Průměrný Čech ročně 785 kilo jídla spotřebuje a 200 vyhodí. Podle Eurostatu přitom každá čtrnáctá evropská domácnost nemá finance na každodenní konzumaci masa. V Česku je to v případě seniorů a samoživitelů až 12 procent domácností, ale i přesto se však podle OSN ročně vyhodí nebo znehodnotí mezi 96 až 115 tunami jídla na osobu.
Třetinu obědů z jídelen hodí žáci do koše. Školy zkusí plýtvání snížit |
Stát proti plýtvání potravinami bojuje legislativou. Od loňského ledna musí všechny obchodní řetězce s prodejní plochou nad čtyři sta metrů čtverečních darovat potravinovým bankám a neziskovým organizacím neprodejné jídlo, které by jinak skončilo na skládce. Jsou to většinou potraviny s poškozeným obalem nebo chybným označením. Pokud se takové potraviny vyhodí, řetězcům hrozí pokuta ve výši až 10 milionů korun.
Ačkoli zákony vztahující se na supermarkety mohou být účinné, k největšímu plýtvání jídlem dochází v domácnostech. Jídlem totiž plýtvá až 53 procent evropských domácností a zákonem stanovená regulace v tomto případě není možná. Zatímco velcí prodejci se dají legislativou dohnat k nápravě, zákonný postih na to, když doma necháme zkazit kilo masa a pak ho vyhodíme, není. Jediným východiskem tak zůstává pouze zvyšování povědomí o problematice a vzdělávání veřejnosti.
Podle statistik plýtvají jídlem nejvíce lidé, kteří žijí sami. Zatímco početnější domácnosti jsou s jídlem hospodárnější, jednotlivci mnohdy nakoupí jídlo, které nejsou schopni zkonzumovat. Plýtvání je často odvozeno i od toho, že mnoho lidí si plete pojmy MINIMÁLNÍ TRVANLIVOST a SPOTŘEBUJTE DO. Po skončení minimální trvanlivosti je jídlo obvykle ještě zcela v pořádku a není nutné jej vyhodit. Zdravotně závadné může být až po datu označené termínem SPOTŘEBUJTE DO.
Na osvětu nejsou peníze
Evropská unie společně s OSN chce do roku 2030 snížit plýtvání jídlem o padesát procent. Soudě podle dat, které mají k dispozici potravinové banky a aktivisté, to však je jen těžko dosažitelný cíl.
„Ačkoli měl svoz potravin z obchodů do bank ze začátku velký úspěch a registrovali jsme třikrát až čtyřikrát vyšší počet dovezených potravin, v současné době už to spíše stagnuje,“ říká ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová. Podle ní je snížení celkového plýtvání velmi komplikovaný proces. „Myslím si, že u obchodních řetězců se to daří, v jiných sférách je to složitější,“ dodává Víchová.
Ve velkém se podle ní plýtvá například v restauracích a cateringových společnostech, které nemají peníze na změnu logistiky spojenou se svozem jídla do potravinových bank. „Stejně tak chybí i peníze nutné na edukační programy, které by pomohly omezit plýtvání potravinami v domácnostech,“ dodává ohledně problematiky plýtvání jídlem ředitelka České federace potravinových bank.
Potravinové banky jsou financovány především dotačním programem ministerstva zemědělství. Poskytnuté finance ale pokryjí pouze část provozu, většina peněz tak proudí do sektoru zaměřeného na svoz potravin z řetězců. Spolupráce potravinových bank a obchodů se ovšem těší velkému úspěchu. Za celý loňský rok potravinové banky přijaly jídlo v hodnotě 282 milionů korun. V prvním pololetí letošního roku šlo zatím o 1300 tun potravin.
Výroba tepla nebo „nedokonalá“ zelenina
Příkladem jde v tomto ohledu obchodní řetězec TESCO. V uplynulých dvou letech snížil plýtvání o 55 procent.
Tesco snižuje plýtvání potravinami. Přidejte se, žádá po konkurenci |
„Minulý rok jsme darovali více než 2,5 milionu porcí jídel místním charitativním organizacím v ČR, začali jsme darovat i potraviny vhodné jako krmivo pro zvířata a zastavili jsme promoční akce 1+1 zdarma na ovoce a zeleninu,“ říká výkonný ředitel Tesco pro ČR Patrik Dojčinovič.
Podle jeho slov společnost spolupracuje také s dodavateli, aby minimalizoval plýtvání potravinami v dodavatelském řetězci, a podporuje pěstitele v návaznosti na nedokonalou, například křivou zeleninu a ovoce, které nabízí v rámci řady produktů Perfectly Imperfect.
„Chceme zajistit, že se nebude dobrým jídlem plýtvat. Od roku 2017 jsme prodali více než 3 miliony produktů Perfectly Imperfect,“ dodává Dojčinovič.
Ani řetězec Lidl nezůstává pozadu a rozjíždí strategie na zlepšení situace. „Spolupracujeme s potravinovými bankami, ale nechceme jít cestou snižování kvality nabízených potravin,“ uvádí mluvčí obchodního řetězce Lidl Zuzana Holá. „Snažíme se odpad minimalizovat, ale přestože poskytujeme jídlo k dalšímu efektivnímu zpracování, s určitými přebytky je třeba počítat,“ říká mluvčí.
Podle Holé Lidl kromě potravinových bank také dodává ovoce do bioplynové stanice ve Žďáru nad Sázavou. „Vedlejším produktem jeho zpracování je tak i teplo pro město,“ dodává Holá. Do bioplynek poslal v minulém roce Lidl více než 10 tisíc tun odpadu. Přes tisíc tun potravin z Lidlu bylo znovu využito nebo odvezeno do potravinových bank.
Za plýtvání platíme nejen penězi
Vyhazování jídla má vliv i na životní prostředí. Při výrobě potravin se plýtvá vzácnými zdroji, které jsou nezbytné pro potravinovou bezpečnost rychle rostoucí světové populace. Například na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa je spotřebováno 15 500 litrů vody. Maso však není nejnákladnějším produktem na výrobu. První místo totiž patří výrobě čokolády. Na jeden kilogram je potřeba přibližně 24 000 litrů vody. Výroba potravin také patří mezi odvětví s nejvyšším množstvím vypouštěných emisí CO2 na světě. Zemědělskému sektoru je přisuzováno až 14 procent celosvětových emisí, se započtením nepřímých následků jako je odlesňování však množství stoupá až ke 30 procent.
První výsledky plýtvání ve fastfoodech: každý vyhodí až 25 kilo jídla denně |
O snížení množství vyplýtvaných potravin se u nás již několik let snaží v rámci projektu výzkumníci Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Jejich cílem je především změnit myšlení lidí, kteří se k plýtvání otevřeně přiznávají, což je klíčové pro minimalizaci plýtvání do budoucích let. Dotazovaní prý odhadem vyplýtvají okolo 4–5 kilogramů jídla ročně. Realita je však úplně jiná. Konkrétně obyvatelé brněnských sídlišť totiž ročně vyhodí do popelnic v průměru 33 kilogramů jídla. U vilové zástavby je to 20 kilogramů a na venkově dokonce 21 kilo ročně.
„Je vidět, že lidé nemají vůbec netuší, kolik přesně potravin v domácnosti vyhodí a že ve skutečnosti je jejich odhad výrazně nižší než jejich reálné chování,“ uvedla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity.
„Nosná myšlenka našeho projektu je, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší, kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Předpokládáme ale, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady,“ dodává Kubíčková závěrem.
