji používají, byla opakovaně prokázána toxikologickými studiemi a podepřena kladným vyjádřením Vědeckého výboru pro spotřební výrobky, který je odborným orgánem Evropské komise," uvádí Jírová.
Pravda však je, že vmalém množství konzervanty člověku neškodí, ale pro životní prostředí zas tak dobré nejsou. Mezi odborníky se diskutuje, že mohou například nepříznivě ovlivňovat rozmnožování ryb.
JAK SI VYBRAT KOSMETIKU
1. Složení výrobku napoví
Výrobci mají povinnost uvádět na obale všechny látky, které do prostředku dali. Pamatujte si, že na prvních místech jsou napsány látky, kterých je ve výrobku největší množství. Koncentrace postupně klesá, na posledních místech jsou látky, kterých je jen nepatrně.
2. Méně je mnohdy více
Přestože je množství konzervačních látek omezeno vyhláškou, je dobré dát pozor, aby se konzervanty vyskytovaly na zadních pozicích ve složení a bylo jich pokud možno co nejméně. Stejně to platí i pro parfémové složky. Pokud se vejdou do jednotného názvu parfum, je jich méně. Jsou-li jednotlivě vyjmenovány, obsahuje jich výrobek víc a mohou působit dráždivě či vyvolat alergii.
3. Citlivost zjistí lékař
Pokud na některý kosmetický výrobek reaguje vaše pokožka zčervenáním, pigmentovými skvrnami či vyrážkou, poraďte se s dermatologem, který je schopen kožními testy zjistit, na který výrobek nebo jeho složku je člověk přecitlivělý, alergický. Lékař vám pak řekne, kterým složkám ve výrobku se máte vyhnout.
4. Kosmetika pro citlivé
Výrobky, které jsou označené jako hypoalergenní, neobsahují buď vůbec, nebo jen minimum rizikových látek. Podobné složení mají i výrobky určené pro citlivou pokožku. Většinou nevoní, jsou cítit po použitých surovinách, nejsou v nich barviva ani pigmenty a odolnost proti mikrobům zajistí látky s přirozeně antibakteriálním účinkem. Navíc obsahují látky, které kůži zklidňují, omezují podráždění a zmírňují i vysoušení, zarudnutí, svědění
