Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jeden z otců Novy se chystá svůj podíl prodat

  11:34aktualizováno  11:34
Je jedním z otců zakladatelů televize Nova a ještě před pěti lety žil bez televizoru. Spolu s dalšími čtyřmi společníky přivedl na svět televizi, která vydělává stamiliony, ale podle svých slov z ní za jedenáct let získal jen několik desítek tisíc.
Peter Kršák

Peter Kršák | foto: Michal ŠulaMF DNES

Projektem Novy chtěl zachránit filmařské řemeslo ve střední Evropě, místo toho říká, že televize přinesla spíš úpadek, protože obrazovka patří béčkovým sitkomům, estrádám a zprávám plným bouraček.

Podnikání režiséra Petera Kršáka (55) léta provázely paradoxy. Zatímco jeho bývalí společníci si z výnosů prodeje svých podílů v licenci TV Nova odnesli stamiliony korun, on jediný neprodal. Dostal se sice na vedlejší kolej, ale souboji o televizi Nova proplul bez šrámu. Počkal do doby, kdy při koupi většinového podílu v televizi přistála na stole patnáctimiliardová suma.

Miliardy za Novu?
Nyní chce prodat svých necelých sedmnáct procent ve firmě CET 21, která drží licenci, a tedy i klíč k Nově. Stane se miliardářem?Na otázku, kolik za svůj podíl očekává, se vyhýbá řeči čísel.

"Ten prodej určitě zvažuji a přistupuji k tomu rozvážně. Chci, aby televize měla transparentní vlastníky. A já jsem nenáročný tvor. Určitě mi nejde v první řadě o peníze, ale prodávám kus nejúspěšnější televize v Evropě. Každé peníze hlavně potřebují mít duši," říká.

Kršák už nechává svůj odchod z Novy režírovat finanční a právní poradce, kteří však peníze nerozlišují podle charakteru: Baker&McKenzie, ČSOB a investiční bankéř Gabriel Eichler.

Slovenský režisér, který už třicet let žije v Praze, raději zůstává na parketu, kde si je jistější: dokumentární filmy, vydávání knížek a produkce hudebních pořadů.
Myšlenku založit televizi přivezl před dvanácti lety ze Slovenska. Získal tam licenci, ale nikdy nezačal vysílat.


Peníze musí mít hlavně duši
Tvorbě Petera Kršáka minulý režim moc nepřál. Do roku 1990 režíroval jen několik filmů, například balet Faunovo odpoledne (1979) a Příhody z hotelové restaurace (1977).

Dostat se do státní televize, kde zůstávali stejní lidé jako před listopadem 1989, šlo ztuha. Kršák věřil, že filmové řemeslo by v postkomunistickém světě mohla rozproudit konkurence v televizním vysílání.

Spolu s psychiatrem Petrem Hunčíkem napsali projekt, jenž vyhrál soutěž o televizní licenci na Slovensku. Už tehdy měli v tandemu bohatého amerického investora Ronalda Laudera. Ten však nakonec rozhodl, že investovat do trhu s pěti miliony diváky by byla ztráta času.

Televize made in Slovakia
V roce 1993 už rozhodují o vzniku první celoplošné soukromé televize i české instituce. A tak dvojice autorů prostě nápad stěhuje do Prahy, kde Kršák tou dobou natáčel jako externista pro státní uměleckou agenturu ART centrum, která vyvážela české umění do zahraničí.

"Psali jsme to tehdy v Art centru na Hřebenkách. Pro transparentnost jsme do projektu přizvali sociologa Fedora Gála a on přivedl ještě kolegu Josefa Alana. Neznal jsem je dobře, ale zdála se nám to personálně a morálně silně obsazená společnost," vzpomíná Kršák. Jako poslední se ke kolébce Novy postavil ještě režisér Vlastimil Venclík.

Projekt skupiny intelektuálů, který chtěl lidem nabídnout dokumentární filmy, kurzy cizích jazyků a kvalitní filmy, viděla jako silný také vysílací rada. Velkou úlohu na tom má i Vladimír Železný, někdejší Kršákův asistent ze Slovenské televize.

"Požádal jsem jej, aby dělal mluvčího. Dnes bych si určitě vybral jiné společníky. Ta čtveřice prodala příliš rychle a Železný vyrostl moc vysoko. Je jako oheň: dobrý sluha, ale zlý pán. V dobách, kdy si myslel, že je absolutním vládcem, mi ho bylo spíš líto," líčí Kršák.

Příchodem Vladimíra Železného se otcům zakladatelům Nova vymyká z rukou a vydává se nečekaným směrem.

Železný si rychle porozuměl s americkým investorem, dostává za zásluhy na zisku licence šestinový podíl v CET21 a post ředitele. Pak vytvořil kolem televize strukturu, která z držitele licence udělala firmu, jež podle Kršáka netvořila žádné nebo jen minimální zisky.

Zpočátku se zakladatelé o finanční dění uvnitř firmy tolik nezajímali. Neuvědomili si, jak důležité je, že vedle CET21 roste zisková perla - výrobce programů servisní společnost ČNTS, ke které však nemají žádná vlastnická práva.

Kršákova představa, že Nova poskytne volný ring pro nezávislé televizní a filmové tvůrce a bude od nich nakupovat, tím vzala definitivně zasvé.

