Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jste bez práce? Hledejte v Lanškrouně!

aktualizováno 
"Nemáte práci? Nevadí, odstěhujte se do Lanškrouna!" mohly by nezaměstnaným ze všech koutů Čech a Moravy radit personální agentury. Městečko v zapadlém koutě východních Čech s necelými deseti tisíci obyvateli se totiž vymyká všem tuzemským měřítkům. Na každého ze zhruba pěti tisíc práceschopných obyvatel města připadají téměř dvě pracovní místa. Pokud by však někdo skutečně chtěl do Lanškrouna přesídlit, narazil by při hledání bydlení na podobné potíže jako v ostatních českých městech. Když na začátku devadesátých let začala mít lanškrounská Tesla potíže s odbytem a propouštěla, vypadalo to s městečkem pod Orlickými horami bledě.

V roce 1994 si však pronajala část skomírajícího podniku americká společnost AVX, která patří do japonské skupiny Kyocera Group, rozjela výrobu ve světě žádaných tantalových kondenzátorů a během dvou let zaměstnávala téměř dva tisíce lidí. V roce 1999 postavil AVX na zelené louce nový závod a dnes zaměstnává v Lanškrouně přes čtyři a půl tisíce lidí.

Ve druhé polovině devadesátých let zakotvila v areálu Tesly i společnost Schott, která vyrábí elektronické součástky, z nejhoršího se dostala i sama Tesla. Obě firmy dnes zaměstnávají asi čtyři stovky pracovníků. Daří se i papírnám Orpa, prosperují i další drobné podniky. Dohromady vytvářejí ve městě přes devět a půl tisíce pracovních míst. Další stovky lidí plánují zaměstnat v nejbližší době. Odkud se taková prosperita bere?

Starosta Lanškrouna Ladislav Maixner ji připisuje zejména tradici a místním elektrotechnickým odborníkům, kteří projevili předvídavost a dobré manažerské schopnosti. "V rámci Tesly pracovaly dva výzkumné ústavy se spoustou odborníků, kteří uměli řeči, byli zvyklí jednat se zahraničím. Když přišly první kontakty s AVX, byli připraveni. Manažeři AVX zírali, když zjistili, že tantalové kondenzátory, jejichž výrobu tu chtěli rozjet, našli vyvinuté Teslou v jejím muzeu. Původně odhadovali náběh výroby na dva roky, díky šikovnosti místních lidí se však příprava zkrátila na devět měsíců," řekl Maixner.

Manažeři a vědci z Lanškrouna mají podle starosty velký podíl i na přilákání firmy Schott a založení dalších podniků. "Postupně získávali jejich důvěru, až výrobu do Lanškrouna převedli. Někteří založili i vlastní podniky s českým kapitálem, které jsou výrazně menší, ale také úspěšné," řekl Maixner.

Raketovému rozvoji zejména elektrotechnického průmyslu však město i okolí nestačí.
"Máme tu průmyslovou explozi a počet obyvatel města přitom mírně klesá. Rozvoj ve městě totiž stát nepodpořil žádnými dotacemi či jinou centrální podporou," povzdechl si starosta. Výstavba bytů v Lanškrouně nijak nepřevyšuje republikový průměr, přistěhovat se do města je tak velmi obtížné. "Na zvláštní pozici města při rozdělování dotací na výstavbu bytů nikdo nepamatuje a firmy samy byty stavět odmítají," vysvětluje Maixner.

Firmy proto těžce shánějí nové pracovníky. V Lanškrouně už je to téměř nemožné, dojíždění z okolních měst a obcí je kvůli mizerné dopravní obslužnosti složité a drahé. Bohatá společnost AVX proto zavedla vlastní firemní autobusovou dopravu, která denně najezdí přes šest tisíc kilometrů a sváží pracovníky z okruhu pětačtyřiceti kilometrů od Lanškrouna. "Nic jiného nám nezbývá, přestože nás to stojí velké peníze," poznamenal generální ředitel AVX Lanškroun Jiří Skála. Firma tak denně přepraví do práce a zpět 2600 zaměstnanců z více než sto padesáti obcí.

Problémy s byty a dopravou však potíže Lanškrouna nekončí. Město, které téměř denně navštěvují špičkoví zahraniční manažeři, nemá odpovídající hotel. "Přijedou naši obchodní partneři a my je nemáme v Lanškrouně kde ubytovat. Těžko chápou, že po cestě letadlem do Prahy a poté do Lanškrouna musí ještě večer jezdit do České Třebové, Svitav, či dokonce Pardubic," říká Skála.

Ve městě však chybí i sportoviště, kulturní zařízení. O plaveckém bazénu si mohou obyvatelé města nechat zdát, o prosperitě nijak nevypovídá ani polorozpadlé kluziště bez mrazicího zařízení, které připomíná spíše vesnické plácky. Zbývá jedno kino, postarší kulturní dům s prořídlým programem a hospody.

Radní nyní společně s firmami připravili ambiciózní plán, jak situaci změnit. Dožadují se však výrazné pomoci státu. "Aktualizujeme územní plán, chceme připravit vhodné plochy pro bytovou výstavbu i další místa pro rozvoj průmyslové výstavby. Při dosavadním standardním financování města však nelze rozpory, které se v Lanškrouně vyhrotily, úspěšně řešit. Navíc kvůli novému zákonu o daních budeme mít od příštího roku peněz ještě méně. Daňová výtěžnost města se sníží asi o 11 milionů korun," uvedl starosta.
Manažeři a radní proto po státu a budoucí krajské politické reprezentaci žádají masivní dotace a zohlednění situace v Lanškrouně při výstavbě nových silnic a plánovaní zejména autobusových linek.

"Mimo rozpočet města chceme na výstavbu inženýrských sítí a bytů dotaci nejméně sto milionů korun, na společný projekt výstavby osmi set bytů se sousedními Rudolticemi budeme požadovat dotaci 320 milionů korun," řekl starosta. Program dále počítá například s výstavbu čtyřproudové silnice a zřízením celního úřadu.

Výrazné pomoci od státu se však zřejmě Lanškrounští nedočkají. "Chápu stesky manažerů, ale zůstanou zřejmě i dále. Například letos máme v rozpočtu na autobusovou dopravu pětatřicet milionů korun, příští rok to bude pouze pětadvacet milionů. Požadavek přivést za pět až sedm let do města rychlostní komunikaci je naprosto nereálný. Když vše půjde dobře, tak bude za patnáct let," řekl přednosta Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí Ivan Týče.

Zatímco manažeři lanškrounských podniků řeší hlavolamy, jak sehnat nové pracovníky, a radní pláčí nad pomalým rozvojem města, místní obchodníci jsou spokojeni již nyní. Ve městě je míra nezaměstnanosti kolem čtyř procent, bez práce jsou prakticky jen nemocní nebo ti, kteří pracovat nechtějí. Obchodům se proto daří.

"Firmy jako AVX a Schott na sebe nabalí velké množství další práce, takže například montážní firmy a různé služby mají na růžích ustláno. Nestěžujeme si, obchody jdou dobře. Mám příbuzné v jiných krajích, takže vím, jak se daří tam. Naše situace je velmi dobrá," uvedl majitel obchodu s elektronikou František Joklík.

Dobrá situace obchodníků je znát i na podobě centra města. Na náměstí i v okolních úzkých uličkách je jeden obchod vedle druhého, téměř všechny mají nové poutače a výlohy, obnovené jsou i fasády většiny domů. "Vidím situaci na trhu v jiných regionech, kam za obchodem dojíždím. Tady se vše vyvíjí velice příznivě. Když nebudu počítat velká města, tak se zřejmě dá říci, že jsme takovou oázou prosperity. Polovina lidí sem sice dojíždí z okolí, takže tu peníze příliš neutrácejí, i přesto se dobrá situace zdejších podniků do našich tržeb výrazně promítá. Pásmo relativní prosperity se tak navíc rozšiřuje.

Odhadoval bych, že je to okruh asi padesáti kilometrů kolem Lanškrouna," sdělil majitel jednoho z lanškrounských obchodů s nábytkem Petr Bednář.
Spokojeně vyhlíží i obyvatelé města, jistota zaměstnání je pro ně zřejmě tím hlavním. "Je tu dobře. V Lanškrouně není problém sehnat práci. Platy by ale mohly být vyšší, například v AVX, kde mám spoustu známých, se pracuje na směny a mohlo by to být více ohodnoceno," řekla Věra Sedláčková, která sama pracuje jako prodavačka.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Chmela (v popředí) z Tescomy přijal gratulace k titulu podnikatele roku od...
Nominace na Podnikatele roku se uzavírají, pošlete svůj tip

Čas pro podání přihlášek do osmnáctého ročníku prestižní soutěže EY Podnikatel roku se rychle krátí. Uzávěrka je už tuto sobotu 21. října, svůj tip můžete...  celý článek

Kromě posilování prodejů v maloobchodu zrychlily v létě prodeje plechovkových...
Pivo v plechovkách stále roste. Prodalo se ho až o 80 procent víc než loni

Obliba piva z obchodních řetězců, a zejména toho plechovkového, dál roste v neprospěch moku prodávaného v hospodách. Potvrzují to odhady Českého svazu pivovarů...  celý článek

Máslo (ilustrační snímek)
Z marží másla mají řetězce polovinu, ministerstvo kontrolu cen vítá

Máslo do Vánoc ještě zdraží, ale pomaleji než dosud. Za rok jeho cena stoupla o 45 procent. Podle dokumentu ministerstva zemědělství o vývoji trhu s mléčnými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.