Nebyla mezi nimi žádná drahá archivní (výběr končil na 230 korunách), ale ani vysloveně levná vína (nešel pod hranici 75 korun). Test ukázal, že cena není vždy tím nejlepším vodítkem. Zvítězilo sice víno, které patřilo mezi nejdražší, Pozdní sběr 1999 z Nového Šaldorfa za 219 korun, ale poměrně drahá vína skončila i na nejhorších místech.
Další cenový paradox: Na druhém místě skončilo Svatovavřinecké ročník 1999 z Révovínu Velké Bílovice, které zase naopak patřilo mezi nejlevnější v testu.
„Ani průměrně náročný konzument si na takovém víně nepochutná,“ řekl o poraženém z testu - víně odrůdovém jakostním z Vinného sklepa Kašnice - předseda komise Fedor Malík, uznávaný enolog ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě. V degustačních lístcích se několikrát objevilo „nečisté ve vůni i chuti“, někteří v něm našli „sklepní nebo acetonové tóny“.
Překvapením mohlo být i to, že některá přívlastková vína se nepředvedla v nejlepším světle. Ačkoliv by měla být chutnější, protože se vyrábějí ze sladších hroznů, nedá se to říci o všech, které panel jedenácti degustátorů hodnotil. Kabinet 1999 ing. Ivana Váni z Chrámců na Mostecku v testu propadl a skončil na předposledním místě.
„Jen náznak pitelného vína, krátká nebo prázdná chuť, nečisté, ropné tóny,“ stálo v protokolech. Někteří k němu byli shovívavější - „celkem pěkné, ale trošku drsné víno“, a tak se v závěrečném hodnocení, kterým předseda komise shrnuje poznámky ostatních, objevilo: „Víno je to poctivé, ale vyrostlo v nezáviděníhodných podmínkách.“
Svatovavřinecké: od nejlepšího k nejhoršímu
| Vítěz testu: Svatovavřinecké 1999 Pozdní sběr (-13, velmi dobré, stříbrná medaile) Révové víno s přívlastkem, Agrodružstvo Nový Šaldorf, Modrý sklep, znojemská oblast, 219 Kč. Nejlépe hodnocené víno. Má krvavě rubínovou barvu. Vůně odpovídá odrůdě, i když aroma „povidel“ je možná příliš silné. Chuť vína je vyvážená, harmonická, plná. |
| Výhodný nákup: Svatovavřinecké 1999 (-18, velmi dobré, bronzová medaile) Odrůdové víno jakostní, Révovín Velké Bílovice, Habánské sklepy, velkopavlovická oblast, 75 Kč. Sytá a čistá barva. Ovocnětřešňová vůně je potlačena tónem nezakomponovaného alkoholu a dřeva. V chuti dostatek harmonie, avšak méně lahodnosti. |
|
Svatovavřinecké 2000 Kabinet (-20, velmi dobré, bronzová medaile) |
| Svatovařinecké 1999 (-20, velmi dobré, bronzová medaile) Odrůdové víno jakostní, ing. Miloš Michlovský, CSc., Rakvice, distr. Dios Trading, velkopavlovická oblast, 139,90 Kč. Hutnější a intenzivnější barva. Mírně ovocné aroma. Chuťové složky jsou však dobře sladěné, extrakt uspokojivý, minerální s trochu zemitou dochutí. |
| Svatovařinecké 1999 (-21, dobré, bronzová medaile) Odrůdové víno jakostní, Znovín Znojmo se sídlem v Šatově, znojemská oblast, 154 Kč. Nadprůměrná barva. Mírně „povidlová“ vůně, přesto charakter odrůdy se nezapře ve vůni ani chuti. Ta je plná, ale alkoholicky mírně pálivá. Víno má dostatečný extrakt i poměrně čistou dochuť. |
| Svatovavřinecké 1999 Pozdní sběr (-23, dobré) Révové víno s přívlastkem, Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem, roudnická oblast, 139,90 Kč. Světlejší rubínová barva s fialovým odstínem. Průměrná, méně typická odrůdová vůně, která se dlouho neudrží. Mírně disharmonická, celkem však čistá, ale kratší chuť. Baletní mistr při jeho výrobě chyběl. |
