Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Janota piloval rozpočty pro pravici i levici, z úřadu ho vyhnal jen Tlustý

  17:32aktualizováno  17:32
Profesní kariéra Eduarda Janoty se odehrávala především na ministerstvu financí. Do úřadu přišel jako vystudovaný ekonom v šestadvaceti letech a strávil v něm přes 30 let. Na starosti měl hlavně sestavování státního rozpočtu, čímž si vysloužil přezdívku "pan rozpočet".

Během působení v úřednické vládě Jana Fischera naordinoval Janota České republice šetření a škrty. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Janota přišel na ministerstvo financí v roce 1978. V roce 1992 jej tehdejší ministr Ivan Kočárník jmenoval šéfem odboru státního rozpočtu. O sedm let později se stal náměstkem ministra financí a mužem číslo dvě na úřadě. Zasvěcení vždy hovořili o tom, že právě on znal nejlépe všechna úskalí ve státním rozpočtu a bez jeho zkušeností se sestavení nejdůležitějšího zákona v zemi po řadu let neobešlo, ať už byla u moci pravicovější nebo levicovější vláda.

To byl také důvod, proč bývalý premiér Mirek Topolánek nejprve nechtěl, aby se Janota stal ministrem v překlenovací úřednické vládě. Obával se, že by kvůli funkci neměl čas na rozpočet.

Čtěte: Bývalý ministr financí Eduard Janota zemřel při tenisu

Janota neměl nikdy politické ambice a vůči svým šéfům byl loajální. Až na jednu výjimku, kterou byl ministr Vlastimil Tlustý, s nímž se dostal do sporu poté, co Tlustý nechal natisknout letáky, v nichž Janotovým jménem varoval před dluhy z prohraných arbitráží. Když se proti tomu Janota ohradil, Tlustý ho vyhodil. Hned v lednu 2007 ho však nový ministr Miroslav Kalousek povolal zpět.

Zlom v Janotově kariéře nastal v roce 2009, kdy se stal ministrem financí v úřednické vládě Jana Fischera. V té době vrcholila finanční krize a Janota zemi naordinoval šetření.

Pro rok 2010 navrhl rozpočet se schodkem 163 miliard korun. Takzvaný Janotův úsporný balíček se schválil na poslední chvíli. Přinesl škrty a zvyšování daní.

Mezi nejvýznamnější změny, které rozpočet přinesl, patřilo zvýšení obou sazeb DPH o jedno procento na 10 a 20 procent, zvýšení spotřební daně, konec slev na odvodech firem na sociálním pojištění nebo snížení platů ústavních činitelů o čtyři procenta.

Janota také zabránil valorizaci důchodů a snížil mateřskou. Porodné zůstalo, nevydrželo ale dlouho. Od ledna 2011 zůstalo jen rodinám s minimálními příjmy.

Úřad ministra však dlouholetého rozpočtáře vyčerpával a kvůli nechuti politiků schvalovat jeho úspory chtěl úřednickou vládu dokonce předčasně opustit. Premiér Fischer se však za svého klíčového ministra postavil a Janota nakonec v jeho kabinetu vydržel až do konce.

Po odchodu z vlády se Janota stal členem ekonomického týmu TOP 09 a od srpna 2010 byl členem Národní ekonomické rady vlády. V září 2010 se stal místopředsedou dozorčí rady ČEZ. V minulosti byl například tři roky předsedou dozorčí rady Českých aerolinií.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Vajec je tak málo, že se prodávají v aukcích. Zdraží až na 6 korun

Vejce v obchodech začínají zdražovat. V příštích týdnech může stát jedno vejce 5 až 6 korun. Na trhu je jich takový nedostatek, že producenti začali prodávat...  celý článek

Hotel Hilton na pražské Florenci je na prodej. Největší český hotel nabízí...
Praha, nový ráj hoteliérů. Rostou ceny pokojů i poptávka po hotelech

Tuzemští hoteliéři zažívají zlaté časy. Do země jezdí stále víc zahraničních turistů, obsazenost hotelů roste. Stejně jako ceny, které si majitelé ubytovacích...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidé kupují solární panely včetně baterií. Jistí se tak před blackouty

Zájem lidí o solární elektrárny na střechách nastartovaly peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám. Zároveň roste obliba baterií, které umožňují...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.