O účetnictví CET21 se nakonec se Železným musel Kršák střetnout u soudu. Až nedávno si Kršák nechal zpracovat ekonomickou analýzu a zvažuje, zda se o ušlé zisky nebude soudit.

"CET prostě paralyzovali. Holding odčerpával peníze a mí poradci zjistili vysoké odlivy peněz. Je připravená žaloba," říká.

Železný postupně vyplácel spoluzakladatele a dění v CET21 už diktoval sám. Když se v roce 1999 dostal do konfliktu s Lauderem, mohl jen vzít licenci a odkráčet vysílat na Barrandov.

"Tehdy se potvrdilo to, co říkám od začátku. Servisní firma může mít ze dne na den nulovou hodnotu, zbudou z ní jen cihly," usmívá se Kršák. Železný sice jeho úvahu na chvíli uznal, ale jen dokud potřeboval Kršákovu podporu.

Z té doby také pochází jediný dokument, jejž Nova Kršákovi financovala. Jeho dokument Jak se kalil samet vysílala komerční televize v roce 1999 u příležitosti desátého výročí 17. listopadu.

Máš svoji televizi, tak co?
Byla to však jen slabá nálepka na to, že režiséru Kršákovi zrození Novy zavřelo cestu do veřejnoprávní televize. "Jako spoluvlastník jsem byl paralyzovaný. V ČT mi říkali: Máš přece svoji Novu. Ale na ní jsem točit nemohl," říká.

Kršák nakonec neprodává svůj podíl, ani když se vývoj v televizi v roce 2002 obrací proti Železnému a ovládá ji finanční skupina PPF. Z rozjetého vlaku naopak vyskakují Venclík, Hunčík a Alan.

Kršák i přes lákadlo stovek milionů korun - PPF tehdy nabídla za vstup do CET21 mnohem víc než kdysi Železný - zůstává dodnes už jediným z otců zakladatelů, kdo si svoji původně sedmadvacetitisícovou investici uchoval dodnes.

"Nejsem spekulant a televize je citlivý organismus. Já jsem podepsal s tímto státem smlouvu a přivedu sem důvěryhodného partnera," zdůvodňuje své vyčkávání.
Do České televize se Kršákovi podařilo prosadit s charitativní akcí. Zorganizoval vánoční benefiční koncert pro zpustošené Tatry, kde se podařilo vybrat osm milionů korun.


Nyní se v jeho vinohradském ateliéru schází skupina nadšenců, která dává dohromady 700 jmen slavných Čechů, již ovlivnili svět. Encyklopedie ponese název Dějiny sebevědomí a v Kršákově knihovně by měla být ještě letos.

Na stole už má poslední dílo, sbírku slovenských pohádek Pavla Dobšinského, kterou vydal v česko-slovenské verzi. Zároveň už píše libreto k hudební feérii o životě Casanovy, kterou skládá hudebník Pavel Vaculík. Plánují s ní projet půl Evropy. "Začneme v Benátkách a skončíme v Duchcově," odhaluje svou vizi Kršák.

Autoři:



Nejčtenější

Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

Státní tiskárna cenin představila nové ochranné prvky, které budou na...

Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má...

Ceny pozemků pro dům vyskočily na dvojnásobek. Kolik stojí ve vašem kraji?

Inženýrské sítě

Ceny stavebních pozemků stoupaly nejstrměji v posledních sedmi letech na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a ve...



KLDR čaruje s rozpočtem jak Voldemort. Její lži drásaly i otrlé Sověty

Severokorejský diktátor Kim Čong-un na vojenské přehlídce v Pchjongjangu (15....

Představte si státní rozpočet, který vykazuje stálý růst, notně podporuje rozvoj vědy i technologií, velkou část...

KVÍZ: Kolik chmele je v půllitru a co je spilka? Otestujte se, co víte o pivu

(Ilustrační snímek)

Jsme národ pivařů. Alespoň to platí o spotřebě na hlavu. Každý Čech do sebe za rok otočí v průměru pár set půllitrů....

Hladové české firmy posílí tisíc Filipínců, pracantů s dobrou angličtinou

Filipínský dělník

Do Česka má letos prostřednictvím vládního programu na zaměstnávání cizinců přijet tisíc Filipínců. Budou vítanou...

Další z rubriky

Za minci z dob císaře Františka Josefa I. dal zájemce 13,2 milionu korun

Banskoštiavnický zlatník byl na aukci vydražen za 13,2 milionů korun.

V Praze proběhla aukce unikátní sbírky vzácných mincí a medailí ze zlata či stříbra s vyobrazením císaře Františka...

Voda na severu v rukou obcí? Bude to stát 2 miliardy a Veolia zůstane

(ilustrační snímek)

Měl to být přesun hospodaření s vodou od francouzské Veolie zpátky pod kontrolu českých měst a obcí. Jenže není to tak...

Zdraví i ve zvířecích miskách. Lidé chtějí krmiva s vysokým obsahem masa

Psi žerou

Kvalitní krmiva s vysokým obsahem masa, přidávání superpotravin, strmě rostoucí obliba pamlsků a doplňků pro zvířecí...

Najdete na iDNES.cz