|
Svatovavřinecké 1999 Kabinet (-23, dobré) |
| Svatovavřinecké 1999 (-26, dobré) Odrůdové víno jakostní, Agrosovín Boršice, Chateau Sovín, bzenecká oblast, 82,90 Kč. Průměrná barva. Méně přitažlivá vůně, navíc pichlavá, zestárlá a mírně zoxidovaná. Je to škoda, protože původní surovina byla pravděpodobně kvalitní. Svědčí o tom harmonická a dostatečně dlouhá chuť. |
| Svatovavřinecké 2000 (-27, dobré) Odrůdové víno jakostní, ing. Miloš Michlovský, Csc., Vinselekt Rakvice, řada Alfons Mucha, mutěnická oblast, 139,90 Kč. Světle rubínová barva, méně intenzivní odrůdová vůně, štíhlejší a kratší tělo, ale čistá dochuť. Příjemné a nenáročné pití k italské kuchyni. |
|
Svatovavřinecké 2000 (-27, dobré) |
| Svatovavřinecké 2000 (-27, dobré) Odrůdové víno jakostní, Vinium Velké Pavlovice, řada Vinium exclusive, Velkopavlovická oblast, 89,90 Kč. Osloví vás višňově červená barva vína. Vůně je méně intenzivní, jsou z ní cítit ne zcela čisté tóny. V chuti je víno nevyrovnané, zbytky nedegradované kyseliny jablečné je činí ostřejší. |
| Svatovavřinecké 2000 Pozdní sběr (-31, přijatelné) Révové víno s přívlastkem, Patria Kobylí, velkopavlovická oblast, 177 Kč. Světle rubínová barva a mírný zákal s bublinkami oxidu uhličitého. Vůně je zadušená a mírně živočišná. Chuti nelze upřít jistou dávku plnosti a harmonie. To je ale slabá náplast na vady vzhledu, vůně a celkového dojmu. |
| Svatovavřinecké 2000 (-33, přijatelné) Odrůdové víno jakostní, Víno Bzenec, distr. Dios Trading, bzenecká oblast, 74,90 Kč. Světlejší barva. Prchavá a ne nejčistší, nevzrušivá vůně. Ani intenzita a kvalita chuti nepřesvědčí. Víno je navíc mírně naoxidované a dojem z něho je nepřesvědčivý. |
|
Svatovavřinecké 1999 (-34, přijatelné) |
| Svatovavřinecké 1999 Kabinet (-38, přijatelné) Révové víno s přívlastkem, ing. Ivan Váňa, České Vinařství Chrámce, mostecká oblast, 159,90 Kč. Světlejší barva a olejově merkaptanová vůně, která překrývá původní aroma odrůdy. Chuť je navíc krátká, nesourodá a neharmonická. Víno je to poctivé, vzniká však ve špatných geografických podmínkách. |
| Svatovavřinecké 2000 (-39, přijatelné) Odrůdové víno jakostní, Vinný sklep Kašnice, Klobouky u Brna, brněnská oblast, 86,90 Kč za 0,5 l. Nejhůře hodnocený vzorek. Ve vůni dominují prchavé a zatuchlé složky. Chuť je neovocná, nečistá a „sklepní“. Ani průměrně náročný konzument si na tomto víně nepochutná. |
| Hodnocení Vedelovým systémem se používá na mezinárodních vinařských soutěžích. Spočívá v tom, že nedostatky jsou penalizovány trestnými body. Čím více jich je, tím je víno horší. Velkou zlatou medaili získávají vína, která mají 0-3 body, zlatou 4-8 bodů, stříbrnou 9-14 a bronzovou 15-21 penalizačních bodů. Celková známka vyjadřuje počet trestných bodů, které víno získalo při posuzování vzhledu, vůně, chuti a celkového dojmu jednotlivých degustátorů. Slovní hodnocení shrnul z degustačních lístků vedoucí komise Fedor Malík. |
Co je co
Jakostní víno. Smí se vyrábět z hroznů s cukernatostí nejméně 15 stupňů, buď jako odrůdové, nebo známkové víno. Odrůdové je zpracováno z jedné odrůdy (Frankovka, Sauvignon a další), známkové je směsí několika odrůd (například Bílá paní, Cechovní pohár), míchat se však smí pouze z vín odrůdových jakostních.
