Absolutně nejlepší mezi všemi sítěmi obchodů je řetězec hypermarketů Globus, nejlevněji je v Praze: nejlevnějším hypermarketem je nově otevřený Carrefour u Anděla na Smíchově, mezi supermarkety pak Billa na Proseku a mezi diskonty holešovická tržnice. To jsou nejpodstatnější výsledky rozsáhlého testu, při němž redaktoři a spolupracovníci MF DNES navštívili minulý týden sto padesát šest obchodů patnácti největších obchodních sítí v celé republice.
I když jsou rozdíly mezi nejdražšími a nejlevnějšími obchody nižší než v minulosti, přesto zůstávají dost velké na to, aby člověk uvažoval, kam chodit nakupovat. Pokud to není dál než třicet kilometrů, vyplatí se lidem zajet pro velké nákupy do hypermarketu - jestliže při srovnání připočítají k nákupu jen cenu benzinu. Kdyby se ceny počítaly stroze úřednicky a zahrnovaly i amortizaci, musel by rozdíl v ceně nákupu převyšovat sto padesát korun, aby se vyplatil.
| Hypermarket |
| Samoobslužná prodejna s plochou nad 2500 metrů čtverečních a širokým sortimentem (nejméně 20 000 položek) potravinářského i nepotravinářského zboží. |
| Supermarket |
| Samoobslužná prodejna s plochou nad 400 metrů čtverečních, širokou nabídkou potravinářského zboží (alespoň 8000 položek). |
| Diskontní prodejna |
| Samoobslužná prodejna s plochou zpravidla 401 až 1000 metrů čtverečních, s omezeným potravinářským sortimentem (1000 až 1500 položek), nízkými cenami a menším zákaznickým komfortem (omezené či žádné doplňkové služby, prodej z palet). |
Z testu vyplynulo, že hypermarkety jsou v průměru o šest procent levnější než supermarkety, rozdíly mezi jednotlivými obchody však mohou být i mnohem větší. Například rozdíl mezi tím, zda v Hradci Králové nakupujete stejný objem zboží v Carrefouru, nebo v Delvitě v Pilnáčově ulici, dělá sto dvacet čtyři korun.
Test potvrdil, že hypermarkety cenově předběhly i diskonty. Zatímco při stejném srovnání před dvěma lety byly na čele cenového žebříčku shodně Kaufland a Penny market, dnes již jednoznačně vedou hypermarkety. Vzorový nákup sedmadvaceti položek stál v litoměřickém Penny marketu 805 korun, zatímco v ústeckém Kauflandu jen 774 korun.
Některé hypermarkety prodávají podobně jako diskonty přímo z krabic, nicméně v prostředí, které už dávno nepřipomíná sklady. Šíří nabídky a vysokou úrovní prodeje dělají zákazníkům pomyšlení. Když se k tomu přidají ještě levné ceny, ztrácí se důvod zajíždět na nákupy do diskontů. Ty mají význam jen pro ty, kdo bydlí v jejich těsné blízkosti.
První tři sítě hypermarketů - Kaufland, Carrefour a Globus - jsou cenově vyrovnané. O čtyři procenta dražší jsou pak Tesco a Hypernova, nejdražší pak Terno. Výrazně zlevnil Interspar, který byl ještě v únorovém průzkumu společnosti Incoma o patnáct procent dražší než nejlevnější Kaufland.
Hypermarkety vítězí v souboji hyper-super-diskont nejen cenově, ale také úrovní prodeje. Samozřejmostí je bezplatné, dobře dostupné parkoviště, snadná orientace v obchodě, čitelné a přehledné cenovky, možnost platit kartami nebo se občerstvit. Téměř bezchybné, alespoň v těch znacích, které sledoval test, jsou hypermarkety Tesco; ty ovšem nepatří k nejlevnějším.
Zatímco do hypermarketů a diskontů se za nákupy jezdí autem a zákazník se rozhoduje, který mu je bližší nejen vzdáleností, ale i sympatiemi, supermarkety si většinou nevybírá dobrovolně, chodí do toho, který je nejblíž. Nedostatek nejbližší konkurence je zřejmě také důvodem, proč supermarkety dopadly hůře v hodnocení kvality nakupování. A nejen v těch kritériích, která mohou dědici sídlištních samoobsluh jen těžko ovlivnit.
