Biden v nedávné době představil veřejnosti plán na záchranu americké ekonomiky zasažené koronavirovou pandemií. Připravil záchranný balíček v astronomické výši 2 bilionů dolarů, který by měl podpořit ekonomický růst.
Jedním ze segmentů, kam chce Biden investovat, je infrastruktura. Právě na nové mosty, silnice a železnice ale bude muset peníze získat na daních. Aby se ambiciózní plány na přestavbu mohly dokončit, vyžaduje to zhruba patnáctileté zvýšení korporátní daně, informuje list The New York Times.
Nový prezident, který nechce v rámci pomoci ekonomice navyšovat státní dluh, hodlá korporátní daň zvednout z 21 procent na 28. Jeho předchůdce Donald Trump naopak v minulosti podnikl zcela opačný krok a snížil tuto daň ze 35 procent na 21.
Bidenův balíček pomoci, který byl schválen bez podpory republikánů, je zcela financován půjčkami. Pokud by ale prošly i další Bidenovy návrhy, Spojené státy by vstoupily do nové éry ambiciózních federálních výdajů směřovaných k řešení dlouhodobých ekonomických problémů.
Zatímco v minulosti by něco takového spíše neprošlo, během pandemie vzrostla v Kongresu šance na jejich uskutečnění. Zákonodárci schválili rekordně vysoké částky, které vláda poskytne na záchranu ekonomiky před pádem do recese.
Republikáni nesouhlasí
Korporátní daňKorporátní daň, známá také jako daň z příjmů právnických osob, je druhou ze základních příjmových daní, která daní příjmy subjektů založených právním aktem, a to jak za účelem podnikání, tak se vztahuje i na ostatní subjekty, jako jsou nadace a občanská sdružení. |
Bidenovy plány odráží jeho volební sliby a jasně poukazují na to, že se na politickém spektru pohybuje spíše vlevo. Právě díky plánu na změnu infrastruktury, která by se měla financovat z vyšší korporátní daně, by mohlo dojít k takzvané dvousložkové agendě, v rámci které by se bojovalo proti klimatické změně, zvyšovala by se produktivita ekonomiky a postupně by došlo k transformaci amerického kapitalismu.
Tento návrh by měl Bidena vyjít zhruba na 4 biliony dolarů. Ve druhé fázi financování se očekává, že přijde vyšší zdanění pro osoby s vysokými příjmy a daň se ze současných 37 procent dostane na 39,6 procenta.
V rámci dvousložkové agendy by měly první investice mířit do fyzické infrastruktury, především na dálnice, hromadnou dopravu, nabíjecí stanice pro elektromobily, modernizaci vodovodů, elektrických sítí a nemocnic pro válečné veterány. Zároveň by se také mělo více investovat do toho, aby co nejvíce, starých, nemocných či tělesně postižených Američanů mělo možnost domácí péče.
Ve druhé fázi by se mělo investovat spíše do infrastruktury lidské. Peníze by měly putovat na podporu chudých, placenou dovolenou pro zaměstnance či snížení nákladů na péči o děti. Dalším bodem by pak bylo pomoci ženám dostat rovnoprávné pracovní i platové podmínky.
Biden napumpuje do ekonomiky USA skoro 2 biliony dolarů |
„Každý má nějaký názor na to, z čeho by se to mělo zaplatit. Finální rozhodnutí ještě nebylo učiněno a je tu prostor pro debatu a nové nápady,” uzavřela tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Pro některé je ale zvyšování daní absolutně nepřijatelné.
„Pro většinu republikánů nemůže být o zvyšování korporátní daně vůbec řeč. Musím ale říct, že ačkoliv jsou požadavky na investice do infrastruktury opravdu vysoké, jsou naprosto realistické,” říká místopředseda Ministerstva pro dopravu a infrastrukturu Ed Mortimer.
