Studii proveditelnosti na to, jak nově využít krajinu zhruba o 400 kilometrech čtverečních zasažených těžbou, nyní zpracovává státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ), jemuž území patří. Během příštích 40 let se má na Mostecku a Chomutovsku postupně ukončovat těžba uhlí. Mají vzniknout jak nové lesnické, zemědělské, stavební a rekreační plochy či biokoridory, tak především několik nových vodních ploch.
Podnik letos v srpnu představil svou vizi o propojení budoucích rekultivačních jezer tak, aby se mezi nimi voda dala přesouvat. „S ohledem na klimatické změny jsme začali přemýšlet o tom, jak z původně izolovaných jezer bez odtoku a přítoku vytvořit soustavu. Přesunem vody by se dal řešit problém odparu,“ říká Petr Lenc, ředitel PKÚ.
Kdy, jak a za kolik odejít od uhlí? Do práce se chystá uhelná komise |
Mezi jezery navíc mají vyrůst hydroelektrárny a součástí plánu jsou také přečerpávací elektrárny. „Jezera vzniklá ve zbytkových jámách, kde se dnes ještě těží, by tvořila spodní nádrž. Horní nádrže by byly na výsypkách v okolí lomů či dokonce v oblasti Krušných hor, abychom dosáhli co největšího převýšení,“ vysvětluje Lenc.
Na březích i na hladinách jezer by se také daly rozmístit fotovoltaické panely. „Zdejší území bylo posledních 150 let energeticky zaměřené, je tu vybudovaná rozvodná síť. K tomu by se mohlo připojit pěstování energetických plodin v oblasti jezer, takže do území, odkud v minulosti musely některé obce těžbě ustoupit, by se vrátil člověk,“ dokresluje představu Lenc.
Jde zatím jen o nápad, podle Lencova odhadu řádově za vyšší desítky miliard korun, a vláda se do něj nehrne. Premiér Andrej Babiš prohlásil, že prioritou je dostavba jaderných elektráren.
Podle Lence megaplán na severočeskou energetickou jezerní soustavu není beznadějný. „Je potřeba se na to dívat z pohledu, kdy by se tyto zdroje uváděly do provozu. V příštích dvaceti letech by zdroje na spalování fosilních paliv měly být postupně vyřazovány. V roce 2040 pak musíme mít k dispozici technologie, které je nahradí. A kromě jádra jich zas tolik není,“ dodává.
Vzniknou nejhlubší vodní díla
PKÚ už má za sebou vytvoření jezera Milada. Přišlo na více než pět miliard korun a dnes slouží k rekreaci. Peníze na rekultivace jdou jak z fondů povinně vytvářených těžebními společnostmi, tak z evropských a národních dotací. A to včetně „18 vládních ekomiliard“, které byly před 17 lety vládou vyčleněny na zahlazení následků důlní těžby v Ústeckém a Karlovarském kraji.
Nyní PKÚ dokončuje Mostecké jezero, na rekultivaci dalších jezer se chystá. Zřejmě dostane na starost lomy Bílina a Tušimice, kde dnes těží Severočeské doly ze skupiny ČEZ, a coby majoritní vlastník pozemků se bude podílet na rekultivaci lomů ČSA a Vršany, kde těží Sev.en Energy.
„Naše dvě hotová jezera jsou nejmenší a nejmělčí z plánovaných jezer,“ říká Lenc. Dotýká se tím jednoho potenciálního problému.
„Jezera ČSA a Vršany mají sahat do hloubky 120 a 150 metrů, přičemž žádné jezero ani nádrž u nás nejsou takto hluboké. Nikdo neví, jak se taková masa vody bude chovat, jaká tam bude prosycenost kyslíkem, úživnost,“ varuje ekolog Tomáš Gremlica, který se zabývá výzkumem vlivu těžby na přírodu a mapováním ekosystémů v lokalitách po těžbě.
Jezero Milada v budoucnosti možná doplní přečerpávací elektrárna |
Ekologové apelují na to, aby se část ploch po těžbě ponechala přirozenému vývoji ekosystémů. „Podklad bez živin po vytěžené hornině, takzvaný substrát, vyhledávají ohrožené a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které jsou jinde vytlačovány konkurencí,“ podotýká Gremlica. Nápad PKÚ na plovoucí sluneční elektrárny ovšem vítá. „Je to lepší než je umístit na zemědělskou půdu,“ vysvětluje.
Další v řadě jezer je Centrum, které má vzniknout na místě dosavadního Dolu ČSA. „S přípravnými pracemi na napouštění budoucího jezera můžeme začít nejdříve v roce 2025. Zahájení napouštění odhadujeme na rok 2027 či 2028,“ říká David Lancinger, vedoucí rekultivací těžební společnosti Sev.en Energy. Předpokládané náklady na zatopení včetně přípravných prací podle něj přesáhnou miliardu korun.
FaktaSeveročeská jezera a lomy Jezero Milada Bývalý hnědouhelný lom Chabařovice, těžit se v něm přestalo v roce 1997. Napouštění proběhlo v letech 2001 až 2010, veřejnosti se jezero otevřelo v roce 2015. Maximální hloubka 25 m, délka 3,2 km, plocha 252 hektarů. Jezero Most Bývalý hnědouhelný lom Ležáky. Těžit se přestalo v roce 1999, napustilo se 2008 až 2014, probíhá pětiletý ověřovací provoz. Otevřít veřejnosti se má v druhé polovině příštího roku. Maximální hloubka 75 m, délka 2,5 km, plocha 309 ha. Důl ČSA Těžba má dle plánu skončit v roce 2024, maximální hloubka jezera se má pohybovat od 180 do 220 metrů. Předpokládaná rozloha 666 ha. Důl Vršany Plánovaný konec těžby v roce 2035, hloubka 100 metrů a více, rozloha 263 ha. Důl Bílina Těžit má do roku 2055, jezero má mít rozlohu 930 hektarů. Důl Nástup Tušimice Těžba má skončit do 2040, rozloha jezera 939 ha. |
Takzvaná „hydrická rekultivace“, při níž se lomy zaplavují vodou, se využívá i na jiných místech v severozápadních Čechách. K menším rekultivačním jezerům patří Barbora u Teplic, Matylda u Mostu či Michal u Sokolova. Zatím nejrozsáhlejší je jezero Medard u Sokolova, které má mít bezmála 500 hektarů a zatím se napouští. Vůbec největší by pak mělo vzniknout po vytěžení lomů Jiří a Družba na Sokolovsku.
Jezero Milada, kde se kdysi těžilo uhlí:
