"České plynárenství by v případě zastavení dodávek zemního plynu z Ruska dokázalo důsledky této situace adekvátně zvládnout. Před nástupem zimy je po technické stránce vše připraveno," uvedl ministr průmyslu Vladimír Tošovský.
Rozsáhlé výpadky plynu z Ruska zasáhly Evropu včetně Česka už loni v zimě a energetici se bojí, že se situace může opakovat. Proto se otestovali.
Nešlo o počítačovou simulaci, spíše o prověřování telefonů a zjišťování reakcí a připravenosti firem na těžké chvíle, kdy by jim stát zastavil přívod plynu.
Jako první by o plyn přišly podniky
Test trval pět hodin od devíti ráno do dvou hodin odpoledne a neměl žádný vliv na chod plynárenské soustavy. Krizový štáb vyhlásil nejdříve první stupeň pohotovosti, během kterého se prověřoval stav podzemních plynových zásobníků nebo možnosti dodávek ze zahraničí.
Pak naoko některé plynové zásobníky vypojili a vyhlásili čtvrtý stupeň, kdy se plyn nedodává velkým odběratelům. Právě ti by v případě potřeby přišli při omezování dodávek jako první na řadu. Zredukování jejich spotřeby na pouhé technologické minimum by Česku ušetřilo až 15 procent denních dodávek plynu.
"Největšími odběrateli plynu v ČR jsou hutě, chemičky, sklárny, cihelny apod," sdělil iDNES.cz mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský. Dohromady je jich 150 až 200 a patří mezi ně například Třinecké železárny nebo ostravský Mittal.
Testu se zúčastnilo kolem 600 lidí z krizového štábu, ministerstva průmyslu a obchodu, vnitra, Energetického regulačního úřadu, plynárenských společností, obchodníků a velkých firem.
Nejhorší scénář: miliony lidí bez plynu
Simulace má zjistit dopad případných výpadků nejen na firmy, ale i na nemocnice nebo školy. Nejhorší varianta katastrofického scénáře, který nedávno vypracovala vláda, počítá s tím, že by bylo bez tepla až 3,5 milionu domácností. Hrozby odborníci shrnuli ve zprávě o připravenosti ČR na plynovou krizi. - více čtěte Česko otestuje, jak by firmy i nemocnice čelily plynové krizi
"Dopady na podniky a obyvatelstvo by mohly být postupně poměrně významné. Vývoj mezinárodní situace bych si nedovolil podcenit, protože jinak by příprava takových dokumentů nedávala smysl," řekl dříve premiér Jan Fischer.
Výpadky Česko postihly v minulosti už několikrát, naposledy Rusko utáhlo plynové kohouty na začátku letošního roku, kdy déle než týden neproudil plyn přes Ukrajinu do Evropy. Příčinou byly údajné dluhy Ruska a Ukrajiny za plyn. Odnesly to ovšem i země, které se spory neměly nic společného. Například Slovensko a Bulharsko jsou na plynu z Ruska zcela závislé, rezervy zde proto docházely rychleji, což pocítily i velké průmyslové firmy. - čtěte Kvůli plynu stojí automobilky, na Balkáně docházejí přímotopy
