Před čtyřmi lety byli belgičtí spotřebitelé zaskočeni stejně znepokojivou informací jako nedávno tuzemští zákazníci: íránské pistácie obsahují škodlivou látku, aflatoxiny. Belgické úřady tehdy stáhly z obchodů tuny těchto oříšků a vyslaly tým expertů do Teheránu. Uvědomily si totiž, že riziko rozhodně nelze podceňovat: aflatoxiny jsou totiž rakovinotvorné. Rok poté se belgický spotřebitelský časopis Test-Achats chtěl přesvědčit, zda je třeba mít strach z aflatoxinů, které jsou ve vědeckém žargonu zařazovány mezi mykotoxiny, toxické látky produkované plísněmi. S podporou Evropské komise analyzoval nejenom pistácie, ale i další druhy potravin, u nichž je vysoká pravděpodobnost, že jsou kontaminovány mykotoxiny: ořechy, sušené ořechy, obilniny, koření, ale i potraviny každodenní potřeby - mléko, kávu, jablečné kompoty a džusy. Výsledek odborníky nepřekvapil. Mykotoxiny se objevily především v burských oříšcích a koření, tedy v potravinách pocházejících z tropických oblastí. Spotřebitelům však klidu nedodal. Obzvláště když se dozvěděli, že sami proti nim nemají žádnou šanci: nejsou vidět, nejsou cítit, nikdo je v potravinách nepozná. Nelze je zničit varem, mražením ani jiným způsobem.
Co jsou mykotoxiny?
Působením tepla, času a vlhkosti vznikají na potravinách plísně. Je to normální jev, který zná každý. Jenže některé plísně produkují neviditelné jedovaté látky, které mohou lidskému organismu uškodit: mykotoxiny. Úrodnou půdou pro ně jsou obiloviny, rýže, koření, ořechy a sušené ovoce, shnilá jablka. Dosud bylo identifikováno přibližně 300 těchto látek, z nichž pouze dvacet je pro lidský organismus škodlivých. Nejnebezpečnější jsou tři z nich: aflatoxiny, patulin a ochratoxiny. Aflatoxin B1 je považován za nejvíce rakovinotvornou přírodní látku. Patulin a ochratoxiny mohou napadnout jaterní buňky, poškodit nervový systém nebo způsobit deformaci plodu v těle matky. Stejně jako je nemožné přesně určit, kolik cigaret je potřeba vykouřit pro vznik rakoviny, nikdo zatím není schopen přesně říci, jak velkou dávku mykotoxinů je nutné vpravit do těla, aby se tato rizika stala realitou. Ale jedna věc je jistá: čím méně jich do těla dostaneme, tím lépe. Mykotoxiny se nejvíce objevují u potravin z tropických oblastí. "V plodinách, které se produkují u nás, nebývají. V našich podmínkách plísně aflatoxiny neprodukují, protože potřebují vlhko a teplo," vysvětluje Jiří Rosmus ze Státního veterinárního ústavu v Praze. "Pokud jsme v minulosti nějaké aflatoxiny v koření našli, byly to vždy náhodné nálezy a většina z nich pod limit," uklidňuje Jiří Rosmus.
Jak se bránit mykotoxinům?
Člověk by musel být věštcem, aby poznal, zdali jsou kupované oříšky nebo kompot kontaminovány. Proto lze uvést jen několik obecně platných bezpečnostních zásad:
* nikdy nejíst plesnivé potraviny, raději je vyhodit než z nich vykrojovat plesnivou část. Od chvíle, kdy je jablko napadeno plísní, je téměř jisté, že se v něm vyvine i patulin
* potraviny náchylné ke vzniku plísní vždy uchovávat v ledničce
* sledovat datum spotřeby
* potraviny ukládat zakryté, aby nedošlo ke kontaminaci dalších potravin
Výsledky evropské studie
bezproblémové - obilniny, fíky, sušené meruňky, rozinky, vlašské ořechy, lískové oříšky, pistácie, káva
s problémy - mléčné produkty (v některých zemích - Španělsku, Itálii a Portugalsku - se objevily aflatoxiny, ale až na výjimky nepřekračovaly normu), jablečné džusy a kompoty (patulin ve čtyřech vzorcích ze sto sedmi)
na pováženou - burské oříšky (aflatoxiny v 11 ze 47) a koření (zejména muškát, třetina obsahuje aflatoxiny)
- středa 15. listopadu 2000
