Sporných bodů a protichůdných zájmů bylo ale více. Nizozemsko si například stěžovalo, že platí do společné kasy neúnosně mnoho. Tato malá země je třetím největším přispěvatelem rozpočtu EU.
Debatu ukončil britský premiér Tony Blair. "Tuto noc už nemůžeme dospět k dohodě," řekl.
Pět zemí v čele s Británií tak po jedenácté večer odmítly už třetí a poslední kompromisní návrh. Podle diplomatických zdrojů citovaných agenturou ČTK to byly ještě Švédsko, Nizozemsko, Španělsko a překvapivě i Finsko.
Zbylých 20 zemí včetně České republiky s kompromisním návrhem souhlasilo. Pro Česko by jakýkoli z kompromisů, jež na summitu padly, byl lepší než dnešní rozpočet. Návrhy slibovaly více peněz pro regionální rozvoj.
Zoufalý pokus nováčků
Tři nové členské státy - Polsko, Maďarsko a Litva - na poslední chvíli navrhly, že se zřeknou části svých příjmů z rozpočtu EU, pokud se podaří dohodu zachránit, sdělil ČTK informovaný diplomatický zdroj.
Pokus nováčků v EU podpořil francouzský prezident Jacques Chirac. "Jsme v patetické situaci," prohlásil. Britský premiér ale podobné gesto odmítl.
|
Britská a "francouzská" sleva |
|
Zhruba polovina unijního rozpočtu směřuje na společnou zemědělskou politiku, třetina pak na regionální pomoc. To dalo v roce 1979 britské premiérce Margaret Thatcherové do ruky argument pro britskou slevu. Prosadila, že kvůli nízkému podílu zemědělského sektoru a následně i příspěvků z Unie, by měla Británie dostat část peněz z rozpočtu zpět. Sleva se nyní pohybuje ve výši zhruba čtyři až pět miliard ročně. Státy Unie počítají s jejím postupným snižováním a pak úplným zánikem. Právě při jednání o rozpočtu na léta 2007-2013 se ale dostala znovu do středu zájmu, když britský premiér Blair prohlásil, že jeho země o této otázce diskutovat nehodlá. Britové totiž zase kritizují zemědělské příspěvky, které dostává od EU Francie a sarkasticky jim přezdívají "francouzská sleva". V říjnu 2002 totiž pod vlivem Jacquese Chiraca evropští lídři souhlasili, aby zemědělské příspěvky zůstaly v nezměněné podobě až do roku 2013. Čtvrtina přitom připadá právě na Francii. Země každoročně dostává nejméně deset miliard eur, nejméně dvojnásobek toho, co činí britská sleva. Zdroj: Economist, iDNES |
Jádro sporu leží mezi Británií a Francií
Velké Británii se především nezamlouvaly snahy o zmrazení jejího takzvaného rabatu. Poukazovala na to, že Francie má podobný, i když zastřený rabat, když čerpá obrovské množství peněz ze společného rozpočtu pro své zemědělce. Francie čerpá z unijních prostředků dvakrát více, než kolik činí tzv. britská sleva.
Slevu Británii vyjednala v roce 1984 premiérka Thatcherová a v současnosti zaručuje Británii úsporu na odvodech do rozpočtu zhruba ve výši 4,6 miliardy eur ročně. Zbylých 24 zemí označuje rabat za zastaralý a nespravedlivý.
"Neexistuje pro něj absolutně žádné odůvodnění. Británie je v přepočtu na obyvatele šestou nejbohatší zemí, odvádí ale nesrovnatelně méně peněz," řekl například německý kancléř Gerhard Schröder.
Na summitu zemřely tři komromisy
Lídři pětadvaceti členských zemí se několikrát během summitu sešli odděleně s předsedajícím lucemburským premiérem Jean-Claude Junckerem a předsedou Evropské komise José Barrosem, aby vyjednali kompromisní varianty.
Lucembursko přišlo s návrhem, aby rozpočet tvořil 1,06 procenta hrubého národního důchodu unie. V letech 2007-2013 by tak unie hospodařila s 870 miliardami eur. Navíc tento projekt navrhoval britskou slevu zmrazit na současné výši a zabránit alespoň jejímu zvyšování v nadcházejícím období.
Uvažovalo se i o variantě, že by summit rozhodl jen o rozpočtu na dva roky a řešení rozporů by tak vlastně odložil. Ani ta ale neprošla.
Dohoda bude chybět hlavně nováčkům
Pokud by státy Evropské unie k rozpočtové dohodě nedospěly do roku 2007, vstoupilo by v platnost rozpočtové provizorium. Rozpočet by tak fungoval podle dosavadních pravidel.
Takový způsob hospodaření by byl ale nevýhodný především pro nové členské země. Podle Hospodářských novin, které citují polskou agenturu PAP, by lucemburský rozpočtový kompromis zajistil nováčkům v EU v roce 2007 celkem 20 miliard eur pro zaostalé regiony. Podle současných pravidel by to byla jen zhruba polovina.
Příští půlrok bude sedět v předsednickém křesle po Lucembursku Velká Británie. Pozorovatelé tedy neočekávají, že by se s rozpočtem na léta 2007 až 2013 podařilo pohnout do konce letošního roku.
Skeptický byl i Paroubek
Před pátečním jednáním zaznívala z Bruselu řada skeptických hlasů. "Jsem hodně pesimistický. Myslím, že bychom neměli dohodu uspěchat," prohlásil například švédský premiér Goran Persson. "Všichni věříme, že se dohodneme, ale je lepší si vzít ještě rok času a jednat," dodal.
Pesimismus ve věci rozpočtu nezapíral ani český premiér Jiří Paroubek. "Nevidím to moc nadějně. Jednal jsem s britským premiérem Blairem i francouzským prezidentem Chirakem a jejich pozice dohodu dnes prakticky vylučují," řekl České televizi.
