Evropská komise v materiálu určeném původně pro celou EU navrhla, aby daň u obchodů s dluhopisy a akciemi měla sazbu 0,1 procenta a u derivátů 0,01 procenta. Přinést to mělo desítky miliard eur.
Kvůli odporu Británie, Česka i dalších zemí, které se obávaly možného odlivu finančních operací z EU či přenesení nákladů na daň na spotřebitele, plán zavést daň v celé EU neuspěl.
Část států se pak rozhodla vydat cestou takzvané posílené spolupráce. To je nástroj umožňující skupině nejméně devíti zemí EU postupovat společně v oblastech, kde to není možné v celé "sedmadvacítce". Použit byl třeba u evropského patentu. Možnost zahájit práci na principu posílené spolupráce musí schválit kvalifikovanou většinou EU, což se právě stalo.
"Jsou země, které ji nezavedou nikdy. Česká republika jasně řekla, že FTT (daň z finančních transakcí) chápe jako protirůstový impulz, jako nástroj, který by brzdil ekonomiku, který by přenesl tuto daň na cenu produktů, na konečné spotřebitele, na ty, kteří chtějí investovat," vysvětlil postoj český ministr financí Miroslav Kalousek, který se zdržel hlasování. "Nejsme v tom zcela osamoceni," zdůraznil také. Kritické je třeba i Švédsko, Británie i další země.
Zapojit se naopak hodlá prozatím 11 zemí. Jde o Německo, Francii, Estonsko, Belgii, Řecko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko, Slovinsko, Rakousko a Itálie. Další země se mohou připojit k iniciativě později.
Nyní bude na Evropské komisi, aby vypracovala návrh, jak by daň mohla pro země účastnící se posílené spolupráce konkrétně vypadat. Pak se o tom opět budou bavit ministři financí i Evropský parlament. Dořešit se bude muset například otázka toho, kam by vybrané peníze šly. Česko zase bude chtít slyšet odpovědi na to, jaké dopady by zavedení daně v části Unie mohlo mít na neúčastnící se státy.