Révové víno s přívlastkem (kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové a slámové víno). Vyrábí se z hroznů s vyšší cukernatostí, je tedy kvalitnější a dražší než víno bez něj. Smí se vyrábět pouze z hroznů sklizených ve viničních tratích, jejichž odrůda, původ, cukernatost a hmotnost byly ověřeny. Nesmí se přislazovat ani konzervovat chemickými látkami. Plní se jen do skleněných lahví o obsahu 0,75 l.
| nezakomponovaný alkohol - sensorický vjem vyššího obsahu alkoholu, který není v harmonii s ostatními složkami aroma kupáž - smíchání různých partií vín stejných nebo různých odrůd dochuť - chuťový vjem, který zůstane v ústech po polknutí vína krátká chuť - po polknutí velmi rychle odezní, v ústech nic nezůstane, opakem je dlouhá chuť štíhlé a krátké tělo - víno s nízkým obsahem extraktivních látek a krátkou dochutí plná chuť - víno má vyšší obsah extraktu, v chuti působí bohatým dojmem zoxidovaná vůně - stykem se vzduchem získá víno nepříjemnou vůni, která připomíná jablečné slupky ponechané na vzduchu odrůdová vůně - typická pro danou odrůdu zadušená vůně - nevýrazná, nerozvinutá, neotevřená vůně merkaptanová vůně - merkaptany jsou sirné obdoby alkoholů, připomíná sirovodík |
Révová vína s přívlastkem mají své další dělení. Kabinet se vyrábí z hroznů s cukernatostí nejméně 19 stupňů, pozdní sběr z hroznů, které mají nejméně 21 a výběr z hroznů 24 stupňů. Výběr z bobulí je z vybraných bobulí, které mají cukernatosti nejméně 27 stupňů.
Z hroznů s nejvyšší cukernatostí (nad 27 stupňů) se vyrábějí vína ledová a slámová. Hrozny pro výrobu ledového vína se sklízejí až při teplotách pod 6 °C , hrozny při výrobě slámového vína se před zpracováním tři měsíce skladují na slámě či rákosu nebo zavěšené ve větraném prostoru.
Svatovavřinecké začíná zrát na svatého Vavřince
Odrůda Svatovavřineckého vína (nebo také Blauer Saint Laurent, Lorenztraube, Lovrijenac crni, Pinot Saint Laurent, Saint Laurent, Schwazer, Szent Lörinci, Šentlovrenka), pochází z Francie. V zemi svého původu se však už ní nesetkáte. Je považována za mutaci odrůdy Pinot Noir (Rulandské modré). Vesnice Saint Laurent, která dala odrůdě jméno, leží v oblasti Haut Medoc u Bordeaux.
Z Francie se kolem roku 1870 dostala do Německa, kde si rychle získala oblibu, sám Goethe se o ní vyjadřoval pochvalně. Z Německa se Svatovavřinecké později rozšířilo do Rakouska, Švýcarska a na přelomu 19. a 20. století i do našich zemí. Dnes je Česká republika zemí s největší plochou vinic osázených touto odrůdou, asi 1 200 hektarů tvoří devět procent celkové plochy vinic. Svatovařinecké je zároveň nejrozšířenější modrou odrůdou. Ve všech vinařských oblastech je zařazena mezi odrůdy, z nichž je možné vyrábět víno s přívlastkem.