Malým obchodům nelze vyčítat, že nemohou nabídnout jako nově vybudované gigamarkety prostorná parkoviště, široké uličky, velké množství zboží i pokladen. Není však důvod, proč by měly být horší i tam, kde záleží jen na samotných obchodnících. Kratší otevírací doba, horší hygiena, přeházené a nečitelné cenovky, přelepování dat cenovkami a věčný evergreen tuzemských obchodů: prošlé potraviny. Tak dopadla v hodnocení převážná většina supermarketů. Nejhůře z něj vyšly obchody Julius Meinl.
Černý puntík si vysloužil Meinl ve zlínském obchodním domě Přerovanka: nepřehledný obchod s poloprázdnými regály má otevřeno jen od půl desáté do šesti. O rukavicích nebo vidličkách prodavačky ani neslyšely.
|
Hyper super svět Chci víno, zeleninu a špagety. Jednoznačný nákup. Ta machna v tvídovém kostýmku mi zatarasila cestu vozíkem. Dlaně se mi potí. Starodůchodce, od pohledu degenerovaný, nemůže najít na automatické pokladně ikonu pro rajčata. Nemít solidní středoevropské vychování, kopl bych ho, srazil pěstí a dupal po něm. Parchanti! naducaná dvojčátka žvatlajíce a honíce se, porazila kupu jogurtů Jemný (Protřep mě, vypij mě). Jak se dostanu k vínu? Žaludek mi stoupá do krku, po těle mi lezou mravenci. Nohy vrůstají do země. Vzdávám se. Pouštím vozík a odcházím. Prší. Vnímám kapky deště na pleti. Jsem svobodný, svobodný, svobodný! Už nikdy tam nevstoupím, přísahám sobě samotnému. Svoboda se rozšířila. Moře a nebe se slévají na obzoru jako láska s láskou. Slunce, napsal by básník Nezval, hraje jim k tomu na žestě osudové requiem knížete Igora. Válím se na kampanské pláži. Najednou křik: Cambele bonboloni! Černoušek ve fezu se nade mě sklání: „Cambele, sir?“ Zuřivě vrtím hlavou. Prodavač se směje, přidřepne ke mně a rozprostře celou svou nabídku kambelí a bonbolonů: „Bonboloni, sir?“ „No, no, no!“ křičím. Prodavač spráskne rukama: „No cambele, no bonboloni? Very bad, sir.“ Odchází. Vztyčím se na lokti. Jsou jich zástupy. U každého naháče dřepí prodavač, tretky rozloženy na písku. Jiný si zas na ramenou přinesl textil a kůže. Láká na ně starší ženy. Filozofuji: Jakže začínají dějiny? Ezau prodal prvorozenství. Bratři prodali Josefa do otroctví. Vyvolený lid uzavřel obchodní smlouvu se svým Hospodinem. Filozof Thalés skoupil všechny lisy na olivy, a získal tak první monopol. Prométheus napálil Dia, nechal si maso, jemu dal jen tuk a kosti. Utíkám do banky. Vybírám všechny své úspory a odlétám. Himálaje. Je tu sice trochu zima a nehostinno, ale není tu obchod, byznys, ta svinská hamižnost, touha po zisku, touha po věcech! Neměl jsem to dělat. Jako lavina skáče z vrcholku Čcho Oju chlupatá obluda. Oči jako talíře, tlapy jako talíře, chlupy jako talíře. Tak chtěl jsi prchnout před konzumem a budeš zkonzumován sněžným mužem. Obluda se zastavuje. Zavírám oči v očekávání smrtelného stisku. Zase je otvírám. Zrůda mluví! „Nechtěla si mě vyfotit?“ Obluda mává českou vlajkou: „Rakoncaj, very good!“ Já vám udělala napítka. Jen třicet rupie!“ Křičím tak, že Yetti padá na znak. Prchám dlouhými skoky. „Ach, Bože můj, proč jsi stvořil tento svět jakožto hypermarket?“Martin Komárek |
