Ve hře byly podle informací MF DNES minimálně čtyři "daňové" varianty, které by vedle dalších opatření mohly zmírnit dopad na domácnosti a na podnikatele, jimž hrozí od ledna skokové zvýšení cen elektřiny v rozmezí patnáct až třicet procent.
Konečný návrh zamíří už na říjnové zasedání Sněmovny, aby se změny stihly schválit před koncem roku. "Až vláda rozhodne, budeme o opatřeních informovat. Toto byla jen porada ekonomických ministrů," sdělil ve čtvrtek MF DNES premiér Petr Nečas bez dalších podrobností.
Úplně novou zvažovanou variantou je zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob pro energetické společnosti. Zvláštní sazba daně by platila pouze pro tuto branži a její výnos by přispěl částečně na úhradu podpory zelených energií. Zvýšení této sazby o procentní bod by přineslo zhruba tři čtvrtě miliardy, z největší části od společností, jako jsou ČEZ či E.ON. Zvýšení ze současných 19 na 25 procent by mohlo přinést přes čtyři miliardy korun.
Variantou, kterou prosazuje ministr průmyslu a která je naopak pro výrobce elektřiny výhodnější, je zvýšení ekologických daní i u plynu a uhlí. Znamenalo by to, že daň placená z těchto paliv by také přispívala na dotace pro solární elektrárny a náklady na ně by se nepromítaly jen do cen proudu.
Podraží topení plynem?
Zastánci tohoto rozložení zdražení argumentují tím, že zamezí likvidaci podniků, jejichž výroba závisí na elektřině. Kritici však upozorňují, že se to na konci řetězce dotkne opět rodin a podnikatelů.
Jak Zlevnit elektřinu?Zvýšit daně na ostatní energie V současnosti platí spotřebitelé ekologickou daň z uhlí, z elektřiny či ze zemního plynu. Pokud by ji politici zvedli a stanovili, že peníze z ní půjdou výhradně na podporu energie z obnovitelných zdrojů (OZE), jeden druh energie by financoval druhý. Cena elektřiny, již nejvíc zvedne příplatek na podporu obnovitelných zdrojů, se tolik nezvýší. Zvýšit daň z příjmu energofirmám Zvýšením daně z příjmu firmám vyrábějícím elektřinu by stát mohl získat až čtyři miliardy ročně navíc. Podle umírněných propočtů ovšem na příspěvcích na podporu energie z obnovitelných zdrojů zaplatíme v příštím roce nejméně dvacet miliard korun. Alespoň část z těchto prostředků by mohlo zdanění pokrýt. Zvýšit odvody za vynětí půdy z půdního fondu V současnosti jsou ceny za vyjmutí půdy potřebné pro stavbu fotovoltaické elektrárny velmi nízké. Jeden z návrhů je hodlá několikanásobně zvýšit. |
Dle odhadů ministerstva průmyslu a obchodu by stouply roční výdaje na energie průměrné domácnosti používající plyn ve větší míře na topení, ohřev vody a vaření o 16 procent, což odpovídá zhruba 3 000 korun. Stejně by si připlatil průměrný odběratel topící uhlím. Růst cen elektřiny by byl díky tomu zhruba o třetinu mírnější – osm set korun na domácnost a rok.
To se nelíbí například RWE, největší plynárenské společnosti v Česku. "Plyn je v současnosti nejekologičtější palivo. Nevidíme žádný důvod, proč by formou navýšení ekologické daně z plynu měla být placena výroba elektřiny," uvedl mluvčí firmy Martin Chalupský.
Zajedno je s ním i Pavla Kulhavá z teplárenské společnosti MVV Energie: "Vliv případného zvýšení či zavedení nových složek ekologické daně by ovlivnilo i výrobce tepla, a nedomníváme se proto, že tento návrh může být spravedlivý." Připomíná, že zvýšení daně by také zvětšilo nerovnoměrnost daňového zatížení velkých výrobců tepla oproti těm menším, kteří teplo vyrábějí v domovních kotelnách a touto daní zatíženi nejsou. S návrhem na zvýšení ekologické daně by však zřejmě padla i řada osvobození od této daně, aby vzrostl i její výnos.
Dalším zádrhelem je, že část peněz v řádu stovek milionů korun by musela jít i na podporu sociálně slabých. "Jsem mimořádně skeptický k jakýmkoli kompenzacím. A to jak pro podniky, tak pro jednotlivce," říká ministr financí Miroslav Kalousek. Sám se spíš kloní k jiné variantě – zrušení daňových výhod pro provozovatele fotovoltaických elektráren, kteří jsou osvobozeni od příjmových a majetkových daní. Konkrétní mechanismy, jak s daněmi pro solární elektrárny pracovat a z čeho je vypočítávat, ministr Kalousek odmítl před jednáním uvést.
V úvahu připadají i zvláštní sazby daně ze zisku, který však jde optimalizovat, z výnosů či výroby.
Dalším způsobem, jak z velkých fotovoltaických projektů získat více peněz a upravit jejich státem původně zamýšlenou návratnost na patnáct let (nyní je šest až sedm), jsou poplatky a daně spojené se zemědělskou půdou, kterou solární projekty zabraly. Jedna z variant počítá s radikálním zvýšením odvodů za vyjmutí pozemků z půdního fondu.
