Na začátku července podle webu The Conversation Kim požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga o stažení ekonomických sankcí. I kdyby sankce skončily, úroveň života Severokorejců se sám o sobě nezvedne.
Desítky let se totiž ekonomika Severní Koreje orientovala na těžký a zbraňový průmysl. Úroveň infrastruktury, ať již dopravní, vodohospodářské či energetické, je tak daleko za úrovní sousedů. Je zastaralá, což přiznal i sám Kin Čong-un, když jihokorejskému prezidentovi Mun Če-inovi řekl, že se cítím zahanben stavem severokorejských železnic.
Vlaky až do Číny a Ruska
Jižní Korea o problémech severního souseda samozřejmě ví, chce mu proto podat pomocnou ruku.
Během summitu korejských předáků předal Mun Kimovi USB disk, na kterém byly plány na vzájemné propojení obou států pomocí společné infrastruktury.
Hlavní částí plánu je vytvoření společné vlakové sítě, která nejen propojila Severní Koreu s jižním sousedem, ale pokračovala by i do Číny a Ruska. Investice 35 miliard dolarů (777 miliard korun) by měla mimo jiné pomoci i se stavbou vysokorychlostní dráhy propojující Soul s Pchjongjangem.
Kromě zlepšení infrastruktury se však dá předpokládat, že by takové spojenectví přineslo i další změny. Severní Korea má například nevyužité nerostné bohatství v hodnotě přibližně 133 až 222 bilionů korun. Jsou tam nevytěžené zásoby například železa či zlata a dalších vzácných kovů. Navíc by se podle nepotvrzených zpráv mohla v severokorejských mořích nacházet ropa.
Nebude to ze dne na den
Než však dojde k realizaci plánů, musí se překonat několik překážek. Technologické postupy by sice mohla poskytnout Jižní Korea, nějakou dobu potrvá, než severokorejští dělníci a inženýři naberou potřebné zkušenosti. Již dnes společnosti jako Samsung či Hyundai vyučují své severokorejské zaměstnance z ekonomických zón na hranicích. Pracovníků však bude potřeba daleko víc.
Severní Korea je země lásky, říká v kampani švédská designová společnost |
Web The Conversation odhaduje celkovou cenu případné přestavby severokorejské infrastruktury na 7 bilionů dolarů (přes 155 bilionů korun). Je to stejná částka, kterou utratilo Německo pro obnovu východní části země po pádu Berlínské zdi. Nejdříve však musí Kim Čong-un si připustit, že jeho země potřebuje pomoc a musí se mezi oběmi zeměmi otevřít hranice.
K tomu se ostatně nejvyšší představitelé obou zemí zavázali při červnovém summitu, tedy alespoň k tomu, že k otevření hranic chtějí směřovat (podrobnosti o summitu v článku Uzavřeme mír a zbavíme Korejský poloostrov atomovek, slíbili Kim a Mun). V první fázi by se mohly rozšířit ekonomické pohraniční zóny, ve kterých je možné se volně pohybovat.
Archivní video: Trump a Kim podepsali historický dokument