Svatovavřinecké není příliš náročné na polohu a půdu, navíc má krátké vegetační období, proto je vhodné i k pěstování v okrajových vinařských oblastech, jako je roudnická, mostecká, brněnská a bzenecká. Svatý Vavřinec je oblíbený i na Slovensku, kde je po Frankovce druhou nejrozšířenější odrůdou, a v Rakousku. Na menších plochách se pěstuje i ve Švýcarsku, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku a Jugoslávii.
|
Jak chutnal vítěz testu Co na vítěze říkáte? |
Je symbolické, že kulaté až elipsoidní, intenzivně zbarvené plody této odrůdy začínají zrát 10. srpna, na svátek sv. Vavřince. Vydařené Svatovavřinecké je mok plný karmínově granátové barvy. V jeho vůni odhalíte vynikající „bordeauxský“ buket. Někdy voní po švestkách, jindy zase po drobném bobulovém ovoci. Mladé „vavřince“, přestože jsou kyselejší, je možné pít jako mladé víno. Lepší je však, když vínu dopřejeme pár měsíců, aby se zaoblilo, zharmonizovalo, bude pak měkčí a elegantnější. Vzhledem k jeho chemickému potenciálu se nevyplatí nechávat ho v lahvi víc než tři až pět let.
Svatovavřinecké je plastická a inteligentní modrá odrůda Vitis vinifera. A takové je i víno z ní. Nezklame výrobce ani konzumenta. Je z ní možné vyrobit i skvělé růžové či šumivé víno. Navíc je to odrůda vhodná ke kupáži (mísení) s ostatními červenými odrůdami. Němce takto připravenou směskou nepotěšíte, Francouze však okouzlíte. Nejdřív jim však nabídněte to nejlepší odrůdové Svatovavřinecké. Stačí si jen vybrat...
Vína se ochutnávala jako vždy naslepo
V testu se utkalo šestnáct vín svatovavřinecké odrůdy pouze z moravských a českých vinic. V souboru byla zahrnuta vína velkoproducentů (Znovín Znojmo, Vinium Velké Pavlovice, Víno Mikulov, Vinné sklepy Valtice), kteří ve velkém zásobují supera hypermarkety, ale i menších pěstitelů (např. Robek Blatnice, Holánek Ivaň), která nabízejí vinotéky. Všechna byla z ročníku 1999 a 2000 a jejich ceny se pohybovaly od pětasedmdesáti do dvě stě třiceti korun za třičtvrtělitrovou lahev. Deset vín bylo odrůdových jakostních a šest přívlastkových.
Test probíhal stejně jako test šumivých vín (MF DNES 19. prosince 2001) ve speciálním degustátorském sále Národního vinařského centra ve Valticích. Komisi tvořilo jedenáct hodnotitelů, kteří složili degustátorské zkoušky podle evropských norem. Předsedal jí opět profesor Fedor Malík z Bratislavy, vedoucí katedry biochemické technologie Chemickotechnologické fakulty bratislavské Slovenské technické univerzity.
Ochutnávalo se naslepo, hodnotící ani vedoucí komise neznali skladbu vzorků a nevěděli, které víno mají právě ve sklenici. Hodnocení předsedy se navíc do konečných výsledků nezahrnovalo. Degustátoři hodnotili vzhled, vůni a chuť trestnými body, které postihnou nedostatky. Výsledné body nejsou aritmetickým průměrem, ale takzvaným mediánem, tedy prostřední hodnotou, která vznikne vyškrtáním všech krajních známek jednotlivých hodnotitelů.
Vína hodnotili: Budín Ludvík (vinař, Valtice), Hort Jiří (vinař, Znojmo), Huserek Vojtěch (inspektor ČZPI, Mikulov), Ivičič Jan (vinař, Kostice), Matucha Aleš (sommeliér, Brno), Mayer Pavel (obchodník se zařízením pro vinařství a mezivládní zmocněnec pro ČR v OIV - mezinárodním úřadu pro vinařství, Mikulov), Peřina Josef (vinař, Mikulov), Půček Ladislav (obchodník s vínem, Zlín), Stávek Richard (šéfredaktor časopisu Vinařský obzor, Velké Bílovice), Svoboda Václav (majitel vinotéky, Brno), Šťastný Marek (inspektor ČZPI, Valtice).
