Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Lukáš Bíba, iDNES.cz

Jídlo beze jména vítězí, lidé více kupují zboží se značkou obchodu

  • 475
Tuzemské obchody dobývají nové značky, jejichž jména si zákazníci zpravidla nepamatují. Když je však uvidí na regále, hlavní výhodu spojenou s jejich nákupem si hned uvědomí: je jí nízká cena. Zákazníci tak začínají výrazně více nakupovat zboží prodávané pod značkou obchodu.

Euroshopper, Tesco Value, Clever či Best Farm. To je jen část značek, které se zasloužily o to, že podíl „bezejmenných“ výrobků na celkových prodejích v Česku vzrostl z 18 procent v roce 2007 na loňských 27 procent.

K úspěchu jim pomohla i ekonomická krize a snižující se útraty domácností. „Za poslední rok se nárůsty prodejů těchto značek pohybují v desítkách procent,“ potvrzuje mluvčí prodejen Albert Libor Kytýr. Právě Ahold, vlastník Albertů, počet vlastních značek od konce loňského roku více než zdvojnásobil. Je totiž jedním z nejztrátovějších řetězců na trhu, jeho ztráty od roku 2000 narostly na bezmála tři a půl miliardy korun.

Naopak Kaufland, který se strategií nízkých cen a privátních značek vyrukoval od začátku svého působení v Česku, vydělal v hospodářském roce končícím březnem 2008 přes miliardu korun čistého. I tento řetězec ale v krizi rozšiřuje počet akčních položek zaměřených na vlastní značky.

Západní Evropa: každá druhá beze jména

Leták Lidl

Nakupujete rádi v prodejnách Lidl?

Aktuální leták Lidl najdete vždy na AkčníCeny.cz.

S námi najdete také nejbližší prodejny Lidl.

Počet privátních značek však zvyšují i obchodní řetězce, které v honbě za zákazníkem nejsou tak agilní jako třeba Kaufland nebo Lidl. „Zákazníci citlivěji reagují na nejrůznější akční nabídky. Z tohoto důvodu jsme také nově rozšířili sortiment, zejména v rámci privátní značky S-Budget,“ potvrdil mluvčí Intersparu Jan Vávra.

Česko navzdory růstu podílu privátních značek stále zaostává za zeměmi západní Evropy. Například v Německu, Velké Británii či Belgii se zastoupení zboží pod značkou obchodního řetězce pohybuje mezi 40 a 50 procenty.

Důvod úspěchu je však podobný jako u nás - zejména nízká cena. A to jak pro zákazníky, tak pro samotné řetězce. „Zavedením výrazně většího počtu privátních značek může jen dvojice největších - Tesco a Ahold - ušetřit v nákladech za rok až stovky milionů korun. Přestože prodávají levněji, získají vyšší marže,“ vysvětlil manažer celostátního obchodního řetězce, který ale nechtěl být jmenován.

Přidáme kůže a škrobu, ubereme masa

Jak konkrétně šetření díky privátním značkám vypadá? Obchodníci si především s dodavateli mohou vyjednat levnější nákupy výrobků. Na zakázku si nechají zpracovat přesně určené množství od vhodného výrobce, který je ochoten pro stabilní odbyt rezignovat na propagaci vlastní značky.

Zpravidla se přitom jedná o menší, často regionální producenty. Těm výměnou za dodávky bezejmenných výrobků odpadne část tvrdého vyjednávání o ceně, řetězce naopak mohou ušetřit na dopravě.

Zároveň se do výsledné ceny nepromítnou náklady na propagaci výrobku, za niž největší tuzemští potravináři utrácejí stovky milionů korun ročně. „Privátní značky mají vlastní reklamu, a to v rámci záruky nejnižší ceny,“ potvrzuje mluvčí Kauflandu Michael Šperl.

Vzhledem k tomu, že největší podíl privátních značek řetězců je v potravinách, dá se ušetřit i na složení výrobků. V uzeninách je méně dražšího masa a více levnějšího separátu, škrobu, vody a kůže. Mléčné výrobky zpravidla obsahují méně mléka.

Šance pro výrobce

Orientaci obchodních řetězců na neznačkové výrobky pochopitelně vítají jejich výrobci. „Vnímali jsme tento trend už na přelomu roku. Rozšířili jsme proto výrobu, abychom to zvládli,“ uvedl například Michal Kostrba, obchodní ředitel břeclavské společnosti Fosfa, která dodává prací prášky, čističe a hnojiva pro sítě Tesco, Kaufland a Makro.

Právě Makro, jehož zákazníky jsou lidé s živnostenským listem, vyniká malým zastoupením privátních značek. Generální ředitel Makro Cash & Carry, ČR Axel Hluchy nedávno oznámil, že chce podíl „neznaček“ ve svých prodejnách zvýšit ze současných třinácti procent na dvacet.

Invaze privátních značek nabídne zajímavé souboje mezi jednotlivými výrobci. Například někdejšími společníky z Jihočeských mlékáren - šéfem mlékáren Madeta Milanem Teplým a majitelem Alimpex Food Milanem Kinclem. Druhý jmenovaný zásobuje například cenově agresivní Lidl privátní značkou Pilos.

„Musím být schopný prodávat přes řetězce, jinak zahynu,“ tvrdí Kincl. Zato Teplý si nezakládá jen na své Madetě, ale i na faktu, že jeho výrobky neobsahují konzervační látky. „I my už to děláme. A ve velkém,“ potvrdil Teplý, který výrobě privátních značek dlouho odolával.